Bioplyn nechtějí. Kvůli smradu a autům

Laškov/Zařízení na výrobu bioplynu lidé v Laškově nechtějí. Bojí se prachu, zápachu a navýšení dopravy. Tak to řekli na veřejném zasedání minulý týden.

"Nejsem proti bioplynu. Ale odmítám, aby zařízení stálo uprostřed obce a krásné přírody," poukázal Jaroslav Čihovský na fakt, že plánovaná bioplynová stanice by měla stát pouhých dvanáct metrů od prvního obytného stavení a v blízkosti přírodní rezervace Terezské údolí.

Zápach, který by zamořil obec, je hlavním protiargumentem zdejších obyvatel. "Stanice je v podstatě betonová jáma zakopaná v zemi," popsal zjednodušeně zařízení projektant stanice Josef Černý. "Je plynotěsná a před spuštěním musí projít vzduchovými zkouškami," dodal Černý.
Možnost prohlédnout si provoz bioplynového zařízení v Rakousku dostalo ve třech sériích postupně dvacet obyvatel obce a potenciálních zaměstnanců připravované stanice.

"Prohlédli jsme si provoz, kde vše funguje na principu biomasy a vepřové kejdy. Všude bylo čisto a systém je plně automatizovaný. Žádný zápach nás neomráčil, což se nedá říct o bioplynových stanicích, které jsme navštívili v České republice. Kde jsou stanice, jsme poznali už tři kilometry před příjezdem," zhodnotil návštěvu v Rakousku starosta obce Josef Vyroubal.

Dalším důvodem pro odmítnutí projektu je pro místní občany hluk. Právě doprava je pro Laškov velkým strašákem. Pro provoz bioplynové stanice bude podle projektu potřeba navážet siláž dvacet dnů na jaře a deset dnů na podzim.

To podle místních znamená šestapadesát nákladních aut denně plus jednu cisternu s vepřovou kejdou. A stejný počet očekávají při vyvážení takzvaného degistátu, tedy zbytku po zpracování jako hnojiva na pole. Obavy panují také co se týče znečišťování ovzduší. Zvláště v období inverzí, kdy by se v obci mohly držet výfukové plyny a pachy z bioplynové stanice.

Na ekologický úhel pohledu zareagoval při veřejném projednávání regionální zástupce generálního dodavatele celého zařízení Antonín Tušla. Bioplynová stanice totiž bude produkovat teplo, které může dát k dispozici obci pro vytápění rodinných domů v obci.

"Pokud se obec rozhodne využít teplo, zlepší se ovzduší. Zvlášť když každý doma pálí veškerý odpad," poukázal Tušla, který více než stovku přítomných vyzval k objektivnímu hodnocení.
Lokalita Za Horou, kde stojí areál společnosti Uniagris Pěnčín, v němž má stanice stát, byla podle starosty před několika desítkami let nešťastnou volbou pro výstavbu zemědělského družstva.
"Mohly tam být parcely pro čtyřiadvacet rodinných domů. Navrhuji posunout výstavbu zařízení pro výrobu bioplynu k místu, kterému říkáme Na Spojce. Je dostatečně vzdálené od Laškova i Pěnčína," vyslovil svůj názor starosta Vyroubal.

O možnostech dalšího využití farmy se společnost Uniagris rozhodovala v době, kdy cena mléka byla sedm korun za litr. Možnosti byly dvě, pokračovat v chovu skotu, nebo postavit zařízení na ekologickou výrobu energie.

"Zvolili jsme bioplyn. Záměrem rozhodně není kazit životní prostředí v obci ani jejím okolí. Využitím zemědělských plodin a vepřové kejdy můžeme zajistit koloběh organické hmoty," vysvětlil jednatel Uniagrisu Pěnčín Zdeněk Vykydal.

Nyní běží čas třicetidenního připomínkového řízení. Podněty všech zainteresovaných stran poputují na Krajský úřad Olomouckého kraje, kde je vyhodnotí oponent.

"Všechny připomínky občanů se sejdou nejspíše na odboru životního prostředí, který vypracuje takzvané závěrečné stanovisko na základě zákona o posuzování vlivů na životní prostředí," uvedl mluvčí Olomouckého kraje Tomáš Kocych.

EVA ŠEVČÍKOVÁ

zdroj:Prostějovský týden