Martin Bursík: Další Temelín vývoji technologií nepomůže

Vicepremiér Martin Bursík nevylučuje, že může budoucí vývoj technologií změnit pohled zelených na jadernou energetiku. Na současném odmítavém postoji k výstavbě nových bloků v Česku se však nic nemění. Za tvrdě projadernými postoji představitelů ODS vidí tlak společnosti ČEZ. Česká debata o jádru není z evropského pohledu normální, řekl Bursík v rozhovoru pro E15.

* E15: Zdá se, že někteří politici ostatních stran tlačí zelené do izolace kvůli jejich odmítavému postoji k jaderné energetice. Zároveň čelíte ostré kritice i ve Straně zelených. Jak vůbec prožíváte toto období?

Ty tlaky se samozřejmě sčítají a na člověka působí. Ale jsem psychicky docela v pohodě. Mám takové své techniky. Před týdnem jsem v dost nepřátelském prostředí strávil dvě a půl hodiny debatou o radaru v Brdech. Přijel jsem tam dodávkou, v kufru jsme měli kola. Hodinu a půl jsme se projížděli na kole. To se pak vylévá hormon štěstí, endorfiny, hned jak ujedete sto metrů. Udržuji si vnitřní pohodu a necítím se být v nějakém enormním stresu. A pokud jde o jadernou energetiku, to je poloha, která je z evropského pohledu úplně vykloubená. To není vůbec normální.

* E15: Myslíte, že česká politika je v této věci vykloubená z evropské?

Nevím o jediné další zemi v Evropě, kde by se debata o jádru vedla tímto způsobem. Že by tam byla taková enormní politická vůle. Přečetl jsem si v Ekonomu, že 190 poslanců sněmovny by si přálo další rozšíření jaderné elektrárny nebo nové jaderné elektrárny.

* E15: Stoupenců jaderných elektráren však v Evropě přibývá, ten trend tu je...

Volají mi novináři, že pan premiér prezentoval názor vlády, podle něhož je nutné stavět nové jaderné elektrárny…

Hovoří se o tom, jako kdyby docházelo k nějaké renezanci jádra. Já ale pozoruji třeba to, že jadernou elektrárnu staví ve Finsku a jsou tam dva roky ve skluzu, náklady vzrostly o dvě miliardy eur. Rozhodně to není projekt, který by běžel hladce. Pak je tu samozřejmě Francie, která se jako velmoc hodně zaměřuje na výzkum. To já beru jako správné, protože bychom se mohli dostat k termojaderné fúzi. Pak už bychom neměli žádný vyhořelý odpad, jen bychom museli kontrolovat proces, v němž dosahujete teploty třeba šesti tisíc stupňů Celsia.

Mám exaktní vzdělání, jsem přírodovědec a jsem otevřený vývoji a novým technologiím. Ale ty stávající technologie, které tady v Česku získávají tak silnou politickou podporu, mají pořád nedostatky, které je z pohledu zelených diskvalifikují.

* E15: Nebyly by ty technologie už dnes dokonalejší, kdyby některé významné země rozvoj jaderné energetiky nezastavily?

To platí možná v Německu. Vím, že se tam na vysokých školách ruší některé obory, protože studenti nemají o jadernou energetiku zájem. Je to reakce nejen na politické rozhodnutí, ale i na klima ve společnosti. To politické rozhodnutí vycházelo z nějaké poptávky veřejnosti. My jsme souhlasili, že se v Česku povede otevřená debata. Ale tlak ve prospěch jaderných elektráren se přehání. Myslím, že i premiér Mirek Topolánek napíná ten špagát příliš.

Volají mi třeba novináři, že pan premiér prezentoval názor vlády, podle něhož je nutné stavět nové jaderné elektrárny. Kdybych se zeptal premiéra, tak by řekl, že to novináři popletli. Nemám číst noviny. Určitě to popletli, ale zároveň je to pravděpodobně tak, že se premiér pohyboval někde na hraně. Někteří novináři si to tak mohli interpretovat. Protože v principu nejsou blbí.

* E15: V každém případě se ve prospěch jaderných elektráren vyjadřuje největší vládní strana...

Ale to je obrovský rozdíl a je třeba ho vzít na vědomí. Kdyby chtěl premiér jít tak daleko, tak může jít, ale už bez zelených. Protože to je nepřekročitelná podmínka pro vládnutí v tomto funkčním období, tak jsme to definovali v koaliční smlouvě.

* E15: A vy si myslíte, že Topolánek není ochoten jít bez zelených? Nesměřuje to k tomu?

Myslím, že ne. My s koaličními partery intenzivně komunikujeme, řešíme celou řadu politických problémů. Myslím, že Topolánek si je vědom toho, že potřebuje široký koaliční potenciál. I kdyby ODS byla v nějakých budoucích volbách veleúspěšná, bez koaličních partnerů se může jít klouzat. A tohle je, myslím, poznání, které přinesl právě Topolánek. Změnil náhled ODS na menší koaliční partnery, i když všechny nepřesvědčil. Pražský primátor Pavel Bém, středočeský hejtman Petr Bendl nebo místopředsedkyně sněmovny Miroslava Němcová by zřejmě byli nejraději, kdyby se volební systém změnil ve většinový.

* E15: Část vašich voličů očekává radikálnější postoje. Nebylo by tedy taktičtější, kdybyste sami odešli do opozice? Tím spíše, že se díváte na jadernou energetiku jinak než vaši koaliční partneři?

Jaderné elektrárny nejsou prioritou našeho volebního programu. My máme pozitivní priority - klima, alternativní paliva v dopravě, energetické úspory, lidská práva, omezení kamionů a spoustu dalších témat. U té jaderné energetiky jsme neudělali nic více, než že jsme tam dali záklopku. Myslím, že to bylo racionální. Zelení dříve měli ve svém programu, že nevstoupí do vlády, která se nezaváže k tomu, že uzavře Temelín. My jsme při koaličním jednání definovali náš postoj tak, že pokud jde o Temelín a Dukovany, jsme smířeni s tím, co už tady je. Souhlasíme i s prodloužením životnosti Dukovan. Není sice pravda, že by Temelín pomohl severním Čechám, jak se argumentovalo, ale to už je za námi. Temelín běží, teď je potřeba se více dívat na bezpečnost.

* E15: Vicepremiér Alexandr Vondra nedávno mluvil o třech variantách dalšího vývoje: buď se podaří změnit politiku Evropské unie ohledně emisí, což není realistické, nebo padneme do náruče ruského medvěda, anebo se budeme muset rozloučit se současnou koalicí. Co si o tom myslíte?

Saša Vondra není energetik. My jsme nedávno prezentovali výsledek modelování, jež vycházelo z předpokladu, že se neprolomí územně ekologické limity těžby uhlí a že se nebudou stavět nové jaderné bloky. Ten scénář ukázal, že můžeme docela pohodlně do roku 2020 snížit emise skleníkových plynů o dvacet procent a do roku 2050 o čtyřicet procent. Máme řadu nástrojů, jak toho dosáhnout. Primárně to jsou energetické úspory, energetická efektivita. Je to, pravda, scénář, který zvyšuje závislost na zemním plynu. Ale evropská politika obecně počítá se zvýšením závislosti na zemním plynu, protože v tom je řešení klimatického problému.

* E15: Berete Vondrova slova o možnosti rozpadu koalice vážně?

…kdybych se zeptal premiéra, tak by řekl, že to novináři popletli. Nemám číst noviny…

Vondra to zkouší, to jsou takové hry. Řekněme, hypoteticky, že odejdeme z koalice. A co bude dál? Kdyby vznikla nějaká nová opoziční smlouva, v níž by lidovci hráli roli fíkového listu, tak by to ODS obrovsky poškodilo. Její voliči by to prostě nevzali. Politické náklady tohoto konceptu by byly daleko větší než jedno téma jaderné energetiky, ať už ČEZ tlačí na ODS a sociální demokracii, jak může. Mně vadí propojení ČEZ s politikou.

Vyčítám obrovskou chybu bývalému premiérovi Miloši Zemanovi a jeho ministru průmyslu Miroslavu Grégrovi, kteří opustili koncept diverzifikovaného trhu s elektřinou. Tady bylo pět firem, které si rozdělovaly trh. A Zeman s Grégrem řekli, že dojde k vertikálnímu posílení ČEZ, dali mu do vínku pět z osmi distribučních společností. To byl fatální zásah, který zakonzervoval dominantní roli ČEZ v Česku.

* E15: Nejde však ČEZ tím směrem, který vy chcete, když vyčlenil padesát miliard korun na plynové elektrárny?

Ano, jde. A je vidět, jak je vlastně omezená role státu v energetice. V momentě, kdy se stala elektřina zbožím a výroba i obchod s elektřinou jsou liberalizované, omezují se státu možnosti, jak regulovat energetiku. Stát může maximálně nastavovat nějaké stropy, rozhodovat, jestli dá licenci elektrárně v určitém regionu, nebo může při regulaci využívat ekonomické nástroje. Nám se podařilo během dvou let vytvořit prostředí, kdy výrobci pelet z biomasy konkurují uhlí. Toho jsme dosáhli tím, že jsme snížili DPH z devatenácti na devět procent a zároveň jsme zvýšili spotřební daň z uhlí v rámci ekologické daňové reformy.

* E15: ČEZ také musí počítat s tím, že vzhledem k vašemu postoji není jisté, zda se prosadí další rozvoj jaderných elektráren. A zaznívá názor, že když si Češi s rozhodnutím o výstavbě jaderné elektrárny nepospíší, ujede jim vlak, protože dodavatelé budou vytíženi jinde...

V téhle věci se strašně lže. Průměrná doba projektové přípravy a výstavby elektrárny od rozhodnutí o spuštění je čtrnáct let. To je drobná nevýhoda jaderné energetiky. Další drobnou nevýhodou je to, že tato elektrárna funguje v základním výkonu. Potřebuje mít stoprocentní odbyt elektřiny, protože dává plochý výkon. Když si vezmete plynovou elektrárnu, tak ji od počátečního rozhodnutí uvedete do provozu za tři roky. Ta elektrárna je flexibilní, můžete regulovat výkon.

Říkat, že je teď nutné rozhodnout o jádru v momentě, kdy máme přebytek instalovaného výkonu a jsme druhým největším vývozcem elektřiny v Evropě, je úplně scestné. Ale do budoucna může být problém zajistit palivo. Odhadované zásoby uranu jsou při dnešní spotřebě kolem 35 let. O tom se vůbec nemluví.

* E15: Pokud budou jednotlivé státy hledat trvalá úložiště jaderného odpadu samy, bude se jaderná energetika prodražovat. Co říkáte návrhům, že by se tato věc měla řešit celoevropsky?

Problém je v tom, že v oblasti jádra stěží najdete nějaký celoevropský konsenzus, když většina evropských států jádro odmítá.

* E15: V řadě evropských zemí se ten postoj mění. Nemůže to třeba za dva roky vypadat úplně jinak?

Kde se mění?

* E15: Změnil se třeba ve Velké Británii...

Ve Velké Británii je podmínkou výstavby jaderných elektráren to, že projekty budou striktně na komerční bázi. Odstřihnou se tam jakékoli typy dotací přímých, nepřímých, skrytých, perverzních - to je terminus technicus. Četl jsem analýzu, podle níž to ekonomicky vůbec nemůže vyjít. Víte, co je zajímavé? Tuto podmínku prosazovali britští konzervativci. Oni jsou nejzelenější ze všech, prosazují ekologickou daňovou reformu, pevné výkupní ceny elektřiny pro podporu obnovitelných zdrojů. Vývoj v Británii budeme sledovat a uvidíme. Já nevylučuji, že se může stát v nějaké perspektivě deseti patnácti let, že se technologie posune dopředu.

* E15: Ale tím se vracíme k otázce, zda vůbec mohou vzniknout modernější technologie, aniž by se stavěly jaderné elektrárny...

…určitě to popletli, ale zároveň je to pravděpodobně tak, že se premiér pohyboval někde na hraně. Novináři v principu nejsou blbí

Tím, že někde spustíte jadernou elektrárnu druhé generace, k žádnému vývoji technologií nepřispějete. Když si někdo koupí oktávku, tak nijak nepomůže tomu, aby Škodovka za deset let vyráběla hybridní pohon v kombinaci se zemním plynem. Také je ale potřeba říci, že u nás se vývoj v oblasti jaderných technologií neodehrává. Nechci se dotknout kolegů z ústavu v Řeži, ale Francie je v tomto prostě velmocí. Je to velmoc jak v aplikaci, tak i ve vývoji. Tady Česká republika nemůže žádný způsobem konkurovat.

* E15: Také je tu Rusko. Jak se díváte na obavy, že se vaším postojem k jaderné energetice dostáváme do závislosti na ruském plynu?

My se staneme do roku 2010 stoprocentně závislými na Rusku, pokud jde o jaderné palivo. Je to dáno tím, že ruská technologie VVER, kterou firma Westinghouse upravovala v Temelíně, není slučitelná s palivovými články, jež jsou ze Spojených států. Závislost na Rusku samozřejmě je rizikovým faktorem. Rusko je daleko toho, aby se o něm dalo říci, že je demokratickou zemí. Na druhé straně má Česká republika vůči Rusku velmi omezené možnosti, jsme příliš malí.

Proto je velmi důležité posilovat partnerství v rámci Evropské unie a usilovat o to, aby partnerem Rusku byla Evropa. Je potřeba minimalizovat rizika, diverzifikovat, stavět terminály pro zkapalněný zemní plyn, který se dováží z Afriky a pak se dále distribuuje plynovody.

* E15: Doprava zemního plynu z Afriky do Česka by se ale prodražila...

Ale je to reálná alternativa. Ekonomicky to vychází tak, že zkapalněný zemní plyn z Afriky dokáže konkurovat. Obávám se, že v Česku není postaven tým lidí, kteří by objektivně hodnotili otázky bezpečnosti. Dělají to na ministerstvu zahraničí pod Václavem Bartuškou, ale to je diplomat, který tam nemá žádné energetické konzultanty. Nemá třeba specialistu na zemní plyn. Záležitosti energetické bezpečnosti konzultuje s různými firmami, což ale neznamená nic jiného, než že ty firmy lobbují.

Podle toho ten výsledek vypadá. Ministerstvo zahraničí má bohužel v zadání, že se má dívat jenom na rizika dodávek komodit ze zahraničí. Otázka bezpečnosti je ale daleko širší. Například z mého pohledu je tou nejkřehčí částí kritická infrastruktura, to znamená dráty, distribuční a přenosová soustava. Když se vám pár lidí zblázní, tak vám položí českou ekonomiku, protože vám prostě zkolabují dodávky elektřiny. Proto je důležité decentralizovat výrobu, dosáhnout toho, aby si průmyslový podnik postavil vlastní elektrárnu ve své výrobní zóně. Třeba Škoda Mladá Boleslav má vlastní zdroj.

* E15: Myslíte, že tohle je možné v širším měřítku prosadit? Není to utopie?

Postupně to možné je. Dalším příkladem jsou energeticky soběstačné obce. To je další koncept, který vede k posílení soběstačnosti. Zažil jsem takový malý blackout na Malé Straně v době povodní. Pokud bude takových událostí více, začne každý uvažovat o tom, že chce mít vlastní zdroj, být nezávislý. A decentralizací také podporujete domácí zdroje. Celý koncept obnovitelných zdrojů přece nevyžaduje žádné importy energií.

Martin Bursík (48) Místopředseda vlády a ministr životního prostředí vystudoval ochranu životního prostředí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze v roce 1984. V roce 1989 se zapojil do činnosti Občanského fóra, později byl místopředsedou Občanského hnutí. V letech 1994-1998 byl předsedou výboru pro ochranu životního prostředí pražského zastupitelstva. Poté byl ministrem životního prostředí ve vládě Josefa Tošovského. Po parlamentních volbách v roce 1998 pracoval až do roku 2005 jako konzultant v oblasti energetiky a životního prostředí. Od září 2005 je předsedou Strany zelených, do vlády vstoupil v lednu 2007.

http://www.e15.cz