zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Vlnařský průmysl v Austrálii čelí bojkotu

20.03.2008
Zemědělství
Vlnařský průmysl v Austrálii čelí bojkotu
Nemorální nabídku do detailu zachytila skrytá kamera. Na jejím záznamu je vidět Kevin Craig, lobbista australského vlnařského a ovčího průmyslu, jak švédské aktivistce na ochranu zvířat, Katarině Lingehag Ekholmové, nabízí cestu zdarma do Austrálie. Na oplátku za to od Ekholmové vyžadoval, aby v plánovaném dokumentárním filmu nezmiňovala takzvaný mulesing neboli způsob odstraňování ovčí kůže bez umrtvení.

Craig dokonce na záznamu tvrdí, že jeho nabídku schválila i australská vláda.

Dopady bojkotu

Protesty proti "mulesingu" existují již delší dobu. Krátce před skandálem se skrytou kamerou se devatenáct švédských prodejců textilu rozhodlo, že ve svých obchodech nebudou prodávat žádné výrobky z australské vlny tak dlouho, dokud nebude tento způsob stříhání kůže zakázán.

Podle australskéhodeníku Sydney Morning Herald tak dokonce o víkendu švédský ministr zemědělství Eskil Erlandsson k bojkotu australské vlny vyzval všechny spotřebitele. Kromě toho hodlá promluvit také s Komisí Evropské unie.

Rozšířit bojkot chtějí i nejrůznější organizace na ochranu zvířat, a to po celé Evropě.

Pro Austrálii by takový bojkot měl tvrdé důsledky. Země ročně na starý kontinent vyveze vlnu v hodnotě zhruba 350 milionů eur (kolem 8,7 miliardy korun). Důležitou a vedoucí roli v boji proti "mulesingu" hraje americká organizace na ochranu zvířat Peta. Té se již v roce 2005 podařilo prosadit, aby australskou vlnu bojkotoval jeden velký americký maloobchodní řetězec.

Každý rok musí bolestivý zákrok podstoupit zhruba tři miliony australských ovcí. Při "mulesingu", který je pojmenovaný po vynálezci metody Johnu Mulesovi, se ovcím bez umrtvení uřezává velký kus kůže na pozadí. Zbude jen velká krvavá rána syrového masa, na níž i po zahojení už nikdy nemůže růst vlna.

Podle australských vlnařů jsou ale díky tomu zvířata ušetřena hrozivému osudu. Do kožešiny merino-ovcí, která je znečištěná výkaly a močí, totiž svá vejce kladou masařky. Larvy, které se z nich vyklubají, se posléze prokousávají tělem zvířete a doslova jej sežerou zaživa.

Podle ochránců zvířat se ale mulesing provádí jen proto, aby zemědělci ušetřili náklady. Tím si totiž ušetří stříhání vlny, které by jinak bylo třeba provádět každých šest měsíců.

Hledá se alternativa

Australský vlnařský průmysl nyní oznámil, že do roku 2010 chce nalézt alternativu k mulesingu. Vědcům se tak například již podařilo vyšlechtit ovce, které na svém pozadí žádnou vlnu nemají.

Než se ale problém vyřeší, lze počítat s dalšími konflikty mezi ochránci zvířat a politicky vlivným vlnařským průmyslem.

Ovčí a vlnařský průmysl je téměř již dvě stě let jedním z hlavních pilířů australského hospodářství. Země je dnes jedním z nejdůležitějších výrobců vlny na světě a ročně na vývozech vydělává zhruba dvě miliardy eur. Již před několika lety ale vlnu z textilního průmyslu začala vytlačovat umělá vlákna. Nejvíce australské vlny dnes putuje do Číny. Zde se zpracovává do vysoce hodnotného oblečení, které se posléze prodává po celém světě - i v Austrálii. Navzdory mnoha pokusům se totiž Austrálii nikdy nepodařilo vybudovat vlastní průmysl, který by byl schopen vlnu zpracovávat.
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
28
11. 2017
28.11.2017 - Seminář, školení
Praha,
Konferenční centrum CITY - Pankrác
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí