Pokud auto vidíte, slyšíte a cítíte, jde o trabant. To, které vidíte a slyšíte, je škodovka. A vůz, který jen vidíte, je Toyota Prius - nejprodávanější hybridní automobil na světě.
Auta šetrná k přírodě jsou stále drahá
Tichý vůz, poháněný vedle spalovacího motoru i elektromotorem, je na půli cesty ke skutečně ekologicky šetrnému dopravnímu prostředku. Tím bude do dvaceti let elektromobil s nulovými emisemi, nezávislý na fosilních palivech.
"Nejvyšší prioritou Toyoty pro příští roky je vývoj a výroba plně recyklovatelných automobilů s nulovými emisemi," uvedl Tadaši Arašima, prezident firmy Toyota Motor Europe. Toyota dosud prodala více než milion hybridních aut, z toho bylo 760 tisíc priusů.
Prezident českého Sdružení automobilového průmyslu Martin Jahn nepovažuje hybridy za jediné řešení. "Ve střednědobém horizontu jsou elektromotory a hybridy s vyšší účinností z ekologického hlediska perspektivní. Ale v nejbližší budoucnosti ušetříme, když zvýšíme efektivitu stávajících spalovacích motorů. Dalším stupněm budou biopaliva druhé generace a větší rozšíření zemního plynu, ať stlačeného nebo kapalného," řekl.
Pro vývoj jiných než spalovacích motorů existují dva impulzy - situace na ropných trzích a rostoucí emise oxidu uhličitého CO2.
Cena ropy se z třiceti dolarů za barel v roce 2003 vyšplhala na současný trojnásobek, což už ovlivňuje chuť zákazníků kupovat nová auta. Světové zásoby ropy se navíc tenčí, životnost známých ložisek se odhaduje na třicet až čtyřicet let.
Podle zprávy Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA) vypouští Evropa ročně do ovzduší čtyři miliardy tun CO2. Z toho téměř čtvrtina, 24 procent, pochází z výfuků automobilů.
Evropské automobilky od roku 1998 emise svých vozů postupně snižují. Od roku 1995 se evropský průměr dostal ze 185 gramů na kilometr na 161 gramů, přitom roční náklady na vývoj automobilů dosáhly 20 miliard eur. Podle Evropské komise musí automobilky do roku 2012 snížit emise CO2 na 130 gramů na kilometr.
Na rozdíl od producentů biopotravin či biokosmetiky automobilky na "zeleném" byznysu nevydělávají. Vývoj alternativních pohonů je nákladný, ekologicky šetrná auta jsou pak drahá a lidé je méně kupují. Například japonská Honda vyvinula extrémně úsporný a přitom výkonný vůz Honda Insight, prodával se ve Spojených státech za 19 tisíc dolarů. Prodaly se ale jen tři tisíce kusů a loni automobilka jeho výrobu ukončila.
Američané a některé západoevropské země si vysoké náklady vývoje uvědomují, a proto na nákup hybridních aut poskytují dotace. Na Toyotu Prius za 21 tisíc dolarů získá zákazník v USA dotaci tři tisíce dolarů, v Kanadě je týž vůz levnější o dva tisíce kanadských dolarů, v Belgii o 4270 eur.
V Česku by měl prius podle přepočtu americké ceny stát 380 tisíc korun. Stojí však, podle úrovně výbavy, 790 000 až 900 000 korun a česká vláda na ekologicky šetrná auta žádnou dotaci neposkytuje. Proto se na českém trhu prodalo dosud jen 115 hybridních priusů.
Větší zájem je o luxusní hybridní modely Lexus, ty si v Česku od roku 2005 koupilo 266 zákazníků.
"Vozy s hybridním pohonem představují letos 40 procent prodejů všech vozů Lexus v zemi," uvedl Jiří Hauptmann z firmy Lexus ČR.
Škodovka má Green Line
Kvůli vysokým nákladům se hybridní pohony v Česku nevyvíjejí. Tuzemské automobilky přesto alternativní zdroje energie hledají.
"Všechny ekologické vozy Škoda Auto mají společnou marketingovou značku Green Line," uvedl personální šéf Škodovky Martin Jahn. Mladoboleslavská automobilka vyrábí vozy schopné jezdit na směs benzinu a etanolu. Vyrábí vozy jezdící na stlačený zemní plyn CNG a na frankfurtském autosalonu představila upravené modely s dieselmotorem Škoda Fabia a Škoda Fabia Combi Green Line 1,4 l/59kW TDI PD, tedy s filtrem pevných částic. Jejich emise dosahují pouze 109 gramů na kilometr.
Výše emisí je přímo úměrná spotřebě paliva, čím nižší spotřeba, tím nižší emise. Spotřebu ovlivňuje nejen obsah motoru, ale i hmotnost vozidla, kvalita pneumatik, kvalita silnic, plynulost dopravy i styl jízdy.
"Světový mistr v úsporné jízdě Bernard Plattner letos se Škodou Roomster 1,4 TDI absolvoval trasu 15 520 kilometrů přes pětatřicet evropských zemí a dosáhl průměrné spotřeby jen 4,5 litru nafty na sto kilometrů. Za palivo utratil pouze 752 eur," připomněl Jahn.
Vedle hybridních motorů připisují odborníci velkou budoucnost vodíkovým palivovým článkům. Vodíkové pohony vyvíjejí nejen světové automobilky jako Mercedes-Benz, Opel, Ford či Honda, ale na výzkumu se podílí i Iveco Vysoké Mýto, bývalá Karosa.
"Pracujeme na vodíkovém konceptu, máme dva takové autobusy. Jeden jezdí v Turíně, další se testoval v Barceloně. Jde o velmi nákladný koncept, který je zatím ve fázi výzkumu," uvedl ředitel vysokomýtské firmy Daniel Patka. Iveco pracuje i na projektu s biopalivy, zkoumá elektrický pohon či hybridní pohon.
Na plyn jezdí miliony aut
V současnosti nejrozšířenějším alternativním palivem je stlačený zemní plyn CNG. Ve světě jej využívá více než pět milionů aut.
Nejvíce, 1,5 milionu, jich jezdí v Argentině, kde je i 1130 plnicích stanic. V sousedním Rakousku jezdí na CNG asi osm set aut a v zemi je 80 plnicích stanic. Ve stejně velké České republice je jen 16 stanic a registrovány jsou zhruba tři stovky aut a autobusů.
Vozy na zemní plyn jsou dražší, těžší a pomalejší než auta s benzinovým motorem, ale jejich emise CO2 jsou až o čtvrtinu nižší. Levnější je i jejich provoz.
Auta na zemní plyn vyrábí řada automobilek, od Volkswagenu, Fordu a Opelu po Citroen či Fiat. Kupují je zatím jen firmy, například RWE, DHL Express nebo Cheap taxi. Soukromníci si zatím auta na CNG nekupují.
"Problémem je nedostatek plnicích stanic," uvedl Jorge Vacca ze společnosti DHL Express.
"Nejvyšší prioritou Toyoty pro příští roky je vývoj a výroba plně recyklovatelných automobilů s nulovými emisemi," uvedl Tadaši Arašima, prezident firmy Toyota Motor Europe. Toyota dosud prodala více než milion hybridních aut, z toho bylo 760 tisíc priusů.
Prezident českého Sdružení automobilového průmyslu Martin Jahn nepovažuje hybridy za jediné řešení. "Ve střednědobém horizontu jsou elektromotory a hybridy s vyšší účinností z ekologického hlediska perspektivní. Ale v nejbližší budoucnosti ušetříme, když zvýšíme efektivitu stávajících spalovacích motorů. Dalším stupněm budou biopaliva druhé generace a větší rozšíření zemního plynu, ať stlačeného nebo kapalného," řekl.
Pro vývoj jiných než spalovacích motorů existují dva impulzy - situace na ropných trzích a rostoucí emise oxidu uhličitého CO2.
Cena ropy se z třiceti dolarů za barel v roce 2003 vyšplhala na současný trojnásobek, což už ovlivňuje chuť zákazníků kupovat nová auta. Světové zásoby ropy se navíc tenčí, životnost známých ložisek se odhaduje na třicet až čtyřicet let.
Podle zprávy Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA) vypouští Evropa ročně do ovzduší čtyři miliardy tun CO2. Z toho téměř čtvrtina, 24 procent, pochází z výfuků automobilů.
Evropské automobilky od roku 1998 emise svých vozů postupně snižují. Od roku 1995 se evropský průměr dostal ze 185 gramů na kilometr na 161 gramů, přitom roční náklady na vývoj automobilů dosáhly 20 miliard eur. Podle Evropské komise musí automobilky do roku 2012 snížit emise CO2 na 130 gramů na kilometr.
Na rozdíl od producentů biopotravin či biokosmetiky automobilky na "zeleném" byznysu nevydělávají. Vývoj alternativních pohonů je nákladný, ekologicky šetrná auta jsou pak drahá a lidé je méně kupují. Například japonská Honda vyvinula extrémně úsporný a přitom výkonný vůz Honda Insight, prodával se ve Spojených státech za 19 tisíc dolarů. Prodaly se ale jen tři tisíce kusů a loni automobilka jeho výrobu ukončila.
Američané a některé západoevropské země si vysoké náklady vývoje uvědomují, a proto na nákup hybridních aut poskytují dotace. Na Toyotu Prius za 21 tisíc dolarů získá zákazník v USA dotaci tři tisíce dolarů, v Kanadě je týž vůz levnější o dva tisíce kanadských dolarů, v Belgii o 4270 eur.
V Česku by měl prius podle přepočtu americké ceny stát 380 tisíc korun. Stojí však, podle úrovně výbavy, 790 000 až 900 000 korun a česká vláda na ekologicky šetrná auta žádnou dotaci neposkytuje. Proto se na českém trhu prodalo dosud jen 115 hybridních priusů.
Větší zájem je o luxusní hybridní modely Lexus, ty si v Česku od roku 2005 koupilo 266 zákazníků.
"Vozy s hybridním pohonem představují letos 40 procent prodejů všech vozů Lexus v zemi," uvedl Jiří Hauptmann z firmy Lexus ČR.
Škodovka má Green Line
Kvůli vysokým nákladům se hybridní pohony v Česku nevyvíjejí. Tuzemské automobilky přesto alternativní zdroje energie hledají.
"Všechny ekologické vozy Škoda Auto mají společnou marketingovou značku Green Line," uvedl personální šéf Škodovky Martin Jahn. Mladoboleslavská automobilka vyrábí vozy schopné jezdit na směs benzinu a etanolu. Vyrábí vozy jezdící na stlačený zemní plyn CNG a na frankfurtském autosalonu představila upravené modely s dieselmotorem Škoda Fabia a Škoda Fabia Combi Green Line 1,4 l/59kW TDI PD, tedy s filtrem pevných částic. Jejich emise dosahují pouze 109 gramů na kilometr.
Výše emisí je přímo úměrná spotřebě paliva, čím nižší spotřeba, tím nižší emise. Spotřebu ovlivňuje nejen obsah motoru, ale i hmotnost vozidla, kvalita pneumatik, kvalita silnic, plynulost dopravy i styl jízdy.
"Světový mistr v úsporné jízdě Bernard Plattner letos se Škodou Roomster 1,4 TDI absolvoval trasu 15 520 kilometrů přes pětatřicet evropských zemí a dosáhl průměrné spotřeby jen 4,5 litru nafty na sto kilometrů. Za palivo utratil pouze 752 eur," připomněl Jahn.
Vedle hybridních motorů připisují odborníci velkou budoucnost vodíkovým palivovým článkům. Vodíkové pohony vyvíjejí nejen světové automobilky jako Mercedes-Benz, Opel, Ford či Honda, ale na výzkumu se podílí i Iveco Vysoké Mýto, bývalá Karosa.
"Pracujeme na vodíkovém konceptu, máme dva takové autobusy. Jeden jezdí v Turíně, další se testoval v Barceloně. Jde o velmi nákladný koncept, který je zatím ve fázi výzkumu," uvedl ředitel vysokomýtské firmy Daniel Patka. Iveco pracuje i na projektu s biopalivy, zkoumá elektrický pohon či hybridní pohon.
Na plyn jezdí miliony aut
V současnosti nejrozšířenějším alternativním palivem je stlačený zemní plyn CNG. Ve světě jej využívá více než pět milionů aut.
Nejvíce, 1,5 milionu, jich jezdí v Argentině, kde je i 1130 plnicích stanic. V sousedním Rakousku jezdí na CNG asi osm set aut a v zemi je 80 plnicích stanic. Ve stejně velké České republice je jen 16 stanic a registrovány jsou zhruba tři stovky aut a autobusů.
Vozy na zemní plyn jsou dražší, těžší a pomalejší než auta s benzinovým motorem, ale jejich emise CO2 jsou až o čtvrtinu nižší. Levnější je i jejich provoz.
Auta na zemní plyn vyrábí řada automobilek, od Volkswagenu, Fordu a Opelu po Citroen či Fiat. Kupují je zatím jen firmy, například RWE, DHL Express nebo Cheap taxi. Soukromníci si zatím auta na CNG nekupují.
"Problémem je nedostatek plnicích stanic," uvedl Jorge Vacca ze společnosti DHL Express.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích
