zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Propojení Odry a Dunaje naráží na odpor kraje

19.02.2008
Voda
Příroda
Propojení Odry a Dunaje naráží na odpor kraje
Osm miliard eur má stát průplav, spojující Odru, Dunaj a Labe. Většinu peněz by dala Evropská unie, tvrdí představitelé společnosti Plavba a vodní cesty a sdružení Porta Moravica, kteří sto let staré plány nyní oživili. Česko by do průplavu investovalo zhruba 30 miliard korun, tedy asi třetinu sumy, kterou vynakládá na výstavbu severomoravské dálnice D47.

"Teď je ideální čas zahájit práce na projektu. V roce 2013 skončí stavba kanálu Seina Nord, kterou Evropská unie financuje. V té době už má být Česko rozvinutou zemí a bude mít nárok jen na peníze z fondu soudržnosti, který je určen na financování velkých projektů mezinárodního významu. Vodní koridor Dunaj - Odra - Labe takovým projektem je," říká Josef Podzimek, předseda společnosti Plavba a vodní cesty.

Chceme pozemky, ne kanál

S průplavem ale nesouhlasí obce ve Slezsku a na Moravě. Chtějí uvolnit alespoň část z 2500 hektarů, kde se již déle než sto let nesmí stavět, protože by v těchto místech průplav mohl vést.

Největší výhrady má Ostrava, která chce rozšířit letiště Leoše Janáčka a má investora pro velký logistický park navazující na letiště. Kanál by vedl 200 metrů od přistávací dráhy. To by údajně provoz letiště ohrozilo.

"Nejde jen o letiště. Kvůli kanálu musíme v územních plánech stále držet rezervu pozemků. Desítky obcí tam nemohou stavět, je ohrožen jejich rozvoj. Kanál by byl navíc složitě realizovatelný, vím, co jsme zažívali s dálnicí D47. Nevidím ani ekonomické opodstatnění, proč by měl průplav existovat, žádná kvanta rudy nebo uhlí se už nevozí," řekl hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský.

Ministru průmyslu a obchodu Martinu Římanovi se rázné zrušení stavební uzávěry na pozemcích v trase budoucího průplavu nelíbí.

"Jsem pro velmi, velmi pečlivé posouzení. Je to rozhodnutí na celé generace," uvedl Říman.

Uvolnění pozemků odmítá i ministr dopravy Aleš Řebíček.

"Porostou-li celoevropské potřeby v cestování a dopravě zboží tak jako dosud, přestanou stávající cesty i při maximálním vytížení stačit. A naši potomci by si ťukali na čelo, že jsme měli ucelený koridor, vzdali jsme se ho a postavili je před neřešitelný úkol najít v zastavěné krajině nový," řekl ministr.

Loni na podzim vláda nechala prověřit, zda je účelné pozemky dál chránit. Meziresortní komise došla k závěru, že územní ochrana má trvat i nadále.

Většina ministrů se zjištěním souhlasila. Proti stavební uzávěře byla pouze ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková. Budoucí průplav by podle ní porušil vodní ekosystémy. Místo dopravy po vodě je podle jejího názoru vůči přírodě příznivější doprava železniční. Ministerstvo životního prostředí uvedlo pouze to, že komise pracovala špatně.

Vláda tyto připomínky v lednu projednala s tím, že do konce března rozhodne, zda pozemky uvolní.

Průplav se zelenými břehy

"Průplav nebude žádnou betonovou stokou. Břehy budou zatravněné, na vhodných místech se vytvoří jezírka či mokřady, vždy s plným respektem k charakteru krajiny," uvedl Jaroslav Kubec, předseda sdružení Porta Moravica. Vodní koridor podle něho nebude sloužit jen dopravě, ale i jako ochrana proti povodním a zdroj vody, které se na jižní Moravě nedostává již dnes, a tento deficit má postupovat na sever.

"Voda se bude přečerpávat z Dunaje. Počítá se i s výstavbou přečerpávacích vodních elektráren, tedy obnovitelných zdrojů energie, které v úhrnu dodají do sítě ročně 45 gigawatthodin elektřiny v hodnotě 180 milionů korun," připomněl Kubec.

Aktuálně se podle Kubce uvažuje jen o spojení Baltu a Černého moře, tedy o průplavu Odra - Dunaj. Odbočku k Labi Pardubický kraj zatím odmítá.

Průplav má být zhruba 260 kilometrů dlouhý, nově se z toho má postavit 165 kilometrů. Sedm kilometrů vede zastavěným územím, zbytek poli, lukami, lesy a 20 kilometrů chráněnými krajinnými útvary. Má být průměrně 70 metrů široký. V územních plánech se chrání čtyři navržené trasy, vždy v pruhu širokém 70 až 100 metrů.
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí