Plynofikace uvrhla část obcí do potíží

Dotace do plošné plynofikace obcí byl drahý pokus o zlepšení ovzduší, který se zcela nepovedl. Pro značnou část ze zhruba tisícovky obcí, jimž stát v minulých letech přispěl na budování plynových přípojek, se plynofikace stala doslova noční můrou. Lidé totiž o drahé topení plynem nemají zájem, a tak starostům hrozí, že budou muset dotace státu vracet. Většina obcí na to peníze nemá.

Dražší plyn láká méně

Podle údajů České plynárenské unie (ČPU) je dnes z 1,362 milionu plynových přípojek v zemi celkem 267 tisíc nevyužitých. Na plynofikaci obcí přitom přispěla vláda od roku 1994 více než dvanácti miliardami korun. Aby obce státní podporu dostaly, zavázaly se, že převážná část jejich domácností bude topit plynem. Pak se ale mnohým z nich nepodařilo přesvědčit dost lidí, aby plyn používali. Od začátku tisíciletí se totiž mnoho majitelů domků začalo kvůli rostoucím cenám k plynu otáčet zády. "Plynofikace v naší osadě Robousy začala před mým příchodem na radnici v roce 2002, kdy plyn stál 2,50 koruny, dnes stojí jedenáct. Lidi už by do toho asi znovu nešli," říká starosta Jičína Martin Puš.

"Plynofikace se ukázala jako velmi účinná hlavně na severu Čech v devadesátých letech. Největším znečišťovatelem ovzduší tam totiž nebyly uhelné elektrárny, ale ze dvou třetin domácnosti," tvrdí generální sekretář ČPU Josef Kastl. Připouští ale, že zájem o plyn opadá, na což doplácejí všichni zhoršující se kvalitou ovzduší. Doslova na to pak doplácejí desítky obcí, které nesplnily podmínky dotace a musejí vracet část peněz, jež od státu dostaly.

"Stále je tu množství obcí, které nedokážou splnit podmínky dotací od SFŽP a někdy nemají ani šanci sehnat peníze na vrácení dotace," říká Pavel Drahovzal z legislativního odboru Svazu měst a obcí ČR.

Mluvčí Státního fondu životního prostředí Jana Kulísková potvrdila, že vracet minimálně část dotací má stovka obcí. "Celkem mají vrátit kolem 40 milionů korun. Dalších dvě stě případů plynofikace od roku 1999 se ještě prověřuje," dodává. Fond chce většinou peníze okamžitě, je na starostech, aby jeho vedení přemluvili k povolení postupných splátek.

Draze vyčištěný vzduch

Většina obcí svůj problém dosud řešila opakovanými žádostmi u Státního fondu životního prostředí o odklady zúčtování. V čase, který tak získaly, přesvědčovaly lidi ve vsi, aby se k plynu připojili.

"Plynofikaci jsme dělali v letech 2000 až 2002. Až do loňska jsme se přetahovali s Fondem o peníze. Jsem rád, že to skončilo," vzpomíná starosta Bučovic u Rokycan Pavel Čechura. Bučovice společně s dalšími dvěma obcemi musely z jedenáctimilionové dotace téměř tři miliony vracet. Původně se mělo na plyn připojit 90 procent domácností, ale sehnat se podařilo jen čtyřicet procent. "Dneska už bychom ani tolik lidí nesehnali," dodává starosta s tím, že šlo o draze zaplacenou čistotu vzduchu. Obci ještě zbývá ve dvou splátkách poslat Fondu 675 tisíc korun. Z komínů místních domů stoupá černý dým, protože lidé dál topí tuhými palivy.

Mnohem hůře je na tom Malý Bor na Klatovsku. Obec o šesti stech obyvatelích má letošní rozpočet 5,3 milionu korun a SFŽP by měla vrátit dva miliony. Z plánovaných 90 procent připojených domácností jich používá plynovou přípojku jen necelá polovina. "Snažíme se šetřit, peníze budeme muset vrátit," krčí rameny starosta obce Radovan Faltys. Hodily by prý přitom na opravu velké části silnic v obci.

Svaz měst a obcí opakovaně žádal o zmírnění podmínek, protože nikdo nemohl předvídat prudký růst cen. Výsledkem byl postup, kdy obce měly vracet jen část dotace odpovídající poměru mezi slíbeným a skutečným počtem připojených domácností. Nebo nedostaly podporu celou.

Konečné vyúčtování dotací z doby před rokem 2006 si mohly obce nechat odložit až o tři roky. Další už měly plnit jen podmínku poloviny připojených domácností. I tak hledá ministerstvo životního prostředí dnes už jiné cesty, jak ekologické způsoby vytápění podporovat.