Ministr Petr Gandalovič (ODS) chce zajistit pozemky pro budování protipovodňových hrází.
Vyvlastnění? Kvůli povodni...
Lidé se bojí záplav a žádají, aby je stát chránil před velkou vodou. Pokud se ale budování protipovodňových staveb dotkne jejich majetku, tak protestují. "O tom, že by se kvůli hrázím měli vzdát jediného metru svého pole, nechtějí ani slyšet," říká David Fína, ředitel povodí střední Moravy.
Vina na obou stranách
Problémy s pozemky jsou důvodem, proč teď Topolánkova vláda s velkým spěchem prosazuje novelu zákona o vodách. Ta by v takových případech usnadnila vyvlastnění. Kvůli obtížím s výkupem půdy musely úřady v řadě míst na plánované suché poldry rezignovat. Nebo se budují s velkým zpožděním.
Ministerstvo zemědělství připomíná pozastavený projekt na řece Moravě, který měl původně chránit Staré Město a Uherské Hradiště. Jeho úředníci tvrdí, že ze 706 vlastníků, jichž by se chystaná stavba poldru dotkla, jich dala souhlas jen asi polovina.
Zásadně proti se jich vyjádřilo 120, další zase požadovali za jeden metr čtvereční až 1000 korun. Proti jezeru o rozloze 760 hektarů je zastupitelstvo nedalekých Huštěnovic. Leželo by totiž hlavně v jeho katastru. Po letech se rýsuje dohoda. "Připravuje se druhý projekt. Ten je k naší obci daleko šetrnější. S tím problém nemáme," řekl Ekonomu místostarosta Huštěnovic Antonín Adamčík. A kromě toho, jak Fína připouští, tentokrát se vše obejde bez nepopulárního vyvlastňování pozemků.
Fína však trvá na tom, že v jiných případech, především na Zlínsku a Valašsku, vedou majetkoprávní spory o pozemky k velkým komplikacím. Ministerstvo upozorňuje i na chybějící solidaritu. Odložen musel být plán na nádrž u Rájce-Jestřebí. Její odpůrci argumentují, že pro město samotné nemá význam. Chránila by jen obce níže na toku řeky Svitavy.
Krajní možnost
Povodně přitom za poslední desetiletí v Česku zabily sto lidí a zničily majetek za 150 miliard korun.
Proto ministr zemědělství Gandalovič možnost vyvlastňovat požaduje. "Chci ale ubezpečit, že ho pokládáme za tu nejposlednější možnost. Použije se jen v případě, že nedosáhneme dohody s vlastníkem. Přednost má dál výkup či výměna pozemků," slibuje.
Spornou novelu zákona o vodách právě projednává parlament. ODS v minulých letech pokusům zabavovat ve veřejném zájmu soukromý majetek bránila. I v případech, že by šlo o vyvlastnění v daleko menšího rozsahu. Teď otočila a se svým ministrem souhlasí. "Pro určité věci, například pro liniové stavby, vyvlastnění možné je. Tohle je podobný případ," říká předseda ústavněprávního výboru Sněmovny Marek Benda (ODS).
Odpůrci jsou v menšině. Slyšet je pouze poslanec Vlastimil Tlustý. "Jde o nepřijatelný zásah do vlastnických práv. Můj nesouhlas ale nebude nic platný. Novelu podpoří komunisté a sociální demokraté," předvídá Tlustý. Má pravdu. ČSSD avizovala, že s návrhem vlády souhlasí.
Jde o miliardy
Ministerští úředníci ujišťují, že i po přijetí novely se bude vyvlastňovat výjimečně. Jen na některých pozemcích, na nichž mají stát hráze a obslužná zařízení. Cíl je jasný. V době záplav nechat rozlít vodu po soukromých loukách a polích. A přestat s daleko dražším budováním protipovodňových zdí uvnitř měst a vesnic. Půda, na níž bude dočasně stát voda, dál zůstane v soukromém vlastnictví. Pokud se nádrže napustí, uhradí stát zemědělcům veškeré škody.
"To je pro zemědělce důležitější než hrozba, že přijdou o promile pozemků," zdůrazňuje předseda zemědělského výboru Sněmovny Jiří Papež (ODS).
Nejde jen o ochranu lidí a majetku, ale také o velké investice. "Pro následující léta máme připraveno přes 14 miliard korun a chceme je rychle a efektivně využít," říká Gandalovič. Z větší části jde o peníze z úvěrů Evropské investiční banky.
I zmenšení jezera nad Uherským Hradištěm přijde na 200 milionů. Nákladné jsou plány na zvýšení kapacity průtoku řeky Moravy v Olomouci, projekty v Praze a stavby na Odře. Čtyři miliardy jsou určeny na bagrování rybníků.
ODS mění názor
Pravice za vlád ČSSD pravidelně vyvlastňování blokovala. Za pomoci levicových poslanců, kteří měli blízko k ekologii . Při stavbě dálnic, letištních drah či průmyslových závodů úspěšně.
Povolila jen dvakrát. U zákona, který umožnil vyvlastnění pozemků potřebných pro stavbu plzeňského obchvatu.
Podruhé, v těsné spolupráci s ČSSD, navrhla a prosadila vytlačení drobných akcionářů. To ale nešlo o klasické vyvlastnění ve prospěch státu. Akcie za miliardy vydané v dobách kuponové privatizace převzali většinoví vlastníci firem.
Občanští demokraté nehlasovali ani pro zákon o proceduře vyvlastnění. "Nemohli jsme se dohodnout na tom, jak má být definován veřejný zájem," vysvětluje Benda.
Další východiska
Existuje vůbec možnost, jak se při budování protipovodňových staveb obejít bez hrozby vyvlastnění? Jednou z možností je příprava plánu v těsnější spolupráci s místními zastupiteli. "V minulosti jsme byli až poslední v řadě. Stavěli nás před hotové věci," připomíná Antonín Adamčík z Huštěnovic.
Poslanec Tlustý zase soudí, že by stačilo uložit povinnost strpět hráz na soukromém pozemku. "Staré rybníky také leží na pozemcích jiných lidí a nikdo se tomu nediví," podotýká. S tím odborníci Ministerstva zemědělství nesouhlasí. Při přípravě novely vodního zákona se proti takovému ukládání věcných břemen vzedmula mezi vlastníky ještě větší vlna odporu než proti vyvlastnění.
AUTOR: Josef Pravec
AUTOR: Jiří Kouda
Boj o vyvlastňování
Únor 2005: Komunisté v Poslanecké sněmovně neuspěli s návrhem vyvlastnit budovu firmy Themos v areálu Národního divadla. Proti byla nejen pravice, ale i část ČSSD.
Květen 2005: Pravicový Senát smetl zákon o výstavbě dálnic, který počítal se snadnějším vyvlastněním pozemků.
Květen 2006: Poslanci ODS a ČSSD schválili novelu obchodního zákoníku. Většinový vlastníci pak z firem mohli vytlačovat drobné akcionáře.
Říjen 2005: Poslanecká sněmovna zamítla zákon o vyvlastnění pozemků pro stavbu nové dráhy pro Letiště Praha.
Prosinec 2005: Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban (ČSSD) zvažuje možnost vyvlastnění ve prospěch budování průmyslových zón.
Březen 2006: Parlament na žádost vlády v čele s ČSSD přijal nový zákon o vyvlastňování. Ten přiznává náhrady odvozené od tržních cen, ale ani tak ho ODS nepodpořila.
Suchý poldr
Slouží k zachycení vody ze stoupajících toků řek a potoků. Úřady i ekologové jim dávají přednost před stavbou klasických přehrad.
Za normální situace poldr tvoří jen hráze a vypouštěcí zařízení a žádná voda v něm není. Jezero vzniká až v době záplavy.
Jeho dno může být využito jako louka či pole. Nemůže ale být zastavěno budovami.
14 mld. Kč
má připraveno Ministerstvo zemědělství na protipovodňová opatření.
Vina na obou stranách
Problémy s pozemky jsou důvodem, proč teď Topolánkova vláda s velkým spěchem prosazuje novelu zákona o vodách. Ta by v takových případech usnadnila vyvlastnění. Kvůli obtížím s výkupem půdy musely úřady v řadě míst na plánované suché poldry rezignovat. Nebo se budují s velkým zpožděním.
Ministerstvo zemědělství připomíná pozastavený projekt na řece Moravě, který měl původně chránit Staré Město a Uherské Hradiště. Jeho úředníci tvrdí, že ze 706 vlastníků, jichž by se chystaná stavba poldru dotkla, jich dala souhlas jen asi polovina.
Zásadně proti se jich vyjádřilo 120, další zase požadovali za jeden metr čtvereční až 1000 korun. Proti jezeru o rozloze 760 hektarů je zastupitelstvo nedalekých Huštěnovic. Leželo by totiž hlavně v jeho katastru. Po letech se rýsuje dohoda. "Připravuje se druhý projekt. Ten je k naší obci daleko šetrnější. S tím problém nemáme," řekl Ekonomu místostarosta Huštěnovic Antonín Adamčík. A kromě toho, jak Fína připouští, tentokrát se vše obejde bez nepopulárního vyvlastňování pozemků.
Fína však trvá na tom, že v jiných případech, především na Zlínsku a Valašsku, vedou majetkoprávní spory o pozemky k velkým komplikacím. Ministerstvo upozorňuje i na chybějící solidaritu. Odložen musel být plán na nádrž u Rájce-Jestřebí. Její odpůrci argumentují, že pro město samotné nemá význam. Chránila by jen obce níže na toku řeky Svitavy.
Krajní možnost
Povodně přitom za poslední desetiletí v Česku zabily sto lidí a zničily majetek za 150 miliard korun.
Proto ministr zemědělství Gandalovič možnost vyvlastňovat požaduje. "Chci ale ubezpečit, že ho pokládáme za tu nejposlednější možnost. Použije se jen v případě, že nedosáhneme dohody s vlastníkem. Přednost má dál výkup či výměna pozemků," slibuje.
Spornou novelu zákona o vodách právě projednává parlament. ODS v minulých letech pokusům zabavovat ve veřejném zájmu soukromý majetek bránila. I v případech, že by šlo o vyvlastnění v daleko menšího rozsahu. Teď otočila a se svým ministrem souhlasí. "Pro určité věci, například pro liniové stavby, vyvlastnění možné je. Tohle je podobný případ," říká předseda ústavněprávního výboru Sněmovny Marek Benda (ODS).
Odpůrci jsou v menšině. Slyšet je pouze poslanec Vlastimil Tlustý. "Jde o nepřijatelný zásah do vlastnických práv. Můj nesouhlas ale nebude nic platný. Novelu podpoří komunisté a sociální demokraté," předvídá Tlustý. Má pravdu. ČSSD avizovala, že s návrhem vlády souhlasí.
Jde o miliardy
Ministerští úředníci ujišťují, že i po přijetí novely se bude vyvlastňovat výjimečně. Jen na některých pozemcích, na nichž mají stát hráze a obslužná zařízení. Cíl je jasný. V době záplav nechat rozlít vodu po soukromých loukách a polích. A přestat s daleko dražším budováním protipovodňových zdí uvnitř měst a vesnic. Půda, na níž bude dočasně stát voda, dál zůstane v soukromém vlastnictví. Pokud se nádrže napustí, uhradí stát zemědělcům veškeré škody.
"To je pro zemědělce důležitější než hrozba, že přijdou o promile pozemků," zdůrazňuje předseda zemědělského výboru Sněmovny Jiří Papež (ODS).
Nejde jen o ochranu lidí a majetku, ale také o velké investice. "Pro následující léta máme připraveno přes 14 miliard korun a chceme je rychle a efektivně využít," říká Gandalovič. Z větší části jde o peníze z úvěrů Evropské investiční banky.
I zmenšení jezera nad Uherským Hradištěm přijde na 200 milionů. Nákladné jsou plány na zvýšení kapacity průtoku řeky Moravy v Olomouci, projekty v Praze a stavby na Odře. Čtyři miliardy jsou určeny na bagrování rybníků.
ODS mění názor
Pravice za vlád ČSSD pravidelně vyvlastňování blokovala. Za pomoci levicových poslanců, kteří měli blízko k ekologii . Při stavbě dálnic, letištních drah či průmyslových závodů úspěšně.
Povolila jen dvakrát. U zákona, který umožnil vyvlastnění pozemků potřebných pro stavbu plzeňského obchvatu.
Podruhé, v těsné spolupráci s ČSSD, navrhla a prosadila vytlačení drobných akcionářů. To ale nešlo o klasické vyvlastnění ve prospěch státu. Akcie za miliardy vydané v dobách kuponové privatizace převzali většinoví vlastníci firem.
Občanští demokraté nehlasovali ani pro zákon o proceduře vyvlastnění. "Nemohli jsme se dohodnout na tom, jak má být definován veřejný zájem," vysvětluje Benda.
Další východiska
Existuje vůbec možnost, jak se při budování protipovodňových staveb obejít bez hrozby vyvlastnění? Jednou z možností je příprava plánu v těsnější spolupráci s místními zastupiteli. "V minulosti jsme byli až poslední v řadě. Stavěli nás před hotové věci," připomíná Antonín Adamčík z Huštěnovic.
Poslanec Tlustý zase soudí, že by stačilo uložit povinnost strpět hráz na soukromém pozemku. "Staré rybníky také leží na pozemcích jiných lidí a nikdo se tomu nediví," podotýká. S tím odborníci Ministerstva zemědělství nesouhlasí. Při přípravě novely vodního zákona se proti takovému ukládání věcných břemen vzedmula mezi vlastníky ještě větší vlna odporu než proti vyvlastnění.
AUTOR: Josef Pravec
AUTOR: Jiří Kouda
Boj o vyvlastňování
Únor 2005: Komunisté v Poslanecké sněmovně neuspěli s návrhem vyvlastnit budovu firmy Themos v areálu Národního divadla. Proti byla nejen pravice, ale i část ČSSD.
Květen 2005: Pravicový Senát smetl zákon o výstavbě dálnic, který počítal se snadnějším vyvlastněním pozemků.
Květen 2006: Poslanci ODS a ČSSD schválili novelu obchodního zákoníku. Většinový vlastníci pak z firem mohli vytlačovat drobné akcionáře.
Říjen 2005: Poslanecká sněmovna zamítla zákon o vyvlastnění pozemků pro stavbu nové dráhy pro Letiště Praha.
Prosinec 2005: Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban (ČSSD) zvažuje možnost vyvlastnění ve prospěch budování průmyslových zón.
Březen 2006: Parlament na žádost vlády v čele s ČSSD přijal nový zákon o vyvlastňování. Ten přiznává náhrady odvozené od tržních cen, ale ani tak ho ODS nepodpořila.
Suchý poldr
Slouží k zachycení vody ze stoupajících toků řek a potoků. Úřady i ekologové jim dávají přednost před stavbou klasických přehrad.
Za normální situace poldr tvoří jen hráze a vypouštěcí zařízení a žádná voda v něm není. Jezero vzniká až v době záplavy.
Jeho dno může být využito jako louka či pole. Nemůže ale být zastavěno budovami.
14 mld. Kč
má připraveno Ministerstvo zemědělství na protipovodňová opatření.
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
