zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Tlačenice na větrné mapě

12.05.2008
Energie
Tlačenice na větrné mapě
Žádný zlatý důl, ale ujde to, pochvalují si majitelé větrných a malých vodních elektráren.
Jako houby po dešti rostou poslední dobou na některých místech v Česku větrné elektrárny. A spousta dalších projektů se chystá.
Skutečně je výroba elektřiny z větrníků tak dobrý byznys, že se o lukrativní lokality například na hřebenech Krušných hor zájemci perou? Jaké jsou zisky? A zažívá boom i energie z malých vodní elektráren, solárních fotovoltaických panelů nebo z biomasy?
"Představa některých lidí, že větrníky jsou zlatý důl, je dost mylná. Několik lokalit v Česku výnosných je, ale ne vysoce, stačí to tak na splácení úvěrů," řekl týdeníku Ekonom Jiří Mráz, šéf firmy HT Energy ze Svitav. Ta větrné elektrárny staví na klíč (17) i sama provozuje (3) a nyní se chystá vybudovat také tři malé vodní elektrárny.
"Vodní elektrárny takový boom neprožívají. Není už kde je stavět, protože pětadevadesát procent vhodných lokalit je obsazeno," vysvětluje Mráz. Přesto se nové vrtule i vodní turbíny roztáčejí. Proč?

Dobře utajený zisk
Provozovatelé větrných elektráren jako by se domluvili. Výši zisku nesdělují.
"Nevím, co je to dobrý byznys. Ale je to poctivý byznys. Rozhodně to není podnikání na burze, zbohatnout na tom nelze," odpovídá na dotaz po výhodnosti výroby elektřiny z větru Stanislav Buchta, jednatel kadaňské společnosti Ecoenerg, která loni vybudovala v Kryštofových Hamrech u krušnohorských Vejprt dosud největší větrnou farmu v republice, čítající 21 větrníků.
Konkrétní částky nechce Buchta prozradit. Do zaplacení úvěrů prý ale nebude mít peněz na rozdávání.
Šéf stavitelské a zároveň provozovatelské firmy S & M CZ (od roku 2004) Martin Hofman z Jevíčka upřesňuje, že zisk v závislosti na velikosti výkonu představuje průměrně deset až dvacet procent z objemu financí, které větrná elektrárna vydělá. "Investice se tím zaplatí zhruba do deseti let a ještě investorovi zbudou peníze, pro které to - vedle zájmu o ekologii - samozřejmě dělá," připouští Hofman.
Strategie jeho firmy je zajímavá: provozování větrníků jí slouží k stabilnímu zdroji prostředků, zatímco výstavbou na klíč pro zájemce si pomůže díky rychlé výnosnosti se splacením úvěrů.
Podobně uvažuje i Jiří Mráz z HT Energy. "Pokud postavíme větrníky solventnímu zájemci, slušně na tom vyděláme, ale sami musíme také vyrábět, abychom byli důvěryhodní," popisuje svůj recept.
Splatí-li výrobci do deseti až patnácti let úvěry, mají naději, že si při až pětadvacetileté životnosti elektráren budou patnáct let užívat slušný zisk. Jenže to už zase možná nebudou platit výhodné výkupní ceny, jejichž výši stát zaručil na patnáct let.

Profitují i obce
Existují ale minimálně dva provozovatelé větrníků, kteří si do finančních karet nahlédnout nechají. Pravoslavná akademie Vilémov si nechala u Protivanova nedaleko Boskovic na střední Moravě postavit elektrárnu FL100, z níž v roce 2005 už po zavedení výhodnějších výkupních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů dosáhla ročního zisku 121 tisíc korun (zimní výsledky jsou oproti letním více než dvojnásobné).
Dnes už legendární větrná elektrárna (dva větrníky) patřící obci Jindřichovice pod Smrkem ve Frýdlantském výběžku vydělává ročně miliony. "Z toho, co fakturujeme ČEZ, obec pohodlně splácí dvanáctiletý pětadvacetimilionový úvěr od státu (zbytek dvaašedesátimilionové investice byla dotace - pozn. red.) a ještě plní fond, z něhož půjčuje obyvatelům na ekologické projekty," řekla týdeníku Ekonom Miroslava Kolačná z jindřichovického ekocentra.

Se státní podporou
Česko se při vstupu do EU zavázalo, že do roku 2010 dosáhne podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů osm procent výroby. V roce 2006 proto stát zavedl nový systém podpory, který vedl k současnému rozmachu.
Distribuční společnosti jsou povinny vykupovat ekoenergii od malovýrobců do výkonu 10 MW, je garantován výnos z jednotky vyrobené elektřiny po dobu patnácti let pro nové i pro starší elektrárny, existuje možnost volit mezi výkupní cenou a zelenými bonusy a maximální meziroční pokles výkupních cen je u nových zařízení jen pět procent.
Energetický regulační úřad sice každým rokem mění pevné ceny, zůstává však pravidlem, že zhruba dvě třetiny výkupní ceny tvoří provozní dotace od státu.
"Dříve šlo o fandovství, dnes je to podnikání na úrovni," hodnotí podmínky předseda Svazu podnikatelů pro využití energetických zdrojů Pavel Šedivý, jehož organizace sdružuje na pět set provozovatelů převážně malých vodních elektráren, ale i větrníků a solárních fotovoltaických panelů.
Za největší výhodu nepovažuje ani tak výši výkupních cen jako spíš jistotu odkupu elektřiny. "Výkupní ceny kopírují investiční náklady. Říká-li někdo, že majitelé malých elektráren jsou pracháči, zapomíná na hodiny práce s tím spojené."
To potvrzuje i majitel vodní elektrárny Bojanov na řece Chrudimce Milan Bušek, který provozuje dvě Francisovy turbíny (40 kW) a o instalaci třetí - Kaplanovy - se musí už pět let přít s vodoprávním úřadem. "Je to celodenní starost, přičemž jen s výrobou a prodejem elektřiny bych finančně nevystačil," říká podnikatel, který zároveň farmaří a provozuje penzion.

Biomasa versus doprava
Byznys kolem výroby biomasy je v Česku teprve na začátku. Prim mezi dodavateli elektřiny z energetické štěpky pro ČEZ hrají velké firmy, na což ale doplácejí regionální producenti tohoto obnovitelného zdroje.
"U špatně skladovatelné štěpky jsou důležité náklady na dopravu," vysvětluje obchodní ředitel znojemské firmy Dřevo-produkt SV Stanislav Václavek. "U nás máme megalomanské teplárensko-energetické firmy, je nutné jezdit až sto kilometrů, kdežto v Rakousku je víc menších výtopen. Takže štěpku spíš vozíme za hranice," popisuje.
O dotaci sice výrobci štěpky mohou žádat, ale program příliš nefunguje, protože vlastníci kotelen si štěpku shánějí sami. "Přitom kdyby výrazně přibylo regionálních kotelen, žádné dotace by ani nebyly zapotřebí," myslí si Václavek.
Že se ve výrobě elektřiny z alternativních zdrojů točí velké peníze, ukazuje konkurenční souboj firem o stavbu větrníků v Krušných horách. "Tam to mezi firmami šlo na krev. Dokonce se hádali i společníci v jednotlivých společnostech," líčí poměry v oboru Jiří Mráz z HT Energo.
Po právě zprovozňované megafarmě u Kryštofových Hamrů se chystá ještě větší projekt u Chomutova. Jenže "zlatovětrných" míst už není moc: příhodné je ještě Žacléřsko, ale jinde jsou podle větrné mapy Čech podmínky jen průměrné.

AUTOR: Jan Štětka

K rozmachu obnovitelných zdrojů vedl nový systém státní podpory.

10 až 20 procent
zisku mají malovýrobci elektřiny z alternativních zdrojů.

Kolik elektřiny ČEZ loni vykoupil od malovýrobců (v GWh)

Malé vodní elektrárny 762

Větrné elektrárny 94

Bioplyn 136

Biomasa 867

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla 6 710

Druhotné energetické zdroje 1 077

Celkem 9 646

Pramen: ČEZ

Podíl na výrobě elektřiny (v %)

Malé vodní elektrárny (500 staveb) 0,75

Větrné elektrárny (50 lokalit) 0,06

Biomasa celkem 0,87

Solární fotovoltaické systémy 0,00

Pramen: internet
Zdroj: EKONOM

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
E-expert, spol. s r.o.
26
10. 2017
26-27.10.2017 - Konference
Hotel SOREA MÁJ, Liptovský Ján, Slovensko
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí