zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Ovocnáři směřují k ekologickému pěstování

26.04.2008
Zemědělství
Ovocnáři směřují k ekologickému pěstování

Již více než čtyřicet let se čeští ovocnáři každoročně scházejí, aby společně zhodnotili situaci ve svém oboru a vyslechli řadu odborných přednášek s cílem načerpat nové informace pro svou pěstitelskou a podnikatelskou praxi. Tématem letošních Ovocnářských dnů byla především integrovaná produkce ovoce a ekologické pěstování a velké pozornosti posluchačů se těšila také vystoupení týkající se možnosti čerpání finančních prostředků z Evropské unie.

I přestože tuzemským ovocnářům minulý rok příliš nepřál, své tradiční setkání si nechali ujít jen málokteří z nich. Letošní Ovocnářské dny proběhly za hojné účasti pěstitelů, zástupců ministerstva zemědělství, výzkumných pracovišť i celé řady firem a celkem je navštívilo přibližně 430 lidí. Na půdě tradičního dějiště dvoudenního setkání, královéhradeckého kongresového centra Aldis, všechny účastníky akce v úterý 15. ledna přivítal ředitel Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousích, Ing. Václav Ludvík. Ten zároveň zhodnotil práci a úspěchy ústavu v roce 2007. Kromě rozsáhlé výzkumné a poradenské činnosti se podařilo šlechtitelům v Holovousích zaregistrovat po jedné odrůdě višně a třešně, jednu podnož pro peckoviny a u šesti odrůd jabloní a tří odrůd třešní bylo zažádáno o udělení právní ochrany v rámci EU.

Obnova přestárlých sadů je nezbytná
Především jarní mrazy způsobily, že zhruba desetina ovocnářských firem sklidila téměř o čtvrtinu méně než v předchozím roce. Nepřízeň klimatu v negativním smyslu nejvíce ovlivnila výnosy jablek, naopak meziročně více se sklidilo meruněk a dobrá byla také úroda švestek. I přesto je ve skladech dostatek kvalitního ovoce a spotřebitelé budou moci konzumovat česká jablka i v jarním období. Podle předsedy Ovocnářské unie ČR, Jaroslava Mušky, se v porovnání s ostatními státy Evropské unie v tuzemsku spotřebuje nejvíce jablek, nicméně i tak je třeba stále pracovat na zvyšování kvality především co se týče zpracování a skladování. V České republice bohužel téměř úplně vymizel zpracovatelský průmysl, ale ovocnáři věří, že se v budoucnu situace zlepší. Například objem skladovacích kapacit s ULO atmosférou v posledních letech výrazně stoupl až na současných 62 % a tento pozitivní trend bude pravděpodobně pokračovat. Jaroslav Muška dále ve svém vystoupení zmínil i vzrůstající počet pěstitelů, kteří se každoročně zapojují do systému integrovaného pěstování ovoce, stávají se členy svazu SISPO a mohou využívat jeho ochrannou známku. Bohužel, i když se situace v českém ovocnářství vyvíjí příznivě, z úst předsedy unie musela zaznít také o něco méně radostná informace – a sice údaj o plochách přestárlých sadů. Těch je v tuzemsku necelá polovina a jejich obnova je poměrně nákladnou záležitostí. Letos byla bohužel díky rozpočtovým škrtům značně snížena částka finanční podpory na restrukturalizaci sadů, jež v roce 2006 činila zhruba 100 milionů korun. Na slova Jaroslava Mušky navázal náměstek ministra zemědělství Ing. Stanislav Kozák, který uvedl, že navýšení podpory o 35 milionů korun schválil zemědělský výbor Parlamentu ČR, nicméně rozpočtový výbor návrh v zápětí zamítl. Ing. Kozák si plně uvědomuje nutnost obnovy sadů, a proto hodlá iniciovat další jednání mezi Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem financí s cílem částku navýšit alespoň v průběhu roku. Podle něj má velký význam také zřízení rizikového fondu, který by nebyl v rozporu s předpisy Evropské unie a ze kterého by bylo možné kompenzovat ovocnářům nepojistitelné škody, jako například extrémní sucho či jiné (i lokální) výkyvy počasí. Tento model již v některých zemích unie dobře funguje (Francie). Rovněž další řečník v pořadí, prezident Agrární komory ČR, Ing. Jan Veleba vidí jeden z problémů současného zemědělství v krácení národních dotací, které by podle jeho názoru měly zachycovat a řešit konkrétní potřeby jednotlivých komodit a regionů. Z obecného hlediska je momentální stav českého zemědělství podle názoru Ing. Veleby velmi uspokojivý – dochází k objektivní změně podmínek i nevyhnutelnému zvyšování cen potravin, nicméně více než polovina zemědělských podniků se připravuje investovat, což by mělo mít za následek zlepšení naší pozice i image mezi ostatními státy EU.

Dotace lze čerpat
Možnosti čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie jsou stálým tématem posledních let. Jejich význam pro české zemědělce a jejich konkurenceschopnost vůči dalším evropským pěstitelům je značný a zajímavé jsou i pro zahradníky, kterým se díky schválení preferenčních bodů podstatně zvýšila možnost uspět a získat finance například na modernizaci podniků. O dotačním titulu Program rozvoje venkova, schváleném v květnu loňského roku, na tradičních ovocnářských dnech v Hradci Králové hovořil Ing. Pavel Sekáč z Ministerstva zemědělství ČR. EU sleduje realizací tohoto programu čtyři základní cíle, a proto jej rozdělila do čtyř os, z nichž pro ovocnáře přicházejí v úvahu zejména první dvě: Osa I – Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví a Osa II – Zlepšování životního prostředí a krajiny. Co se týče uplynulého období, byly finančně uspokojeny přibližně dvě třetiny požadavků napříč všemi opatřeními – v prvním kole příjmu žádostí získalo dotaci 135 ze 184 žadatelů. Po obilovinách, kde bylo nejvíce peněz potřeba na zvýšení počtu a objemu skladovacích kapacit, tvořily zahradnické firmy druhou největší skupinu žadatelů. Poměrně velké procento jejich projektů také nakonec finanční prostředky získalo, a to právě díky preferenčním kritériím, která se podařilo spoluprací MZe a odborné zahradnické veřejnosti prosadit. Ta pomohou žadateli v případě, pokud je předmětem předkládaného projektu pouze pěstování okrasných rostlin nebo ovocnářství a zelinářství. Konkrétně v opatření I.1.1. Modernizace zemědělských podniků je nyní alokováno 1190 mil. Kč na rok, z toho 262 milionů korun do oblasti rostlinné výroby. Jeden příjemce může za období 2007 – 2013 v rámci uvedeného podopatření získat až 90 miliónů Kč a konkrétně může jít o prostředky na výstavbu a rekonstrukci skleníků a fóliovníků a dalších speciálních pěstebních ploch (pařeniště, kontejnerovny, školky) a dále na nosné konstrukce trvalých kultur včetně sadů a výstavbu a rekonstrukci hlavních závlahových zařízení. Další kolo příjmu žádostí bude vypsáno na konci února 2008. Čerpat dotace mohou i pěstitelé hospodařící v systému integrované produkce, a to díky podopatření II.1.3.1.2.1 Management integrované produkce ovoce. Cílem tohoto podopatření je dorovnat žadateli ztráty vzniklé tímto šetrnějším způsobem hospodaření. Navrhovaná výše podpory činí 435 eur/ha.

Bioprodukce má budoucnost
Za další stupeň integrovaného systému pěstování se obecně považuje ekologické zemědělství a očekává se, že mimo jiné i díky zvýšení objemu finančních prostředků, které se do tohoto odvětví dostanou, zažije ekologické sadovnictví v budoucnu doslova boom. Uvedla to při své přednášce Ing. Anna Vejvodová z Ministerstva zemědělství ČR. Podstatnou a pozitivní změnou oproti uplynulému období v rámci Programu rozvoje venkova je možnost přechodu z integrované produkce na ekologické sadovnictví bez dříve platného pětiletého závazku (viz Nařízení vlády 79/2007 Sb.). Výše podpory ekologického ovocnáře činí 849 eur/ha. Ekologickému zemědělství patřilo i další vystoupení v pořadí – Ing. Martin Leibl, rovněž z MZe ČR, totiž seznámil posluchače s jeho současným stavem. K 1. 10. 2007 podle jeho slov ekologicky hospodařilo v České republice 1249 farem na celkem 306 995 hektarech (z toho je 1506 ha sadů). Nárůst poptávky po biopotravinách se obecně očekává i mezi spotřebiteli, a proto stát plánuje investovat více finančních prostředků do jejich propagace. Do budoucna se počítá také se zjednodušením legislativy a registrace ekologických zemědělců.
Aby se úvahy o ekologickém sadovnictví netýkaly jen legislativy a teorie, zařadili organizátoři Ovocnářských dnů do programu přednášek také vystoupení jednoho z pěstitelů. O své zkušenosti z ekologickým pěstováním jabloní se s plénem posluchačů podělil Ing. Bedřich Plíšek.
Sled přednášejících ukončil tajemník OU ČR Ing. Martin Ludvík, který stručně shrnul historii Svazu pro integrované systémy pěstování ovoce a porovnal podmínky integrované produkce v jednotlivých zemích EU. Ta totiž není v rámci unie řešena jednotně a tudíž se pravidla stát od státu více či méně liší. Významné rozdíly existují například v použití pesticidů a uplatňování ochranných lhůt v České republice a Polsku. Přestože rezidua ani v jednom z případů nepřekračují povolené limity, lze jednoznačně říci, že české ovoce je zdravé, zatímco polské zdravotně nezávadné.


Autor: Martina Husáková

http://www.zahradaweb.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí