Spalovna začne od začátku

Město Brno zlomilo rekord v produkci odpadků ukládaných na skládku. Nemohou za to ale jeho obyvatelé, nýbrž rekonstrukce městské spalovny za dvě a půl miliardy korun. Její zařízení vyroste z větší části znovu.

Přitom ani obrovský betonový zásobník na odpad v útrobách obří líšeňské budovy nestačí, aby pojal třítýdenní produkci odpadu v Brně. Právě na tři týdny bylo potřeba spalovnu odstavit, aby potom mohla omezeně fungovat a v druhé části se rozjela její přestavba. „Část odpadu nyní ukládáme, další je ale potřeba odvézt na skládku,“ připustila ekoložka spalovny Jana Suzová.

V místech, kde obvykle hoří odpadky, pobíhají dělníci s autogeny a likvidují dva ze tří třicet metrů vysokých kotlů - na jejich místě vyrostou nové, modernější. „Třetí kotel bude po dobu stavby fungovat, zmizí teprve poté,“ poznamenala Suzová. Brňané by stavbu neměli na vlastní kůži pocítit. A nepocítí ji ani na peněžence, poplatky za odpad jsou na maximální výši a nemohou se měnit.

Rekonstrukce devatenáct let staré spalovny je jednou z největších investic v působnosti brněnské radnice. Po dokončení oprav se sice o něco sníží nynější maximální kapacita spalovny 240 tisíc tun ročně, ale nově bude zařízení při spalování odpadu vyrábět také elektřinu a dodávat více tepla. Provoz spalovny by pak měl být levnější.

Ekologové však řešením, které Brno zvolilo, právě nadšeni nejsou. „Když se o investici rozhodovalo, snažili jsme se, aby se posuzovaly také jiné varianty než jen spalovna, spalovna a spalovna,“ připomněl expert Hnutí Duha pro oblast odpadů Ivo Kropáček. Rozumnější a hlavně šetrnější k životnímu prostředí by podle něj bylo usilovat o prevenci a dokonalejší třídění odpadu, který by pak ve spalovně ani končit nemusel. „Možnosti jsou obrovské. Nyní například ve Dvoře Králové nad Labem výrazně podpořili individuální kompostování včetně pořízení domácího kompostéru se slevou. Následné rozbory potvrdily, že se tak množství biologického odpadu v domácnostech podařilo snížit o polovinu,“ doplnil.

Také Brno se na podobný projekt chystá, ale až nyní. Lidé, kteří by chtěli tímto způsobem likvidovat svůj odpad, by mohli obdržet například příspěvek od města na pořízení kompostéru. V něm je možné likvidovat například část zbytků z kuchyně, trávu či větve. Zájem Brňanů o dotované kompostéry si nyní představitelé radnice ověřují formou dotazníku na internetových stranách www.brno.cz/tridime.

Ani kompostéry a více kontejnerů na tříděný odpad v ulicích města ale opravy spalovny nezastaví. Podle smlouvy s firmami Siemens a CNIM by práce měly skončit v roce 2010. Termín vyžaduje i Evropská unie, která uhradí více než polovinu nákladů. „Součástí projektu je také dotřiďovací linka či nové technologické zázemí, připraveno bude i napojení na vlečku,“ popsala předsedkyně představenstva spalovny Jana Drápalová. Krajský plán, aby do spalovny vlaky svážely odpady z celé jižní Moravy, se však zatím neuskuteční, nejsou na něj peníze. Nezmění se také podoba spalovny.

„Budova bude sice zčásti rozebraná, ale i ta nová bude mít téměř stejný tvar. Zůstane stát i komín, i když s novým systémem čištění spalin a novým monitoringem,“ dodala Drápalová. Vnější vzhled však podle ní čeká změna: spalovna bude jinak a prý veseleji barevná. První rozhodnutí o vnějším vzhledu mají padnout v příštích týdnech.

Miloš Šenkýř, Jiřina Veselá Lidové noviny