Čtvrtek, 28. března 2024

Lukrativní kilowatty

Lukrativní kilowatty
Výrobci elektřiny měli letos žně a příští rok si to hodlají zopakovat. Obrana není, leda zhasnout.

Přestože si pro ni nemůžete dojít do obchodu s taškou, zboží to je. Dokonce takové, na kterém se dalo letos vydělat jako na málokterém jiném. Tedy vydělal výrobce, ostatní platili. Letos daly domácnosti za elektřinu průměrně o 7,9 % víc než loni, v příštím roce to bude průměrně o 9,1 % víc. Neregulovaná cena tzv. silové elektřiny, tedy té, která je skutečným zbožím, vzrostla dokonce o 16 %. Regulační úřad už do toho výrobcům dva roky nemůže mluvit. Odměnou za liberalizaci je možnost volby dodavatele elektřiny, což ale zákazníci moc nevyužívají.

SPECIFIKEM DODÁVKY ELEKTŘINY je to, že její celková cena se skládá z 55 % z ceny výrobku a ze 45 % z ceny služeb, nezbytných k tomu, aby zákazník mohl tento výrobek použít. Cena za tyto služby není určována trhem, ale dána regulačním úřadem (distribuce, přenos, obnovitelné zdroje). Od roku 2008 přibude ještě ekologická daň. Ačkoliv se elektřina zdražuje, poptávka po ní roste. S teplejšími roky, jaké jsou v posledním desetiletí, se navíc spotřebovává čím dál víc proudu i v létě, protože zhýčkané lidstvo se chce chladit.

Kdybychom chtěli srovnat elektřinu s houskami na krámě, tak ani housky nestojí všechny stejně. V jejich ceně se zrovna jako u elektřiny promítají náklady na vstupy (palivo, obilí ), žádná část ceny však nepodléhá jakékoli regulaci, rozhoduje skutečně trh. Zákazník si housky vybere, zaplatí a odnese. U elektřiny je část ceny regulovaná (viz výše) a zejména malý zákazník to má složitější. Ví jen velmi zhruba, kolik zaplatí, až mu přijde faktura.

Ekonomické poučky praví, že když je vyšší nabídka než poptávka, tak by to mělo držet ceny na uzdě. U globalizované elektřiny to tak docela neplatí. V Česku je výroba elektřiny možná až o čtvrtinu vyšší, než kolik se jí spotřebuje, ale v Evropě je elektřiny spíš málo. Vše se tedy bez problémů prodá.

Můžeme použít další poučku, že monopol si může dělat, co chce. Když je to jen částečný monopol, může to dělat částečně, ale i to stačí. Nejlepším nástrojem, který zdůvodní, že výrobci elektřiny za cenu nemohou, je energetická burza. Obchoduje se na ní malé množství elektřiny, ale lze tím argumentovat, že i elektřina prodávaná mimo burzu musí být drahá.

AUTOR: MILENA GEUSSOVÁ
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů