Švýcaři vyvíjejí prototyp unikátního letadla, které může dnem i nocí létat pouze na solární energii.
Slunce pomůže obletět svět
Místo děje: hangár v městečku Dübbendorf poblíž Curychu. Děj: inženýři se přibližují jedné ze skutečných výzev 21. století - létat kolem světa v letadle poháněném ničím jiným než slunečními paprsky. Pokud se jejich záměr s názvem Solar Impulse stane doopravdy projektem, pokusí se v roce 2011 letoun obletět zhruba za jeden měsíc zeměkouli. Při průměrné rychlosti 70 kilometrů za hodinu přistane stroj s rozpětím křídel 61 metrů (stejně jako Airbus A380) a o váze 1500 kg jen pětkrát.
Sponzoři se hrnou
Tato odysea není pouze barvitým dobrodružstvím. "Cílem není jen to, aby letadlo obletělo svět," říká manažer Bertrand Piccard. "Chceme povzbudit celkovou změnu trendu ve způsobu, jakým využíváme energii." Piccard, 44letý švýcarský psychiatr a aviatik, ví své, pokud jde o husarské kousky ve velkých výškách. V roce 1999 se on a jeho kamarád Brian Jones stali první lidmi, kteří obletěli Zemi v balonu. Piccarda však trápilo, že kvůli tomuto výletu spálili skoro čtyři tuny propan-butanu.
"Cesta balonem byla mým osobním snem, snahou o poslední zápis do historie před koncem 20. století," řekl týdeníku Time Piccard, jehož otec a dědeček byli legendárními průkopníky v balonovém létání a v potápění. "Projekt solárního letadla je daleko obtížnější a daleko užitečnější."
Jeho vize je natolik inspirativní, že dokázala přivábit sponzorských 67 milionů dolarů, celé dvě třetiny celkového rozpočtu. Dárcem se stalo trio věhlasných firem. První z nich je švýcarský výrobce hodinek Omega, součást skupiny Swatch Group, která zpracovává expertizy v oboru miniaturizace a efektivního využívání energie. Následuje Deutsche Bank, která by ráda "prozelenala" své investiční portfolio. Zbývá belgický specialista na výrobu chemikálií a plastů Solvay, který podporoval už letecká snažení Piccardova dědečka Augusta v roce 1931.
Limitující baterie
Inženýři a ochránci životního prostředí budou sledovat Solar Impulse se zájmem, protože nabízí precizní testovací půdu pro získávání maxima výkonu z minima energie.
Čerstvě zveřejněný prototyp HB-SIA, který se vydá na zkušební lety ještě v tomto roce, je divem optimalizace. Jeho 61metrové rozpětí je pokryto fotovoltaickými články, které přeměňují sluneční záření do přibližně stejného objemu energie, které je třeba k osvětlení velkého vánočního stromku.
Solární energie pohání čtyři elektromotory a nabíjí čtyři lithiové baterie, které představují čtvrtinu váhy celého letounu. Baterie stroji umožňují, aby mohl létat v noci.
Šéf projektu a spolupilot André Borschberg zdůrazňuje, že ačkoli laboratoře na celém světě vyvíjejí stále lehčí a efektivnější baterie, ty, které jsou momentálně dostupné, představují pro váhu letadla značné limity. "Kdybychom měli baterie s dvojnásobnou kapacitou, byl by to hned jiný stroj," prohlásil.
A nejspíš také pohodlnější. Pilot HB-SIA bude sedět v nevyhřívaném kokpitu bez přetlaku, v němž se teplota ve vysokých výškách bude pohybovat kolem -60 stupňů. Ve snaze dále snížit hmotnost stroje přešel Borschberg dokonce na dietu.
Konstrukce Solar Impulsu zatím neumožňuje, aby letoun zvládl turbulence, déšť nebo silnou oblačnost. Předpokládá se, že během dne se stroj vznese až do výšky 8,5 kilometru. Kapacitu baterií ochrání po soumraku slet do tří kilometrů. Po třetinu noci, říká Piccard, nebude letadlo potřebovat na sestupném kurzu žádnou energii. Ale jakmile dosáhne noční "cestovní" výšky, padne břemeno dodávky energie na baterie.
Hlavní výzva spočívá v tom, podtrhuje Piccard, aby byl stroj v chodu až do východu slunce. "Máme velmi malý rozsah chyb při přechodu z noci do dne. Každý rozbřesk se stane okamžikem ohromné nejistoty." Pro rok 2011, kdy se má ve vzduchu objevit obří letadlo na solární pohon, mají Piccard a Borschberg vymyšlenu alternativu v podobě režimu pět dní a pět nocí mezi jednotlivými přistáními. Den strávený na slunečním světle by měl stačit, aby letoun mohl další ráno opět do vzduchu na své cestě kolem světa.
Jak být ekologičtější
Jde o choulostivé dobrodružství, komplikované kvůli výkyvům počasí a neexistenci letadla srovnatelné velikosti a lehkosti. Dokonce ani Piccard si neumí představit, že by solární letadla někdy nahradila klasické stroje.
Ale o to ani tak nejde. Aby se snížil únik emisí, bude letectví potřebovat odklon od fosilních paliv. "Abychom byli schopni smysluplně využít některou z alternativ, musíme se stát lehčími a aerodynamičtějšími. Jen tak můžeme omezit spotřebu," shrnuje Piccard. Solar Impulse slibuje sloučit futuristický vzhled s tradičními cestovními zážitky.
Podpora Evropské unie
Europoslankyně Christine de Veyrac, členka dopravní komise Evropského parlamentu, uspořádala 9. dubna v Bruselu seminář s názvem K udržitelnějším letadlům. Tento krkolomný název v sobě skrýval snahu mít letadla, která budou méně poškozovat životní prostředí a budou méně žíznivá. Je jasné, že Bertrand Piccard a André Borschberg tam nemohli chybět.
"Svět bez letadel si už neumíme představit, ale letadlo zítřka, které bude přijatelnější pro životní prostředí, se musí ještě vymyslet," řekl Jacques Barrot, místopředseda Evropské komise a komisař pro dopravu. Proto se mu projekt Solar Impulse, který optimalizuje využití dnešních technologií a materiálů, a tím urychluje nástup zítřejších technologií, zalíbil.
Kromě toho, že jménem Evropské komise převzal nad projektem Solar Impulse záštitu, Jacques Barrot vyzval všechny podnikatele, vědce i ostatní aktéry hospodářského života, aby následovali příkladu Bertranda Piccarda.
Na semináři vystoupil i André Borschberg. Jak sdělil, výzkumy, které provádějí v rámci projektu, už nyní ukazují, že je možné ušetřit obrovské množství energie. "V tomto smyslu je náš projekt výborným katalyzátorem úspor, a to nejen v letectví, ale v celé řadě dalších odvětví."
AUTOR: Aleš Bluma
s využitím týdeníku Time
Bertrand Piccard
manažer projektu Solar Impulse
Narozen: 1. března 1958 v Lausanne (Švýcarsko).
Objevitelské úspěchy: V roce 1992 vyhrál první transatlantický závod balonů. Později spolu s Angličanem Brianem Jonesem jako první obletěli nonstop zeměkouli v balonu. Nyní chce v rámci projektu Solar Impulse obletět svět v letadle, které bude plně napájeno jen solární energií.
Pokračovatel rodu: Jeho dědeček byl prvním člověkem, který prozkoumal stratosféru. A také vyvinul batyskaf, se kterým se Piccardův otec potápěl na nejhlubší místa světových oceánů.
Sponzoři se hrnou
Tato odysea není pouze barvitým dobrodružstvím. "Cílem není jen to, aby letadlo obletělo svět," říká manažer Bertrand Piccard. "Chceme povzbudit celkovou změnu trendu ve způsobu, jakým využíváme energii." Piccard, 44letý švýcarský psychiatr a aviatik, ví své, pokud jde o husarské kousky ve velkých výškách. V roce 1999 se on a jeho kamarád Brian Jones stali první lidmi, kteří obletěli Zemi v balonu. Piccarda však trápilo, že kvůli tomuto výletu spálili skoro čtyři tuny propan-butanu.
"Cesta balonem byla mým osobním snem, snahou o poslední zápis do historie před koncem 20. století," řekl týdeníku Time Piccard, jehož otec a dědeček byli legendárními průkopníky v balonovém létání a v potápění. "Projekt solárního letadla je daleko obtížnější a daleko užitečnější."
Jeho vize je natolik inspirativní, že dokázala přivábit sponzorských 67 milionů dolarů, celé dvě třetiny celkového rozpočtu. Dárcem se stalo trio věhlasných firem. První z nich je švýcarský výrobce hodinek Omega, součást skupiny Swatch Group, která zpracovává expertizy v oboru miniaturizace a efektivního využívání energie. Následuje Deutsche Bank, která by ráda "prozelenala" své investiční portfolio. Zbývá belgický specialista na výrobu chemikálií a plastů Solvay, který podporoval už letecká snažení Piccardova dědečka Augusta v roce 1931.
Limitující baterie
Inženýři a ochránci životního prostředí budou sledovat Solar Impulse se zájmem, protože nabízí precizní testovací půdu pro získávání maxima výkonu z minima energie.
Čerstvě zveřejněný prototyp HB-SIA, který se vydá na zkušební lety ještě v tomto roce, je divem optimalizace. Jeho 61metrové rozpětí je pokryto fotovoltaickými články, které přeměňují sluneční záření do přibližně stejného objemu energie, které je třeba k osvětlení velkého vánočního stromku.
Solární energie pohání čtyři elektromotory a nabíjí čtyři lithiové baterie, které představují čtvrtinu váhy celého letounu. Baterie stroji umožňují, aby mohl létat v noci.
Šéf projektu a spolupilot André Borschberg zdůrazňuje, že ačkoli laboratoře na celém světě vyvíjejí stále lehčí a efektivnější baterie, ty, které jsou momentálně dostupné, představují pro váhu letadla značné limity. "Kdybychom měli baterie s dvojnásobnou kapacitou, byl by to hned jiný stroj," prohlásil.
A nejspíš také pohodlnější. Pilot HB-SIA bude sedět v nevyhřívaném kokpitu bez přetlaku, v němž se teplota ve vysokých výškách bude pohybovat kolem -60 stupňů. Ve snaze dále snížit hmotnost stroje přešel Borschberg dokonce na dietu.
Konstrukce Solar Impulsu zatím neumožňuje, aby letoun zvládl turbulence, déšť nebo silnou oblačnost. Předpokládá se, že během dne se stroj vznese až do výšky 8,5 kilometru. Kapacitu baterií ochrání po soumraku slet do tří kilometrů. Po třetinu noci, říká Piccard, nebude letadlo potřebovat na sestupném kurzu žádnou energii. Ale jakmile dosáhne noční "cestovní" výšky, padne břemeno dodávky energie na baterie.
Hlavní výzva spočívá v tom, podtrhuje Piccard, aby byl stroj v chodu až do východu slunce. "Máme velmi malý rozsah chyb při přechodu z noci do dne. Každý rozbřesk se stane okamžikem ohromné nejistoty." Pro rok 2011, kdy se má ve vzduchu objevit obří letadlo na solární pohon, mají Piccard a Borschberg vymyšlenu alternativu v podobě režimu pět dní a pět nocí mezi jednotlivými přistáními. Den strávený na slunečním světle by měl stačit, aby letoun mohl další ráno opět do vzduchu na své cestě kolem světa.
Jak být ekologičtější
Jde o choulostivé dobrodružství, komplikované kvůli výkyvům počasí a neexistenci letadla srovnatelné velikosti a lehkosti. Dokonce ani Piccard si neumí představit, že by solární letadla někdy nahradila klasické stroje.
Ale o to ani tak nejde. Aby se snížil únik emisí, bude letectví potřebovat odklon od fosilních paliv. "Abychom byli schopni smysluplně využít některou z alternativ, musíme se stát lehčími a aerodynamičtějšími. Jen tak můžeme omezit spotřebu," shrnuje Piccard. Solar Impulse slibuje sloučit futuristický vzhled s tradičními cestovními zážitky.
Podpora Evropské unie
Europoslankyně Christine de Veyrac, členka dopravní komise Evropského parlamentu, uspořádala 9. dubna v Bruselu seminář s názvem K udržitelnějším letadlům. Tento krkolomný název v sobě skrýval snahu mít letadla, která budou méně poškozovat životní prostředí a budou méně žíznivá. Je jasné, že Bertrand Piccard a André Borschberg tam nemohli chybět.
"Svět bez letadel si už neumíme představit, ale letadlo zítřka, které bude přijatelnější pro životní prostředí, se musí ještě vymyslet," řekl Jacques Barrot, místopředseda Evropské komise a komisař pro dopravu. Proto se mu projekt Solar Impulse, který optimalizuje využití dnešních technologií a materiálů, a tím urychluje nástup zítřejších technologií, zalíbil.
Kromě toho, že jménem Evropské komise převzal nad projektem Solar Impulse záštitu, Jacques Barrot vyzval všechny podnikatele, vědce i ostatní aktéry hospodářského života, aby následovali příkladu Bertranda Piccarda.
Na semináři vystoupil i André Borschberg. Jak sdělil, výzkumy, které provádějí v rámci projektu, už nyní ukazují, že je možné ušetřit obrovské množství energie. "V tomto smyslu je náš projekt výborným katalyzátorem úspor, a to nejen v letectví, ale v celé řadě dalších odvětví."
AUTOR: Aleš Bluma
s využitím týdeníku Time
Bertrand Piccard
manažer projektu Solar Impulse
Narozen: 1. března 1958 v Lausanne (Švýcarsko).
Objevitelské úspěchy: V roce 1992 vyhrál první transatlantický závod balonů. Později spolu s Angličanem Brianem Jonesem jako první obletěli nonstop zeměkouli v balonu. Nyní chce v rámci projektu Solar Impulse obletět svět v letadle, které bude plně napájeno jen solární energií.
Pokračovatel rodu: Jeho dědeček byl prvním člověkem, který prozkoumal stratosféru. A také vyvinul batyskaf, se kterým se Piccardův otec potápěl na nejhlubší místa světových oceánů.
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
