zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Neomezujte dostupnost informací o toxických látkách v odpadech, vyzvala Arnika ministra Římana

26.03.2008
Odpady
Chemické látky
IPPC
Neomezujte dostupnost informací o toxických látkách v odpadech, vyzvala Arnika ministra Římana

PRAHA – Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO) se opětovně pokouší omezit dostupnost informací o toxických látkách v odpadech v Integrovaném registru znečišťování (IRZ). V nařízení, o kterém má zítra jednat Vláda ČR, je proti stanovení ohlašovacích prahů pro chemické látky v odpadech. „Postoj ministerstva vedeného Ing. Martinem Římanem je v rozporu s již schváleným zákonem (1) a s mezinárodními závazky České republiky. Proto jsme se rozhodli dnes na Ministerstvu průmyslu a obchodu ministrovi či jeho zástupci předat archy petice Budoucnost bez jedů – II (2)  se 16 206 podpisy a Výzvu starostů a zastupitelů za zachování IRZ (3). Ministru Římanovi tak chceme připomenout, že jeho požadavek je v rozporu se zájmem veřejnosti a členů samospráv,“ řekl v souvislosti s dnešní akcí Arniky na MPO ČR vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů RNDr. Jindřich Petrlík z Arniky.

Nařízení, o kterém má ve středu 26. března jednat vláda, připravilo Ministerstvo životního prostředí ČR a už při jeho přípravě v minulém roce učinilo značné ústupky MPO a zájmovým průmyslovým svazům. Vláda jej projednávala již společně se zákonem o integrovaném registru znečišťování, který už vyšel ve Sbírce zákonů. „Ten přímo vládě stanovuje povinnost vydat nařízení se seznamem látek, které se mají ohlašovat v odpadech. Požadavek MPO je tedy v rozporu se zákonem. Kromě toho látky v odpadech průmyslové podniky již tři roky ohlašují. Nejde tedy o žádnou novinku, která by průmysl zatížila novými vysokými náklady. Naopak ústupek od povinnosti ohlašovat látky v odpadech by nejspíš vedl ke zvýšení finančních nároků na státní rozpočet, protože státní správa by si musela data dnes ohlašovaná do IRZ opatřovat zadáváním placených expertiz,“ shrnul výhrady k požadavku MPO Petrlík.

Se zrušením povinnosti ohlašovat toxické látky v odpadech nesouhlasí kromě více jak 16 tisíc signatářů petice také 208 starostů, primátorů a členů obecních i krajských zastupitelstev, včetně členů ODS a dalších stran vládní koalice (2). Od velikonočního pondělí zasílají také jednotliví lidé ministru Římanovi protestní e-maily. Za 13 hodin je na ministerstvo odeslalo 154 lidí.

Zrušit ohlašování látek v odpadech navrhoval již kontroverzní zákon o IRZ projednávaný v loňském roce Poslaneckou sněmovnou PČR. Návrh zákona, který sice kopíroval evropské nařízení, ale omezoval množství informací již po dva roky bez problémů ohlašovaných do registru průmyslovými podniky v ČR, stáhl z projednávání Parlamentem ČR ministr životního prostředí RNDr. Martin Bursík. Stalo se tak 15. března 2007 po intenzivní kampani a petičních akcích české veřejnosti a členů samospráv. V minulém roce protesty české veřejnosti podpořilo také 108  nevládních organizací z celého světa (4). Pak následovala vyjednávání mezi ministerstvy životního prostředí, průmyslu a obchodu a zemědělství, jejichž výsledkem byl již schválený zákon (1) a návrh nařízení, které má zítra projednávat Vláda ČR. „Pokud nařízení nebude obsahovat seznam látek a jejich ohlašovací prahy v odpadech, bude nutné si jeho uzákonění vymoci soudně,“ konstatoval tiskový mluvčí Arniky Jan Losenický.

Důležitost ohlašování toxických látek v odpadech Arnika dokumentuje v dopise ministru Římanovi na příkladu rtuti (5): „Z celkového množství 8784,5 kg rtuti ohlášených jednotlivými provozy za rok 2006 do IRZ bylo v přenosech odpady ohlášeno 5707,5 kg. Přitom je známo, že již k nálezu jednoho kilogramu rtuti a více vyjíždí tým požárníků ve speciálních ochranných oblecích. Informace o množství rtuti v odpadech nelze získat jinak. Množství odpadů s obsahem rtuti je sice známo, ale není z něj patrné, kolik v nich rtuti skutečně je. To dokážou spočítat jen lidé blízce obeznámení s technologií výroby v jednotlivých průmyslových podnicích, kteří navíc mají po ruce rozbory obsahu rtuti v produkovaných odpadech.“

Poznámky:

(1) Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů vyšel ve Sbírce zákonů, částka 11, dne 12. února 2008.

(2) Informace o petici: http://bezjedu.arnika.org/petice.shtml

(3) Výzva starostů a zastupitelů: Výzva poslankyním, poslancům, senátorkám a senátorům Parlamentu České republiky a Vládě České republiky  „Neomezujte dostupnost informací o únicích a přenosech škodlivých látek – zachovejte současný integrovaný registr znečišťování“ – více informací o ní viz http://bezjedu.arnika.org/irz2007/vyzva.shtml

(4) Průběh kampaně podrobně zachycují stránky http://bezjedu.arnika.org/irz2007/

(5) Informace o rtuti a jejím působení na lidské zdraví najdete na:

bezjedu.arnika.org

Příloha:

Dopis Arniky ministru Ing. Martinu Římanovi

Vážený pan ministr

Ing. Martin Říman

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky

 

V Praze, 25. března 2008

Vážený pane ministře,

obracíme se na Vás v souvislosti s návrhem Nařízení vlády, kterým se stanoví seznam znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování (dále jen IRZ) životního prostředí, jež má Vláda České republiky projednat zítra. Jak jsme zjistili, Vaše ministerstvo prosazuje, aby v tomto nařízení nefigurovala povinnost ohlašování látek v odpadech nebo byla alespoň výrazně omezena.

Jménem svým, ale především jménem 16 206 signatářů petice Budoucnost bez jedů – II a v souladu s Výzvou starostů a zastupitelů za zachování IRZ Vás žádáme, abyste toto stanovisko ministerstva přehodnotil. Ministerstvem průmyslu a obchodu navržené omezení představuje:

1)      rozpor se zákonem č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů;

2)      krok zpět oproti tři roky fungující praxi;

3)      výrazné ochuzení veřejnosti a státní správy o informace o množství znečišťujících látek v odpadech produkovaných jednotlivými průmyslovými podniky;

4)      potenciální zvýšení finančních nároků na státní rozpočet nutností zjišťovat data obsažená v IRZ zadáváním studií;

5)      ztrátu informací pro povinné ohlašování údajů, k němuž ČR zavazují mezinárodní úmluvy;

6)      rozpor s Národním implementačním plánem Stockholmské úmluvy schváleným Vládou ČR a doručeným sekretariátu úmluvy.

Zachováním povinnosti ohlašovat látky v odpadech, jak je navrhuje nové nařízení, nedojde podle našeho soudu k zvýšení zátěže průmyslových podniků oproti současnému stavu. Již po tři roky tyto údaje ohlašují bez zvláštního zvýšení nákladů, protože látky ohlašované do IRZ musejí v odpadech stejně sledovat. Je sice pravda, že v návrhu nařízení figuruje 16 nových látek doplněných z evropského nařízení, ale až na jednu výjimku se jedná o látky, které se v našem průmyslu již víceméně nepoužívají.[1]

Na první pohled by se mohlo zdát, že sledovat množství chemických látek v odpadech není tak důležité, když se sledují množství odpadů. Že tomu tak není, můžeme nejlépe doložit na případu rtuti, tedy toxického kovu, o jehož omezení se jedná v celosvětovém měřítku. Z celkového množství 8784,5 kg rtuti ohlášených jednotlivými provozy za rok 2006 do IRZ bylo v přenosech odpady ohlášeno 5707,5 kg. Přitom je známo, že již k nálezu jednoho kilogramu rtuti a více vyjíždí tým požárníků ve speciálních ochranných oblecích. Informace o množství rtuti v odpadech nelze získat jinak. Množství odpadů s obsahem rtuti je sice známo, ale není z něj patrné, kolik v nich rtuti skutečně je. To dokážou spočítat jen lidé blízce obeznámení s technologií výroby v jednotlivých průmyslových podnicích, kteří navíc mají po ruce rozbory obsahu rtuti v produkovaných odpadech.

Údaje o množství chemických látek v odpadech nejsou dostupné v žádné jiné databázi ani pracovníkům státní správy. Pokud zmizí informace o toxických látkách v odpadech z IRZ, bude muset státní správa tyto informace získávat zadáváním drahých expertiz. Jde totiž o data vyžadovaná mezinárodními úmluvami, k jejichž plnění se ČR zavázala. Krokem, který Vaše ministerstvo navrhuje, se tak zvýší nároky na státní rozpočet.

Jak jsme již výše zdůraznili, zachování dostupnosti informací o znečišťujících látkách v odpadech nežádáme sami, a proto Vám při této příležitosti předáváme také kopie podpisových archů petice Budoucnost bez jedů – II a seznam signatářů Výzvy starostů a zastupitelů za zachování IRZ. Výzvu podpořili lidé napříč politickými stranami, včetně primátorů, starostů a zastupitelů zvolených za ODS a další strany vládní koalice. Originály podpisových archů petice jsou uloženy v kanceláři Arniky.

Kromě občanů České republiky, včetně významných osobností veřejného života, 208 starostů, primátorů a zastupitelů měst, obcí a krajů, vyzvalo k zachování současné míry dostupných informací v IRZ také 108 nevládních organizací z desítek zemí 5 kontinentů.

Doufáme, že zítra Vy i další ministři Vlády ČR zachováte dostupnost informací o znečišťujících látkách v odpadech.

S pozdravem

RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika

Ing. Milan Havel, člen petičního výboru petice Budoucnost bez jedů - II


[1] Jedná se o 12 dnes již většinou nepoužívaných pesticidů, tři položky týkající se organických sloučenin cínu a pouze v případě nonylfenolu a nonylfenolethoxalátů lze očekávat, že by se mohly vyskytovat ve více případech v odpadech průmyslových provozů.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí