zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Jarní výlovy komplikuje velká voda

06.03.2008
Voda
Jarní výlovy komplikuje velká voda

Rožmitál/ Rybáři chtějí o víkendu lovit Sadoňský rybník, ale zatím netuší, zda nádrž dokáží upustit, protože teče hodně vody.

Rybáři z místní organizace v Rožmitále zahájili jarní výlovy. Ty jim ovšem komplikuje počasí. Pro svůj první jarní výlov si vybrali minulou sobotu, když zatáhli sítě na Velkém Kotelském rybníku v Hutích. Kvůli dopolední bouři, kterou provázelo nejdříve krupobití a pak déšť, museli výlov na čas prerušit. Vichřice Emma, která o víkendu dorazila do Čech přinesla silnější dešťové přeháňky a ty zvedaly hladiny toků. Že napršelo docela dost vody, potrdil i správce rožmitálské meteorlogické stanice Hubert Hoyer. „Od víkendu do současné doby spadlo asi 45 milimetrů vody na metr čtvereční,“ upřesnil včera správce. Včerejší ranní mráz sice zmenšil průtok vody, ale i tak nevědí rybáři, kdy uskuteční výlov Sadoňského rybníka v Rožmitále.
„Chceme lovit o víkendu, ale nevíme, ještě jestli to bude v sobotu nebo v neděli. Není vůbec jisté, jestli stačíme nádrž upustit,“ konstatoval hospodář rožmitálských rybářů František Jeníček.

Ryby, které při jarních výlovech uvíznou v sítích, vypuštějí do sportovních rybníků, ty větší prodávají, aby měli peníze na svoji činnost.
„Jenom za pronájem rybníků dáváme ročně 50 tisíc korun. Podražilo krmení a něco nás stojí nákup plůdku, abychom mohli také zarybňovat nádrže a vodní toky,“ doplnil František Jeníček. Nějaké peníze také padly na budování dvou sjezdů a na kádiště v Sobeňském rybníku.

Asi přes šesti lety se rožmitálští rybáři pokusili vrátit do přírody jedinou treskovitou rybu žijící ve sladké vodě – mníka jednovousého. Toho vysadili do Kotelského potoka, kde tato ryba před mnoha lety byla původním a běžným druhem. Do horního toku Kotelského potoka vysazují rybáři také pstruha potočního.
Naposledy to bylo 20 tisíc kusů pstružího plůdku, který byl vypuštěn pod prameniště Kotelského potoka nad loveckou chatou Roubenka v Brdech. „Z plůdku velkého od tří do čtyři centimetrů má ale na přežití naději jen asi deset procent kusů z celkového počtu. Ryby se také mezi sebou potom navzájem požírají,“ uzavřel hospodář.

 

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí