zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Ekologická péče o zahradu

18.05.2008
Zemědělství
Ekologická péče o zahradu
Lahodnou chuť čerstvě sklizené mrkve, zralých rajčat a voňavých jahod či malin máloco nahradí.

Na vlastní zahradě máte navíc možnost ovlivnit způsob jejich pěstování a vyvarovat se používání chemických přípravků, které mohou ve formě zbytků v konzumovaných plodech ohrožovat vaše zdraví. Proč si tedy raději nepochutnat na ovoci a zelenině, vypěstovaných ekologicky?

Dnes je už asi každému zřejmá potřeba ochrany životního prostředí. A vzhledem k tomu, že výroba potravin je neodmyslitelně spjatá s přírodou, rozhodla se nejen řada zemědělců, ale i zahrádkářů hospodařit ekologicky. Nepoužívají chemické ochranné postřiky ani umělá hnojiva. Ovoce a zeleninu pěstují tak, jak to dělali naši pradědečkové. Záhony každoročně osívají či osazují jinými rostlinami. Jejich volba není náhodná -vychází z osvědčených osevních postupů, které zajišťují, aby půda, a tím i plodiny měly dostatek živin pro další rok, zabraňují přemnožení chorob a škůdců a podporují celkovou vitalitu pěstovaných rostlin. Biologickou vyrovnanost zahrady podmiňuje také existence souboru živočichů, počínaje žížalami a hmyzem a konče ptáky, ježky a podobnými zvířaty.

Základem úspěchu je výborná znalost nároků rostlin
Na společných záhonech byste měli pěstovat rostliny, které se ve svých nárocích vzájemně doplňují. Abyste minimalizovali ztráty způsobené chorobami a škůdci, vysévejte a vysazujte tolerantní (snesou napadení škůdcem či chorobou) nebo rezistentní (plně odolné) odrůdy zeleniny, ovoce, ale i okrasných rostlin. Řidší výsadba zaručuje, že se v porostu rychle nerozšíří choroby a škůdci -proudící vzduch zabrání především rozšíření houbových chorob.

Využijte alelopatických vztahů
Toxické chemické přípravky proti chorobám a škůdcům nahraďte preventivními opatřeními -dobrou výživou rostlin, využitím alelopatických vztahů rostlin v osevním postupu, zvýšenou péčí o půdu, nastýlkou, vybíráním odolnějších nebo tolerantnějších odrůd a správnou agrotechnikou.
Využití alelopatických vztahů spočívá v umísťování jednotlivých druhů zeleniny, případně ovoce s aromatickými a léčivými rostlinami na záhony tak, abyste využili jejich podpůrné a stimulační vztahy. Svým aroma totiž odpuzují škůdce nebo pomáhají sousedním rostlinám získat lahodnější chuť. Příkladem může být společné pěstování jahodníku, česneku a měsíčku lékařského. Podobně můžete pěstovat mrkev v sousedství cibule, česneku a kopru, vinnou révu s rajčaty a hráškem. Na kraje záhonů vysévejte aksamitník, mátu peprnou, šalvěj či levanduli.

Stinné zákoutí vyhraďte kompostu
K ekologickému zahrádkaření patří také pečlivá příprava kompostu. Využijte v něm všechen vhodný organický odpad ze zahrady a z domácnosti. Na kompost nepatří nemocné zbytky rostlin a pro velký obsah tříslovin se nedoporučuje kompostovat ořechové listí a slupky z citrusů.
K urychlení dozrávání můžete kromě chlévského hnoje a hnojůvky použít výluhy z kopřiv, rajčatové natě nebo pampelišky. Zralý kompost použijte na podzimní hnojení a část méně rozloženého kompostu jako nastýlku pod ovocné dřeviny a vinnou révu. Zbytek nerozloženého kompostu přeházejte, uložte do oddělené části kompostoviště a připravte tak, aby během zimy vyzrál a mohli jste ho použít při jarním hnojení. Na hnojení mohou ekozahrádkáři používat i pravidly ekohospodaření povolené průmyslové komposty, které jsou značené jako biokomposty.

Ekozahrádkáři neryjí hluboko
Po podzimním sběru zeleniny a ostatních rostlin je třeba uvolněné záhony zkypřit a případně vyhnojit. Ekozarádkáři půdu neryjí hluboko, s výjimkou těžkých jílovitých půd, ale pouze ji zkypřují rycími vidlemi. Kyselé těžké půdy je třeba navíc během podzimní přípravy vyvápnit mletým vápencem nebo mletým páleným vápnem, ale použít lze i obyčejnou omítku z budov.

Mechanický boj s chorobami a škůdci
Mechanický boj je zaměřen na ruční sběr a ničení škůdců, proto při výsadbě rostlin dávejte přednost nižším kultivarům ovocných dřevin. Dodržování dostatečně velkých vzdálenosti mezi řádky zeleniny vám pak umožní lepší přístup k jednotlivým rostlinám.
Jak vyplývá z konkrétních zkušenosti ekozahrádkářů, velmi se jim v boji se škůdci osvědčují bílé lepové destičky, feromonové žluté lapače a lepové pásy na kmenech stromů. Na ochranu dozrávajícího ovoce je pak dobré zavěšovat na stromy plastové lahve naplněné sladkou tekutinou nebo pivem.

Účinná fytoterapie šetří zdraví i peněženku
Fytoterapie je významným pomocníkem ekozahrádkářů v boji proti chorobám a škůdcům. Jedná se o metodu, při níž se pěstované rostliny pomocí výluhů, odvarů a nálevů z různých rostlin zbavují škůdců a chorob a posiluje se jejich zdravotní stav a odolnost. K fytoterapii je možné podle slov odborníků využívat více než dvě stě druhů rostlin. Tak například odvar z přesličky rolní působí proti padlí, monilióze, mšicím, roztočům a proti houbovým chorobám jahodníku a brambor. Běláska zelného odpuzuje výluh ze šalvěje, vratiče, rozmarýny, kopru, mateřídoušky, máty peprné a rajčete. Výluhem ze saturejky, levandule, lichořeřišnice, vratiče a kopřivy zase odpudíte mšice. Proti mravencům se osvědčil neředěný nálev nebo odvar z levandule, majoránky, mateřídoušky a kapradí. Slimáci zase nemají rádi česnek, cibuli, lichořeřišnici, šalvěj, hořčici rolní a mateřídoušku.

Osvědčené příklady fytoterapie v zahradách:
- Výluh z rajčatové natě. Připravíte jej z rajčatové natě, kterou zalijete vodou, povaříte a necháte 5-6 dní na sluníčku kvasit. Před vlastním postřikem přeceďte a nařeďte v poměru 1:1 vodou. Výluh je účinný proti mšicím jako postřik nebo proti krtkům, myším a hryzcům v podobě zálivky.
- Vývar z tabáku. 200 g tabáku po 2 hodinách louhování povařte a poté za přídavku 200 g rozsekaného česneku nechte vývar půl hodiny stát. V postřiku zředěný 1:10 působí proti živočišným škůdcům, především proti molicím a mšicím.
- Macerát z kopřivy. 3 kg čerstvých nebo 1 kg sušených kopřiv vyluhujte v 10 l vody asi 2 týdny. Každý litr výluhu zřeďte 10-20 l vody a použijte ho k postřiku či zálivce. Působí proti živočišným škůdcům (hlavně mšicím), podporuje růst rostlin a zvyšuje jejich odolnost.
- Vývar z přesličkové natě. 600 g čerstvé nebo 100 g sušené přesličky vařte v 5 l vody po dobu 1 hOdiny. Potom vývar sceďte a nechte 1-2 týdny stát. Zředěný v poměru 1:5 se používá ve formě zálivky nebo postřiku proti houbovým chorobám rostlin a při dezinfekci půdy pred setím nebo výsadbou sazenic.


Zdroj: Rok v zahradě, Radka Procházková a Marcela Novotná, uvedeno ve spolupráci s nakladatelstvím Motto, www.motto.cz

Zdroj: http://www.victorie.cz

 

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí