zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Pohled do Švédska: Těžba železa v dole Kiruna

02.03.2008
Obecné
Geologie
Pohled do Švédska: Těžba železa v dole Kiruna

Kiruna overview.

V Česku máme s těžbou všeho možného celkem slušné zkušenosti a předpokládám, že většina z vás už někdy v nějakém tom dole byla. Tak na všechno zapomeňte. Takto se totiž těží nejkvalitnější železná ruda v Evropě.

Impresivní je už proces "sfárání" do dolu. Pokud čekáte nějaký nudný skřípající důlní výtah a trochu toho adrenalinu, jestli to spadne nebo ne, tak vás zklamu. Do dolu se totiž v Kiruně jezdí autobusem. Celá hora je pročutána 400km(!) silnic a cest a do turistické hloubky 540m vás po serpentinách doveze běžný autobus. Cestou potkáváte osobáky, nákladní auta ale i další autobusy. Autobusem totiž do aktuální hloubky kolem 1km jezdí i zaměstnanci.

Celá sloj železné rudy má mohutnost asi 4km a potvrzenou hloubku asi 2km. Zpočátku se těžilo povrchově, dnes je již vše v podzemí. Postupně se odstřelují jednotlivé vrstvy, vytěžují a z vrchu se hora zase zasypává vytěženou sutinou.

Město Kiruna těžbou žije - většina obyvatel v důlní společnosti LKAB pracuje a lecos tak bez reptání snáší. Například každodenních asi 20 odstřelů o půl druhé ráno, které vyvolají menší zemětřesení. Obyvatelé se prý spíš probudí, když se náhodou ten den neodstřeluje. Těžbě už ustoupilo jezero, brzo bude muset díky poloze sloje ustoupit i část města, protože svahy se začínají nebezpečně sesouvat.

Jak se tedy těží po švédsku? Především ve velkém a automatizovaně. Celé to začíná na hlavní těžební úrovni, aktuálně v hloubce 1045 metrů. Zde je veškeré zázemí - dopravníky na rudu, dílny, ale například i zaměstnanecká restaurace.

Těží se vždy o něco výše, aktuálně asi v 850 metrech. V několika vrstvách nad sebou probíhá postupně budování přístupových tunelů, následně se tunely po celé délce u stropu navrtají do výšky zbývající rudy a nabijí náložemi. Od konce šachty se pak postupně odstřelují, ruda se dopravníky vyváží ven do drtičky, smíchá se s vodou a následně se pumpuje na povrch. To vše probíhá na několika úrovních pod sebou současně, ve všech směrech tak, aby ve sloji nic nezůstalo.

Celý proces těžby je automatizovaný, většina strojů je ovládána dálkově z povrchu. Díky vysokému stupni automatizace zvládne jeden operátor ovládat současně 3-4 stroje. Běžné činnosti jako pojezdy, vyklopení rudy na dopravník a tak podobně totiž zvládají samy a operátor zasahuje jen u náročnějších činností. Stejně tak jsou dálkově ovládány dopravníky a podzemní dopravní vlaky.

Vytěžená ruda se zpracovává na takzvané pelety. Je to prý švédská specialita a jsou na to řádně hrdí - peleta je kulička o velikosti zhruba 1cm a vyrábí se na přání zákazníka přímo podle typu oceli, kterou chce vyrobit. Lépe se transportuje a prý se také lépe taví.

Ruda se vozí po železnici, a to buď do přístavu v Luleå nebo v norském Narviku. Průvodkyně nám tvrdila, že k přepravě používají nejvýkonější lokomotivy na světě a celá souprava má 68 vagónů, každý o nákladu 100 tun. Železnice musí být speciálně zesílená, aby tento náklad zvládla. Ročně po ní projede přes 35 000 000 tun vytěžené rudy.

ZDROJ:www.sweden.nevosad.cz, kráceno, upraveno

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí