zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Bursík chce vypracovat nový plán příprav na změny klimatu

16.04.2008
Obecné
Ovzduší
Bursík chce vypracovat nový plán příprav na změny klimatu


PRAHA (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí hodlá v druhé polovině roku připravit nový národní program na zmírnění dopadů změny klimatu. První dokument o českém plánu snižování množství emisí skleníkových plynů a přípravách na oteplování a výraznější výkyvy počasí spojené se změnou klimatu vznikl před čtyřmi lety.

Zpráva o naplňování programu, kterou vládě ve středu předloží ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ), konstatuje, že roste podíl alternativních zdrojů energií, které nezatěžují ovzduší oxidem uhličitým. Stát také pracuje na protipovodňové ochraně, změnách ve vodním hospodářství a zdravotním výzkumu, chybí ale ekonomické analýzy prováděných opatření.

Kladně zpráva podle mluvčího ministerstva Jakuba Kašpara hodnotí rozšiřování vzdělávacích programů o environmentální výchovu a osvětu zaměřenou na problematiku změny klimatu, která se stala jednou z priorit vzdělávací politiky ministerstva školství. "Dalším kladem jsou postupně zaváděná adaptační opatření ve vodním hospodářství, přičemž výsledkem těchto opatření musí být jak snížení nebezpečí ohrožení obyvatel a jejich majetku povodněmi, tak i zabezpečení zásobování obyvatel kvalitní pitnou vodou," sdělil Kašpar ČTK.

Ministerstva se ale podle analýzy dostatečně nevěnují ekonomickým analýzám dopadů navrhovaných adaptačních opatření.

Česká republika stále patří k energeticky náročným hospodářstvím, s čímž souvisí poměrně vysoká produkce oxidu uhličitého, jehož emise přispívají ke globálnímu oteplování. Vedle průmyslu má vysoké emise oxidu uhličitého na svědomí doprava. Právě sem je proto podle analýzy mají směřovat redukční opatření.

Lidé ve střední Evropě se budou muset v důsledku klimatických změn vyrovnat podle klimatologa Jana Pretla se středomořským typem počasí a se střídáním extrémních jevů, především sucha a velkých srážek. Očekávat se dají změny vegetace a živočišných druhů. Rostliny se budou stěhovat spíš na sever a do vyšších nadmořských výšek za chladnějšími teplotami. Vyšší teploty povedou ve střední Evropě k prodloužení vegetační sezony. To je sice pro zemědělství obecně výhodné, ale chybět bude vláha.

Nedávno publikovaná zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) konstatuje, že pokud vlády nezačnou podnikat opatření proti růstu podílu oxidu uhličitého v ovzduší, mohla by se globální teplota zvednout do roku 2050 v rozmezí od 1,7 do 2,4 stupňů Celsia. To by vedlo k početnějším vlnám horka, obdobím sucha, bouřím a záplavám.

Kvůli zvyšující se spotřebě a rozšiřování sídel a infrastruktury vyhyne bez lidské pomoci řada rostlinných a živočišných druhů. Zvýšení rozlohy zemědělské půdy o deset procent, které si vyžádá produkce potravin a biopaliv, bude mít za následek další úbytek přírodní rozmanitosti. Jak bude vypadat svět za 30 let přitom podle OECD závisí na politických rozhodnutích současných vlád. Například v současnosti stavěné elektrárny budou ovlivňovat ovzduší a klima po několik desítek let. O budoucí mobilitě pak rozhodou současná rozhodnutí o investicích do dopravní infrastruktury. Stejně tak předpisy pro energetickou náročnost budov určí jejich fungování na dlouho dopředu.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
28
11. 2017
28.11.2017 - Seminář, školení
Praha,
Konferenční centrum CITY - Pankrác
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí