Akát do volné přírody nepatří
Akát, jehož celé jméno zní trnovník akát, pochází ze Severní Ameriky. Do Evropy byl dovezen již počátkem 15. století, v českých zemích je zmiňován o století později. Je významnou medonosnou dřevinou, akátový med je řazen do absolutní špičky v porovnání s dalšími druhy medů. V závěru 19. století se začal četněji vysazovat na půdně nepříznivých lokalitách, kde je schopen bez problémů vegetovat. Z nich ale záhy začal vytlačovat původní stromy. Řadí se mezi krátkověké dřeviny, jen výjimečně se dožívá věku přes 200 let. Akát má také toxické účinky - jeho kořeny vylučují do půdy jedovaté látky, které likvidují v okolí ostatní dřeviny i byliny, takže v místech, kde není regulován, začíná vytvářet monokultury.
Podle dendrologů nepatří v našich zemích akát do volné přírody, je však zajímavým stromem v parcích. Akát je velice houževnatá a skromná dřevina. Vydrží sucho, s vodou dokáže dobře hospodařit, vyžaduje však hodně světla. Když prší, sklopí listy tak, aby dešťové kapky propadly korunou až k jeho kořenům. Mezi jeho kladné vlastnosti patří rychlý růst a kvalitní tvrdé dřevo. Jeho odstraňování je velice obtížné, má silnou zmlazovací schopnost.