Kongres chystá zelené zákony
Konference o globálních klimatických změnách, která dnes začíná na Bali, s
největší pravděpodobností nepřinese průlom v postoji Bílého domu, který odmítá
závazné limity snižování emisí skleníkových plynů.
Konference o globálních klimatických změnách, která dnes začíná na Bali, s největší pravděpodobností nepřinese průlom v postoji Bílého domu, který odmítá závazné limity snižování emisí skleníkových plynů.
Přístup Bushovy administrativy ale už přestává být podstatný. Za třináct měsíců ve Washingtonu začne úřadovat nový prezident. Ekologické legislativy se navíc mezitím ujal Kongres. Tak razantně, že se mluví o historických návrzích.
Ještě tento týden se Kongres pustí do konečného projednávání návrhu energetického zákona, který bude požadovat výrazně větší výrobu energie z alternativních a obnovitelných zdrojů.
Klimatická legislativa
Velkou změnu "žíznivého" amerického autoparku přinese v návrhu avizované povinné zvýšení efektivity motorů osobních aut a třídy, do které spadají například pick-upy a terénní vozy. Do roku 2020 by se účinnost motorů měla zvýšit o 40 procent, k 15 ujetým kilometrům na litr pohonných hmot.
Podle demokratické předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové "jde o historický pokrok v úsilí Kongresu o energetickou bezpečnost a je to pevný základ pro další klimatickou legislativu".
Po dlouhých letech neúspěšných pokusů Kongres překonal zásadní lobbistický odpor "velké trojice z Detroitu", automobilek General Motors, Ford a Chrysler. Tyto společnosti se změně bránily tvrzeními, že investice do účinnějších motorů je budou stát obrovské prostředky a že se zvýší cena aut, což podle nich povede k poklesu prodeje a k propouštění.
Kongresmani ovšem evidentně s těmito argumenty ztratili trpělivost.
Jedním z důvodů je skutečnost, že americké vozy budou mít i po předpokládaném zvýšení stále nižší efektivitu, než je současný povinný limit v Evropské unii, který činí necelých 17 kilometrů na litr pohonné hmoty. Navíc se ukazuje, že američtí zákazníci se už neštítí menších vozů s nižší spotřebou, prodej terénních automobilů oproti tomu stagnuje nebo se i snižuje. Podle analýzy citované v deníku Wall Street Journal je sice na jedné straně pravda, že efektivnější vozy budou zpočátku o zhruba 1400 dolarů dražší, nižší spotřebou ovšem řidiči zároveň ušetří nejméně 200 dolarů ročně.
Účinnost motorů osobních vozů se v USA zvýší poprvé od roku 1984 a podle analýz ekologických organizací tím američtí řidiči oproti současnosti v roce 2020 ušetří 1,2 milionu barelů ropy denně.
USA lídrem změn?
Druhý důležitý ekologický zákon, který v Kongresu vzniká proti nevoli Bílého domu, má slovo bezpečnost přímo ve svém názvu.
Americký zákon o bezpečnosti klimatu předložili vlivní senátoři, republikán John Warner a demokrat Joe Lieberman. Jde o návrh zákona, který ukládá americkým elektrárnám a dále přepravnímu a výrobnímu sektoru, aby do roku 2050 snížily o více než 60 procent emise skleníkových plynů.
"Pokud návrh teď doporučíme celému Senátu, ukážeme tak, že Spojené státy se hodlají stát světovým lídrem v omezení globálního oteplování," řekl senátor Lieberman médiím o legislativě, kterou se ve středu bude zabývat výbor pro životní prostředí Senátu a která je destilátem celé řady obdobných návrhů, jež se v posledním roce v Kongresu objevily. Návrh je založen na obchodování s emisními povolenkami, podobně jako v Evropské unii.
Ve snaze vyhovět zástupcům amerického průmyslu, kteří se obávají ekonomických dopadů, návrh předpokládá, že Spojené státy by zatížily dovoz zboží ze zemí bez kontroly emisí novou daní.
Podle odhadů amerických médií by legislativa po dalších kompromisech mohla projít Senátem, aktuální postoj prezidenta George Bushe je ovšem nejasný. Bush dlouho tvrdil, že bude vetovat každý zákon založený na obchodování s emisemi.
Podle nejnovějšího čísla časopisu Time ale nyní "zákulisní cestou do Kongresu signalizoval možnou ochotu jednat".
Deset amerických států na severovýchodě USA se mezitím dohodlo na vlastní iniciativě, která vstoupí v platnost 1. ledna 2009 a v rámci které chtějí státy (New York, Massachusetts, Rhode Island, Connecticut, New Jersey, Maryland, New Hampshire, Vermont, Rhode Island a Delaware) snížit do roku 2018 skleníkové emise ze svých elektráren o deset procent.
Přístup Bushovy administrativy ale už přestává být podstatný. Za třináct měsíců ve Washingtonu začne úřadovat nový prezident. Ekologické legislativy se navíc mezitím ujal Kongres. Tak razantně, že se mluví o historických návrzích.
Ještě tento týden se Kongres pustí do konečného projednávání návrhu energetického zákona, který bude požadovat výrazně větší výrobu energie z alternativních a obnovitelných zdrojů.
Klimatická legislativa
Velkou změnu "žíznivého" amerického autoparku přinese v návrhu avizované povinné zvýšení efektivity motorů osobních aut a třídy, do které spadají například pick-upy a terénní vozy. Do roku 2020 by se účinnost motorů měla zvýšit o 40 procent, k 15 ujetým kilometrům na litr pohonných hmot.
Podle demokratické předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové "jde o historický pokrok v úsilí Kongresu o energetickou bezpečnost a je to pevný základ pro další klimatickou legislativu".
Po dlouhých letech neúspěšných pokusů Kongres překonal zásadní lobbistický odpor "velké trojice z Detroitu", automobilek General Motors, Ford a Chrysler. Tyto společnosti se změně bránily tvrzeními, že investice do účinnějších motorů je budou stát obrovské prostředky a že se zvýší cena aut, což podle nich povede k poklesu prodeje a k propouštění.
Kongresmani ovšem evidentně s těmito argumenty ztratili trpělivost.
Jedním z důvodů je skutečnost, že americké vozy budou mít i po předpokládaném zvýšení stále nižší efektivitu, než je současný povinný limit v Evropské unii, který činí necelých 17 kilometrů na litr pohonné hmoty. Navíc se ukazuje, že američtí zákazníci se už neštítí menších vozů s nižší spotřebou, prodej terénních automobilů oproti tomu stagnuje nebo se i snižuje. Podle analýzy citované v deníku Wall Street Journal je sice na jedné straně pravda, že efektivnější vozy budou zpočátku o zhruba 1400 dolarů dražší, nižší spotřebou ovšem řidiči zároveň ušetří nejméně 200 dolarů ročně.
Účinnost motorů osobních vozů se v USA zvýší poprvé od roku 1984 a podle analýz ekologických organizací tím američtí řidiči oproti současnosti v roce 2020 ušetří 1,2 milionu barelů ropy denně.
USA lídrem změn?
Druhý důležitý ekologický zákon, který v Kongresu vzniká proti nevoli Bílého domu, má slovo bezpečnost přímo ve svém názvu.
Americký zákon o bezpečnosti klimatu předložili vlivní senátoři, republikán John Warner a demokrat Joe Lieberman. Jde o návrh zákona, který ukládá americkým elektrárnám a dále přepravnímu a výrobnímu sektoru, aby do roku 2050 snížily o více než 60 procent emise skleníkových plynů.
"Pokud návrh teď doporučíme celému Senátu, ukážeme tak, že Spojené státy se hodlají stát světovým lídrem v omezení globálního oteplování," řekl senátor Lieberman médiím o legislativě, kterou se ve středu bude zabývat výbor pro životní prostředí Senátu a která je destilátem celé řady obdobných návrhů, jež se v posledním roce v Kongresu objevily. Návrh je založen na obchodování s emisními povolenkami, podobně jako v Evropské unii.
Ve snaze vyhovět zástupcům amerického průmyslu, kteří se obávají ekonomických dopadů, návrh předpokládá, že Spojené státy by zatížily dovoz zboží ze zemí bez kontroly emisí novou daní.
Podle odhadů amerických médií by legislativa po dalších kompromisech mohla projít Senátem, aktuální postoj prezidenta George Bushe je ovšem nejasný. Bush dlouho tvrdil, že bude vetovat každý zákon založený na obchodování s emisemi.
Podle nejnovějšího čísla časopisu Time ale nyní "zákulisní cestou do Kongresu signalizoval možnou ochotu jednat".
Deset amerických států na severovýchodě USA se mezitím dohodlo na vlastní iniciativě, která vstoupí v platnost 1. ledna 2009 a v rámci které chtějí státy (New York, Massachusetts, Rhode Island, Connecticut, New Jersey, Maryland, New Hampshire, Vermont, Rhode Island a Delaware) snížit do roku 2018 skleníkové emise ze svých elektráren o deset procent.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích
