Přírodní rezervace Křemešník s novou rozlohou

„Kosmetickou“ úpravou prochází v těchto dnech prostorové vymezení území přírodní rezervace Křemešník a jejího ochranného pásma. Poslední geodetická zaměření umožnila oddělit pozemky, na nichž není žádný předmět ochrany a proto je možné historické zázemí zástavby poutního místa na nejvyšším místě pelhřimovska vyjmout z přírodní rezervace. Nová celková výměra přírodní rezervace je 36,78 ha (o cca 0,5 ha menší).

Zvláště chráněné území Křemešník bylo nejprve koncem roku 1985 chráněným přírodním útvarem, což platilo plných sedm let. Poté v roce 1992 přišly výrazné legislativní změny a Křemešník byl převeden do kategorie přírodní rezervace. „Pro život na Křemešníku, turisty a poutníky se v podstatě mnoho nezmění, jedná se o tradiční lokalitu, kde jsou vztahy dlouhodobě vyvážené. Zpřesněním hranic, se z přírodní rezervace do ochranného pásma převádí část pozemků, a to by mělo ulehčit životu místních vlastníků nemovitostí - zmenšením úřední zátěže při opravách staveb, opravách přístupových cest a parkovacích ploch,“ uvedl náměstek hejtmana pro oblast životního prostředí kraje Vysočina Pavel Hájek.

Ze zvláště chráněných druhů rostlin na Křemešníku je možné zmínit dominantu bylinného patra: populaci měsíčnice vytrvalé (ohrožený druh). Pro území je charakteristická fauna podhorských smíšených lesů. V území probíhá intenzivní výzkum motýlů a dosud zde bylo zaznamenáno 311 druhů motýlů. Smíšené lesy jsou biotopem např. sýce rousného (silně ohrožený druh), ve skalách hnízdí výr velký (ohrožený druh). V území se dále vyskytují plšík lískový (silně ohrožený druh) a veverka obecná (ohrožený druh).

O Křemešníku:
Vrch Křemešník je rovněž vyhledávaným turistickým cílem. Protínají se zde tři turistické trasy a prochází tu i značené cyklotrasy. Vyhledávaným cílem je i rozhledna „Pípalka“ vystavěná v bývalém vojenském prostoru, která poskytuje kruhový rozhled do krajiny Českomoravské vrchoviny. Křemešník je rovněž centrem zimní rekreace. Na jižním svahu je v provozu sjezdovka a lyžařský vlek. Ve středověku bylo v lesích dnešní rezervace i v širším okolí časté hornictví a hutnictví stříbra. Hornina však nebyla na tento vzácný kov příliš bohatá, těžba byla náročná a nákladná, a tak dolování netrvalo příliš dlouho. Známky o přítomnosti středověkého hornictví stříbra však v území nacházíme i dnes. Krom zbytků zasypaných šachet či jiných terénních pozůstatků dokazuje historii tohoto území i „Stříbrná studánka“, a to nejen svým názvem, ale i původem.

http://www.pelhrimov.info