Na evropské peníze dosáhne většina měst a obcí

20. 5. 2008 Tiskové středisko BVV – Už měsíc a půl jsou otevřeny další dotační příležitosti pro zlepšování vodohospodářské infrastruktury. Příjem žádostí v rámci 3. výzvy Operačního programu Životního prostředí do prioritní osy 1 byl zahájen 3. března 2008. Jde o zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní. Poslední termín k odevzdání žádostí byl stanoven na 30. dubna letošního roku.

„Většina měst a obcí na dotace dosáhne. Podmínky pro přijatelnost provozních smluv při poskytování dotací na vodohospodářské projekty jsou nastavené ve prospěch vlastníků infrastruktury a konečných spotřebitelů,“ uvedl na konferenci Financování rozvoje infrastruktury vodovodů a kanalizací v rámci Ekologických veletrhů Jan Kříž, ředitel odboru fondů EU ministerstva životního prostředí. Evropská komise (EK) zhruba od roku 2004 kritizuje provozní smlouvy uzavřené se soukromými provozovateli. Jde o nevyváženost těchto smluv ve prospěch soukromých společností, ale na úkor veřejného vlastníka infrastruktury, který by měl také hájit veřejné zájmy. „Konkrétně jde o neúměrné délky provozních smluv limitující hospodářskou soutěž, o neprůhledné a neefektivní nastavování výše vodného a stočného, o neprůhledné nastavení výše nájemného, které má platit provozovatel vlastníkovi infrastruktury. Dále o nepřiměřené zisky soukromých provozovatelů jdoucí často na úkor nájemného, které pak nestačí vlastníkovi na pokrytí nákladů na budoucí obnovu infrastruktury. Samozřejmě k tomu přibývají i další aspekty,“ konstatoval Kříž.

Připomněl, že EK nepřekračuje své kompetence a pohybuje se v legislativním rámci, který se vztahuje na oblast poskytování dotačních prostředků z rozpočtů EU. Jednou ze zásad je požadavek na zajištění dlouhodobé udržitelnosti dotované infrastruktury. „EK musí mít jistotu, že například na obnovu dotované kanalizace bude v budoucnosti dostatek prostředků. V případě, že je provozovatelem někdo jiný než vlastník, je příjmem vlastníka na budoucí obnovu nájemné, které platí provozovatel. To je podstata provozních smluv u nás, tedy jádro vztahů mezi vlastníkem a provozovatelem,“ řekl Kříž.

V dotační legislativě EU je pamatováno na princip zamezení vzniku jakékoliv nepřiměřené výhody na straně firmy či subjektu, který má co do činění s dotací rozpočtu EU. Jde především o nepřiměřené zisky, o dlouhodobé smlouvy, o výběr provozovatele apod. Takovému riziku se komise chce vyhnout a odmítá jej financovat. „V našem případě řešila riziko, že by z dotací do vodárenství mohl profitovat především soukromý provozovatel,“ vysvětlil Kříž.

Podle něho s ohledem na délku provozních smluv nesplňuje v současnosti požadavky OP ŽP celkem 36 z celkového počtu 515 aglomerací. Ty musejí požadavky směrnice do konce roku 2010 naplnit. Ve finančním vyjádření těchto 36 aglomerací představuje chybějící částku ve výši 13,2 miliard korun z předpokládaného příspěvku z OP ŽP. Z těchto peněz pak deset miliard korun zahrnuje náklady na aglomeraci Praha s velmi problematickou provozní smlouvou. „Naprostá většina aglomerací však dosáhne na prostředky z OP ŽP. U těch ostatních je nutné hledat dohodu mezi provozovatelem a vlastníkem nebo hledat jiné zdroje financování. Není pochyb o tom, že alokované prostředky určené na vodohospodářské projekty v rámci prioritní osy 1 budou beze zbytku vynaloženy,“ dodal Kříž.
 
zdroj: www.bvv.cz