zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Má obilí končit v pečivu, nebo v benzínu?

17.01.2008
Doprava
Zemědělství
Energie
Má obilí končit v pečivu, nebo v benzínu?
Biopaliva zachrání Evropu od tisíců tun zemědělských přebytků, vyčistí vzduch a zbaví zdejší ekonomiku fatální závislosti na dovozu ropy.

Takovou nálepkou se  bionafta  nebo biolíh chlubily ještě před rokem.

Mezitím se staly dvě věci: i váhavému Česku se po letech odkladů podařilo konečně biopaliva zavést. A zároveň se na ekopaliva - kvůli jejich možnému vlivu na zdražení potravin - snesla smršť kritiky. Změnu kursu potvrdil tento týden i bruselský komisař pro  životní   prostředí  Stavros Dimas: unie by podle něj mohla odstoupit od cíle, mít deset procent biosložek v palivech v roce 2020.

Znamená to, že biopaliva byla jen bublinou, která nyní splaskla?

"To určitě ne. Rozumím slovům z Bruselu jako opatrnosti, která nastupuje po předchozím nekritickém nadšení," říká Tomáš Zídek, náměstek ministra financí pro vztahy s Evropskou unií.

Desítky miliard ve hře

Důvodů, proč nemůžeme biopaliva odepisovat, je řada. Počínaje tím, že prognózy bruselských byrokratů nejsou věrohodné. Před rokem nic netušili o tom, že ceny potravin půjdou nahoru. Jak dnes mohou vědět, co bude napřesrok?

Za druhé, biopaliva se už dávno rozjíždějí i mimo Evropu. Sází na ně nejen Brazílie, ale i USA nebo Čína.

Za třetí: sílící kritika biopaliv je podle jejich zastánců spíš důkazem toho, že už začínají vadit "petrolejářům".

"Začala kampaň, jako by vše na biopalivech teď bylo špatné. To je nesmysl, a my navíc netvrdíme, že biopaliva jsou jedinou alternativou," říká předseda Sdružení pro výrobu  bionafty  Petr Jevič.

Faktem je, že každé procento biosložky ubírá totéž procento dodavatelům benzinu nebo nafty. Pokud by Evropská unie v roce 2020 skutečně dosáhla desetiprocentního podílu ekopaliv, pak ropné koncerny a zpracovatelé ropy přijdou o desetinu zisku.

Tlak petrochemických firem proti biopalivům proto může sílit. Jenže proti této přirozené lobby už stojí sice ještě slabší, ale nezanedbatelná lobby producentů biopaliv. Francois Lecavalier, jeden z ředitelů Evropské banky pro obnovu a rozvoj, odhadl loni světové investice do kapacit na výrobu biopaliv na léta 2006 až 2007 na 24 miliard dolarů.

Miliardy eur dává do oboru i Evropa, například Německo a Švédsko. "V Německu si už všichni zúčastnění, včetně automobilového průmyslu, dohodli pro biopaliva cestovní mapu. Počítají co nejdříve se sedmi procenty podílu biosložky v naftě a deseti procenty v benzinu," upozorňuje Jevič.

Hlídejme výrobní náklady

Přes nepochybný boom biopaliv je ovšem obezřetnost vůči nim také namístě. Z globálního pohledu je škodlivé mýcení pralesů v Brazílii nebo Indonésii kvůli pěstování cukrové třtiny či palmy olejné - zdrojů ekopaliv.

V Evropské unii se teď nezdá rozumné pokračovat ve speciálních dotacích farmářům unie za to, že pěstují energetické plodiny místo obilí pro pekárny.

"V Evropě musíme pokračovat v biopalivech tak, že budeme hlídat energetické náklady na jejich výrobu," vysvětluje Zídek. Při výrobě biosložky z obilí a dalších plodin se totiž spotřebuje až 80 procent komerční energie. Zjednodušeně řečeno: například na litr biolihu je potřeba málem totéž množství normální nafty nebo benzinu.

"Cíl je jasný: Stlačit tyto náklady co nejníže. Už se například ukázalo, že z obilí se výroba biolihu určitě nevyplácí," dodává Zídek.

Experti nyní musí poradit, co bude pro výrobu biosložek nejvýhodnější. V úvahu přicházejí dva typy zdrojů. Jednak speciální energetické plodiny, ale především nejrůznější  odpady  .

Dřevní štěpka,  komunální   odpad  , zbytky z masokombinátů - to vše jsou potenciální zdroje pro výrobu biopaliv takzvané druhé generace.
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí