Rozdíly v kvalitě a nutriční hodnotě u zpracovaných rajčat pěstovaných
ekologicky a konvenčně. Z průzkumu provedeného mezi spotřebiteli (1999)
vyplynulo, že 43 % spotřebitelů kupuje výrobky z ekologické produkce z důvodu
lepší chutě, 28 % spotřebitelů proto, že ekologická produkce je šetrnější
k životnímu prostředí a 24 % z důvodu lepších podmínek pro chov zvířat. Kromě
toho se řada spotřebitelů domnívá, že ekologicky získané produkty jsou zdravější
než produkty z konvenční produkce, ačkoliv výzkum v této oblasti není
definitivní.Existuje vědecký důkaz, že ekologicky pěstované plodiny mají vyšší
obsah minerálních látek a vitaminů, dále vyšší obsah antioxidantů a lepší chuť
než plodiny z konvenčních produkčních systémů. Existují dokonce obavy některých
autorů, že obsah antioxidantů v potravinách získaných z konvenčních produkčních
systémů je nižší než je optimální potřeba pro zdraví člověka.Jiné studie
docházejí k závěru, že rozdíly v kvalitě a výživové hodnotě ekologicky a
konvenčně produkovaných potravin jsou rozporuplné nebo nepodložené. V řadě prací
z posledních let, které hodnotily studie, ve kterých se porovnávala kvalita
ekologických a konvenčních potravin, došli odborníci k závěru, že interpretovat
výsledky srovnávacích studií je obtížné vzhledem k metodologickým odlišnostem
v souvislosti s výběrem kultivarů, podmínkami pěstování a metodami odběru a
analýzy vzorků.Institut potravinářských technologů v USA publikoval v roce 2006
tzv. Scientific Status Summary
[http://members.ift.org/NR/rdonlyres/A5367812-A6CF-46C0-80B9-B1EF39A0BCC4/0/OrganicFood.pdf]
(souhrn vědeckých stanovisek), ve kterém autor dochází k závěru, že je předčasné
uvádět, že ekologický nebo konvenční systém produkce potravin je lepší
z hlediska bezpečnosti nebo nutričního složení. Ačkoliv se kvalita a
potenciální výhody ekologicky pěstovaných potravin stále ještě studují, Organic
Trade Association (2004) uvádí, že prodej ekologických produktů se ročně zvyšuje
o 20 %. V Kalifornii jsou rajčata 6. komoditou mezi 10 hlavními komoditami
pěstovanými ekologickým postupem. Celkem 93 % ekologicky pěstovaných rajčat
prodávaných v USA (2003) pochází z Kalifornie.Výzkumníci z University of
California ve spolupráci s odborníky z řad producentů rajčat aj. provedli
studii, ve které se zaměřili na komerční produkci zpracovaných rajčat. Byly
analyzovány vzorky od čtyř pěstitelů rajčat , každý získával rajčata
z ekologicky i konvenčně obdělávaných polí. Z výsledků analýz rajčat vyplynulo,
že rajčatová šťáva vyrobená z ekologicky produkovaných rajčat na některých
farmách měla podstatně vyšší refraktometrickou sušinu (°Brix), lepší
konzistenci, vyšší titrovatelné kyseliny, ale nižší obsah červeného barviva,
askorbové kyseliny a celkových fenolových látek ve šťávě ošetřené mikrovlnami.
Výsledky se u jednotlivých pěstitelů značně lišily. Tyto rozdíly se přisuzovaly
typu půdy a nutričním faktorům v půdě, kultivarům rajčat, podmínkám životního
prostředí a jiným faktorům souvisejícím s produkcí. Vyšší hodnoty
refraktometrické sušiny, titrovatelných kyselin a konzistence jsou požadovány
pro výrobu rajčatového protlaku. Rajčata s těmito vlastnostmi jsou aromatičtější
a vyžadují mírnější tepelné ošetření. To vede k tomu, že pro výrobu protlaku se
spotřebuje méně energie. V důsledku nižší tepelné degradace se získají výrobky
vyšší kvality z hlediska barvy, aroma a nutrientů.Další práce v této oblasti se
bude zaměřovat na větší počet komerčních producentů. Výsledky od pěstitelů budou
porovnávány s výzkumy prováděnými na univerzitních výzkumných políčkách.
Rozdíly v kvalitě a nutriční hodnotě u zpracovaných rajčat pěstovaných ekologicky a konvenčně. Z průzkumu provedeného mezi spotřebiteli (1999) vyplynulo, že 43 % spotřebitelů kupuje výrobky z ekologické produkce z důvodu lepší chutě, 28 % spotřebitelů proto, že ekologická produkce je šetrnější k životnímu prostředí a 24 % z důvodu lepších podmínek pro chov zvířat. Kromě toho se řada spotřebitelů domnívá, že ekologicky získané produkty jsou zdravější než produkty z konvenční produkce, ačkoliv výzkum v této oblasti není definitivní.Existuje vědecký důkaz, že ekologicky pěstované plodiny mají vyšší obsah minerálních látek a vitaminů, dále vyšší obsah antioxidantů a lepší chuť než plodiny z konvenčních produkčních systémů. Existují dokonce obavy některých autorů, že obsah antioxidantů v potravinách získaných z konvenčních produkčních systémů je nižší než je optimální potřeba pro zdraví člověka.Jiné studie docházejí k závěru, že rozdíly v kvalitě a výživové hodnotě ekologicky a konvenčně produkovaných potravin jsou rozporuplné nebo nepodložené. V řadě prací z posledních let, které hodnotily studie, ve kterých se porovnávala kvalita ekologických a konvenčních potravin, došli odborníci k závěru, že interpretovat výsledky srovnávacích studií je obtížné vzhledem k metodologickým odlišnostem v souvislosti s výběrem kultivarů, podmínkami pěstování a metodami odběru a analýzy vzorků.Institut potravinářských technologů v USA publikoval v roce 2006 tzv. Scientific Status Summary (souhrn vědeckých stanovisek), ve kterém autor dochází k závěru, že je předčasné uvádět, že ekologický nebo konvenční systém produkce potravin je lepší z hlediska bezpečnosti nebo nutričního složení. Ačkoliv se kvalita a potenciální výhody ekologicky pěstovaných potravin stále ještě studují, Organic Trade Association (2004) uvádí, že prodej ekologických produktů se ročně zvyšuje o 20 %. V Kalifornii jsou rajčata 6. komoditou mezi 10 hlavními komoditami pěstovanými ekologickým postupem. Celkem 93 % ekologicky pěstovaných rajčat prodávaných v USA (2003) pochází z Kalifornie.Výzkumníci z University of California ve spolupráci s odborníky z řad producentů rajčat aj. provedli studii, ve které se zaměřili na komerční produkci zpracovaných rajčat. Byly analyzovány vzorky od čtyř pěstitelů rajčat , každý získával rajčata z ekologicky i konvenčně obdělávaných polí. Z výsledků analýz rajčat vyplynulo, že rajčatová šťáva vyrobená z ekologicky produkovaných rajčat na některých farmách měla podstatně vyšší refraktometrickou sušinu (°Brix), lepší konzistenci, vyšší titrovatelné kyseliny, ale nižší obsah červeného barviva, askorbové kyseliny a celkových fenolových látek ve šťávě ošetřené mikrovlnami. Výsledky se u jednotlivých pěstitelů značně lišily. Tyto rozdíly se přisuzovaly typu půdy a nutričním faktorům v půdě, kultivarům rajčat, podmínkám životního prostředí a jiným faktorům souvisejícím s produkcí. Vyšší hodnoty refraktometrické sušiny, titrovatelných kyselin a konzistence jsou požadovány pro výrobu rajčatového protlaku. Rajčata s těmito vlastnostmi jsou aromatičtější a vyžadují mírnější tepelné ošetření. To vede k tomu, že pro výrobu protlaku se spotřebuje méně energie. V důsledku nižší tepelné degradace se získají výrobky vyšší kvality z hlediska barvy, aroma a nutrientů.Další práce v této oblasti se bude zaměřovat na větší počet komerčních producentů. Výsledky od pěstitelů budou porovnávány s výzkumy prováděnými na univerzitních výzkumných políčkách.