Rakousko rozšíří biozemědělství
Poptávka po biologicky čistých potravinách v Rakousku rok od roku stoupá a
značně přesahuje nabídku. Proto se ministerstvo zemědělství spolu se
zemědělskými komorami chystá zahájit velkorysou akci, v níž chce přesvědčit
dalších deset tisíc zemědělců, aby dali přednost biologicky čistým plodinám a
ekologické masné produkci.
Poptávka po biologicky čistých potravinách v Rakousku rok od roku stoupá a značně přesahuje nabídku. Proto se ministerstvo zemědělství spolu se zemědělskými komorami chystá zahájit velkorysou akci, v níž chce přesvědčit dalších deset tisíc zemědělců, aby dali přednost biologicky čistým plodinám a ekologické masné produkci.
Cílem akce je zvýšit počet tzv. biosedláků z dosavadních téměř 20 tisíc na zhruba 30 tisíc a rozšířit plochu, na které se pěstují bioprodukty, z dosavadních 350 tisíc hektarů, což je zhruba 13 procent celé zemědělské půdy, o další třetinu.
Podle mluvčího Strany zelených pro otázky zemědělství Wolfganga Pirklhubera bude během nastávající akce zapotřebí přerozdělit agrární subvence Evropské unie tak, aby biozemědělcům připadlo mezi dvaceti až čtyřiceti tisíci eur ročně.
"Chovatel zvířat s biologickou farmou musí používat výlučně biologické krmivo. Ceny krmiv se ale zdvojnásobily a biozemědělci, stojící až na konci zpracovatelského a distribučního řetězce, dostávají z vyšších cen potravin ten nejmenší krajíc," podotkl Pirklhuber, sám biozemědělec.
Rakouští Zelení kritizují právě skutečnost, že největší částka subvencí šla do zemědělských velkovýroben, u nichž stoupající intenzita výroby znamená další zvýšení negativního dopadu na životní prostředí.
Právě v důsledku zkrácených subvencí klesl počet rakouských biovýrobců pod dvacet tisíc, což se nová akce snaží vyrovnat.
Základní pravidla bioprodukce stanovují, že se při výrobě potravin a krmiv nesmí používat umělé pesticidy, růstové stimulanty, umělá hnojiva ani geneticky upravená semena či rostliny. Výrobci biomasa musí používat výlučně biokrmiva, nesmějí užívat hormonální stimulanty a antibiotika a zvířatům musí být zajištěno dostatečné množství volného pohybu v přírodě.
Jen loni stoupl v Rakousku obrat bioproduktů v potravinářském, drogistickém a kosmetickém odvětví o 20 procent, na více než půl miliardy eur. Biopotraviny tvoří téměř pět procent celého potravinářského sortimentu a odhadem 85 procent Rakušanů alespoň příležitostně sáhne po biologickém produktu. Za ekologicky čisté ovoce, zeleninu, maso, chléb a pečivo utratili loni Rakušané 284 milionů eur a poptávka roste natolik, že v mnohých sortimentech je nutné biozboží dovážet ze zahraničí.
Největším vývozcem biologicky čistého ovoce a zeleniny je Itálie, ačkoliv biozemědělství tam zabírá jen jedno procento půdy. V Německu pracují biozemědělci na 807 tisících hektarech půdy, což je téměř pět procent celkové zemědělské plochy. Většina produkce ale končí na domácím trhu.
Cílem akce je zvýšit počet tzv. biosedláků z dosavadních téměř 20 tisíc na zhruba 30 tisíc a rozšířit plochu, na které se pěstují bioprodukty, z dosavadních 350 tisíc hektarů, což je zhruba 13 procent celé zemědělské půdy, o další třetinu.
Podle mluvčího Strany zelených pro otázky zemědělství Wolfganga Pirklhubera bude během nastávající akce zapotřebí přerozdělit agrární subvence Evropské unie tak, aby biozemědělcům připadlo mezi dvaceti až čtyřiceti tisíci eur ročně.
"Chovatel zvířat s biologickou farmou musí používat výlučně biologické krmivo. Ceny krmiv se ale zdvojnásobily a biozemědělci, stojící až na konci zpracovatelského a distribučního řetězce, dostávají z vyšších cen potravin ten nejmenší krajíc," podotkl Pirklhuber, sám biozemědělec.
Rakouští Zelení kritizují právě skutečnost, že největší částka subvencí šla do zemědělských velkovýroben, u nichž stoupající intenzita výroby znamená další zvýšení negativního dopadu na životní prostředí.
Právě v důsledku zkrácených subvencí klesl počet rakouských biovýrobců pod dvacet tisíc, což se nová akce snaží vyrovnat.
Základní pravidla bioprodukce stanovují, že se při výrobě potravin a krmiv nesmí používat umělé pesticidy, růstové stimulanty, umělá hnojiva ani geneticky upravená semena či rostliny. Výrobci biomasa musí používat výlučně biokrmiva, nesmějí užívat hormonální stimulanty a antibiotika a zvířatům musí být zajištěno dostatečné množství volného pohybu v přírodě.
Jen loni stoupl v Rakousku obrat bioproduktů v potravinářském, drogistickém a kosmetickém odvětví o 20 procent, na více než půl miliardy eur. Biopotraviny tvoří téměř pět procent celého potravinářského sortimentu a odhadem 85 procent Rakušanů alespoň příležitostně sáhne po biologickém produktu. Za ekologicky čisté ovoce, zeleninu, maso, chléb a pečivo utratili loni Rakušané 284 milionů eur a poptávka roste natolik, že v mnohých sortimentech je nutné biozboží dovážet ze zahraničí.
Největším vývozcem biologicky čistého ovoce a zeleniny je Itálie, ačkoliv biozemědělství tam zabírá jen jedno procento půdy. V Německu pracují biozemědělci na 807 tisících hektarech půdy, což je téměř pět procent celkové zemědělské plochy. Většina produkce ale končí na domácím trhu.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích