Čtvrtek, 28. března 2024

Odpad přestane obcím vydělávat

Odpad přestane obcím vydělávat

S novelou zákona chystanou ministerstvem životního prostředí přijdou obce o zisk z provozu skládek

Přibyslav - Ministerstvo životního prostředí chce městům a obcím sebrat výnosný byznys. Podle novely zákona by měla přijít o čtyři pětiny výnosu z provozu skládky komunálních odpadů.

Přibyslavská skládka patří k největším v kraji. Komunální odpad sem vozy sváží ze 120 měst a obcí tří okresů. Ročně v areálu o rozloze asi deseti hektarů přibude kolem padesáti tisíc tun odpadu. Přibyslav má z jejího provozu, po odečtení nákladů na rekultivaci, čistý zisk kolem sedmi milionů korun ročně.

Pokud by návrh prošel, její zisk by se snížil na necelý milion. „V žádném případě s tím nemůžeme souhlasit,“ odmítá takový krok místostarosta Michael Omes. Přibyslav se tak již přidala k dalším nespokojeným městům a obcím a připravuje petici, jež by měla rozhodnutí ministerstva zvrátit. „Petici projednáme a schválíme,“ je Omes přesvědčen o hladkém průběhu v zastupitelstvu.

V současné době jdou veškeré příjmy z provozu skládek obcím, které jsou i jejími majiteli. Část peněz putuje do tzv. rekultivačního fondu, který slouží ke zpětným investicím do skládek, část jim ale významnou měrou vylepšuje rozpočet. „Pro mnoho obcí je to jediný vyšší příjem mimo peněz od státu,“ tvrdí Omes.

Zisk? Kraj 80 %, obce 20% Podle novely zákona by si měly zisk dělit obce s krajem. Ten by získal osmdesát procent, obcím by zůstalo pouhých 20 %.

„Kraje musí tyto prostředky reinvestovat zpět do odpadového hospodářství, tedy k zlepšení možností třídění odpadu pro občany, budování nových kompostáren a recyklačních linek a podobné projekty,“ vysvětluje ministr životního prostředí Martin Bursík.

Jak dodává jeho náměstek Karel Bláha, většinu výnosu z poplatku za skládkování dostanou kraje proto, že jsou odpovědné za systém nakládání s komunálním odpadem na celém svém území. „To není levná záležitost a příjem z poplatků je tak pro kraje šancí získat na zkvalitnění služeb vlastní prostředky,“ soudí.

Omes to ale vidí zcela jinak. Podle něj by nyní zákon obcím sebral něco, co si sami před lety vybudovaly a do čeho investovaly. „Mnohé obce založily skládky na svých katastrech v devadesátých letech samy. Zatížily své rozpočty i svá území. Od té doby je stálo spoustu sil, než se s nimi naučily hospodařit. A teď se máme zisků, na kterých jsme tvrdě pracovali, vzdát?“ diví se.

Právě to je ale hlavním hnacím motorem ministerstva životního prostředí. Za žádnou cenu nechce, aby na skládkování někdo vydělával. „Nechceme, aby se skládka stala lukrativním způsobem získávání prostředků do obecních rozpočtů. Poplatky za skládkování musí směřovat zpět do odpadového hospodářství,“ vysvětlil Bláha.

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů