Některý prášek pere jen jako voda

Na jedné straně prostředky, které vyperou na jedničku, ale z ekologie mají trojku. Na druhé straně zase ty, které šetří přírodu, ale za praní si vysloužily čtyřky a pětky. Mezi nimi skupina „trojkařů“.

Takové vysvědčení vystavil 16 pracím prostředkům test, který pro MF DNES zpracovaly dvě zkušebny: Zkušební ústav lehkého průmyslu v Praze a ekologické laboratoře EMPLA v Hradci Králové. Tentokrát test zkoumal nejen to, jak prostředky perou, ale také, jak se chovají k životnímu prostředí. Ekologickou část testu hradilo Ministerstvo životního prostředí České republiky.

Zvítězil kompromis
Protože u pracích prostředků je přece jen důležitější prací účinnost, na čele žebříčku se umístila pětice těch, které perou nejlépe. Byly to známé značky Tide, Ariel, Palmex a Persil dvou velkých výrobců – Procter & Gamble a Henkel.

Vítězem testu se však stal Excel z firmy Qalt Rakovník, který pral stejně dobře, ve vlivu na životní prostředí byl oproti nim o půl stupně lepší a všechny předčil cenou.

Známku Ekologicky šetrný výrobek, kterou nese od roku 2005, by však v tomto testu nezískal, protože by nesplnil některé z požadavků pro udělení ekoznačky. Hlavně by neprošel zkouškou biologické rozložitelnosti. Ta totiž požaduje po ekologicky šetrném výrobku, aby se do 28 dnů rozložil alespoň ze šedesáti procent. Excel se v královéhradecké laboratoři rozložil jen z padesáti procent.

Čím méně škodí, tím hůř pere
Obtížně rozložitelné jsou ostatně i další čtyři z pětice nejúspěšnějších. "Na tom není nic překvapivého,“ říká Stanislav Eminger, který vedl ekologické testy. "Prací prostředek škodí životnímu prostředí vždycky, jsou v něm chemické látky, které se dostávají do živé přírody, a tím ji ovlivňují.“

Jde tedy o to, aby dopad na životní prostředí byl co nejmenší. Nejlépe v ekologických testech, které kromě biologické odbouratelnosti zkoumaly ještě takzvanou ekotoxicitu, tedy vliv na živé organismy, dopadly ty, které si se špínou moc neporadí – Sněžka a Tesco washing powder. A z těch, které praly dobře, byly v ekotestech nejlepší kromě vítězného Excelu ještě Ecover a Lovela.

Skoro jako voda
V disciplíně praní předvedly nejhorší výkon prášky Sněžka a Tesco. Praly skoro stejně jako voda bez jakéhokoliv prostředku. Pro porovnání: neprané vzorky „zašpiněné“ standardní špínou dosahují bělosti 43,3 procenta (měří se na barevné škále, kde nula představuje černou a stovka bílou), po vyprání v čisté vodě se zvýší bělost na hodnotu okolo 52 procent.

Po vyprání v prostředku Tesco se bělost zvýšila na 53,8 procenta, u nejlepšího prostředku na 81,8. Sněžka, která patřila k těm nejlevnějším, překonala prací výkon vody o šest procent. I to je hodně málo.

Levný se prodraží
Test prokázal, že pořizovací cena může pořádně klamat. Opět tak potvrdil, že se nevyplatí kupovat ultralevné prostředky. Jak zjistila zkušebna, po přepočtu na dávkování se ukáže, že levný prášek je vlastně drahý.

Příklad: Tesco washing powder je levný, jeden kilogram přijde na 21 korun, kilo Excelu na 57 korun. Jenže prášku z Teska musíte do pračky nasypat 279 gramů, zatímco Excelu jen 76 gramů, tedy třiapůlkrát méně. A výsledek? Excel vypere za 4,40 koruny, Tesco za šest korun.

Prášky se už neusazují
Dobře dopadla zkouška na obsah fosforu. Prokázala, že všechny výrobky splňují vyhlášku, která od loňského roku povoluje v pracích prostředcích jen půl procenta fosforu.

Minulý test pracích prostředků před dvěma lety ukázal, že problém levných prášků není jen v mizerném praní, ale i v takzvaných inkrustacích. Tedy ve zbytcích prášku, které se usazují na tkanině a mohou poškozovat nejen prádlo, ale i pračku.

Tentokrát se téměř žádné inkrustace nekonaly, problémy s nimi měl jediný výrobek – Torsan. Pro mě to bylo velké překvapení. Čekal jsem, že s přechodem na bezfosfátové prostředky to bude pravý opak,“ říká David Nedoma z pražské zkušebny, který test vedl.

Prášek, nebo gel?

Prášky perou lépe než tekuté prostředky, hlavně silně zašpiněné prádlo, snadněji odstraňují skvrny a většinou jsou i levnější. Mohou zanechávat usazeniny na tkaninách a tím je poškozují. Prášek, který se dostává do vzduchu při manipulaci, může někoho dráždit.

Gely se dobře rozpouštějí ve vodě i při nízkých teplotách, čímž šetří vodu i energii, nezanechávají na prádle žádné usazeniny a nemají žádnou prašnost. Neperou však tak dobře jako prášky, hlavně na hodně špinavé prádlo nestačí. Pokud vaše pračka nemáchá nejlépe, jsou tekuté prostředky dobrou alternativou.

Vysvětlení, proč se jeho předpoklad nesplnil, vidí v použitých plnidlech. "Výrobci, kteří se snaží vyslyšet požadavek hypermarketů na co nejlevnější výrobek, nahrazují část účinné látky nejrůznějšími plnidly. A pokud použijí sůl – a některé prostředky neobsahují prakticky nic jiného – tak se vám prášek krásně rozpustí, což je ale prakticky taky to jediné, co v pračce udělá.“

Nevýhoda inkrustací úplně odpadá u tekutých prostředků. Ty žádné usazeniny na tkanině nevytvářejí. Ale zase neperou tak dobře jako prášky. Ani jeden z šesti testovaných gelů nezískal v účinnosti praní jedničku, na dvojku pere Rex a Ecover, ostatní čtyři se moc nepředvedly.

Protokol testu
- Test vznikl ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí ČR

- Zaměřil se na kvalitu univerzálních pracích prostředků, na jejich prací účinnost a poprvé také na vliv na životní prostředí.

- Zahrnoval prostředky v celé cenové škále (od nejlacinějších až po nejdražší), jak běžných, tak těch, které se profilují jako ekologické (Excel a Ecover), práškových (10) i tekutých (6).

- Test prací účinnosti vypracoval Zkušební ústav lehkého průmyslu, odštěpný závod TZÚS v Praze: posuzoval nejen, jak perou, ale také jaké zbytky zanechávají po opakovaném použití na tkanině (tzv. inkrustace), měřil obsah fosforu a ověřoval také účinnosti ve vztahu k dávkování, a tím i k ceně za praní.

- Účinnost praní se ověřuje praním v pračce na uměle zašpiněných zkušebních vzorcích tkaniny. Běžnou špínu simuluje pět různých vzorků zašpinění, například kožním tukem, kakaem, červeným vínem či mlékem. Výsledky měří speciální přístroj, který ukazuje procenta takzvaných remisí. Čím vyšší procento, tím je tkanina lépe vypraná (viz prací účinnost zvýrazněná červeně).

- Ekologické testy zpracovaly Ekotoxikologické laboratoře EMPLA v Hradci Králové: posuzovaly takzvanou ekotoxicitu (jakým způsobem prostředky působí na živé organismy) a biologickou odbouratelnost (za jak dlouho se rozloží) podle metodik, které se používají při udělování značky Ekologicky šetrný výrobek.

- Testy prací účinnosti hradila redakce MF DNES, ekologické testy Ministerstvo životního prostředí ČR.

- Více o testu se můžete dozvědět zítra v 10.10 hodin v Českém rozhlasu Radiožurnálu v pořadu Radiorada nebo 3. prosince v 17.40 hodin na ČT1 v pořadu Testoviny.

Známka: Celková známka je výsledkem hodnocení účinnosti praní (60 %), inkrustací (10 %) a ekologických testů (30 %).
Stupnice hodnocení: 1 velmi dobrý výsledek, 2 dobrý, 3 průměrný, 4 špatný, 5 nepřijatelný. V závorkách jsou uvedeny známky, které prostředek získal v jednotlivých zkouškách. Pokud vzorek získal pětku v hodnocení praní, dostal ji v celkovém hodnocení.
Prací účinnost: Jedničku získal prostředek, který měl výsledky remisí nad 75 %, dvojku 70 až 75 %, trojku 65–70 %, čtyřku 60–65 %, pětku pod 60 %. Remise u prádla vypraného v čisté vodě je 52 %, u nepraných standardů špíny 43,25 %
Ekotoxicita: Jedničku získaly prostředky, které uspěly ve všech třech zkouškách působení na živé organismy (ryby, dafnie, řasy), dvojku ty, které uspěly alespoň u jednoho organismu, trojku ty, které měly u všech tří organismů horší známky.
Biologická rozložitelnost: Jedničku získaly prostředky, které už sedmý den testu dosáhly šedesátiprocentního rozkladu, dvojku ty, které tuto hranici překonaly před ukončením testu, tedy po 28 dnech. Trojku jsme přidělili těm, které tuto hranici do 28 dnů nepřekonaly.
Cena za jedno praní je přepočítána z ceny balení, zprůměrované minimálně ze tří cen z různých obchodů, a dávkování podle sušiny.

Zdroj: MF DNES