OSN chce zastavit rychlé mizení přírodních druhů

V Bonnu v pátek  skončila klíčová čtrnáctidenní konference OSN zabývající se ochranou přírodní rozmanitosti druhů a bojem proti alarmující rychlosti, se kterou rostlinné i živočišné druhy na celém světě mizí. Na poslední tři dny se k delegátům ze 191 států připojilo více než sto ministrů životního prostředí a hlavy tří států. Ti všichni hledali shodu na dalším rozšíření chráněných území, zvýšení ochrany lesů, moří a oceánů a rozvoji biopaliv způsobem, který neohrozí rozmanitost přírodních druhů. Za Českou republiku na konferenci promluvil náměstek ministra životního prostředí pro ochranu přírody a krajiny František Pelc.

„Diskuse na úrovni ministrů, ale třeba i německé kancléřky Angely Merkelové, měla zásadní vliv na dosažení shody na tom, co je potřeba udělat, aby se do roku 2010 podařilo zastavit to obrovské tempo, kterým klesá počet druhů na celém světě,“ říká náměstek Pelc. V důsledku lidských aktivit jako je rozšiřující se a intenzivní zemědělství, prudký rozvoj infrastruktury, necitlivá zástavba, urychlených změnou klimatu, mizejí přirozená stanoviště, zejména kácením deštných lesů a rostlinné a živočišně druhy vymírají stokrát vyšším tempem, než by bylo bývalo přirozené.

Ministerskou část Bonnské konference ve středu zahájila kancléřka Angela Merkelová spolu s kanadským premiérem Stephanem Harperem a prezidentem oceánského státu Palau Tommy Esang Remengesauem. Ministři a vysocí představitelé světových států se v posledních třech dnech zabývali otázkami, které se nepodařilo vyřešit v pracovních skupinách expertů během předchozích dvou týdnů jednání. Mezi takováto témata patřila především otázka biopaliv, strategie mobilizace finančních zdrojů pro naplňování tří cílů Úmluvy a vztah změny klimatu a biodiverzity.

Zásadní rozpor řešila konference v otázkách využívání biopaliv. EU požadovala udržitelnou výrobu a spotřebu biopaliv, založenou na definování kritérií udržitelnosti biopaliv. Naproti tomu skupina zemí, vedená Kolumbií a africkými zeměmi nesouhlasila s žádným využíváním biopaliv, s argumentem potravinové bezpečností a potenciálních rizik pro biodiverzitu. Nakonec po diskusi, moderované švédským ministrem životního prostředí Andreasem Carlgrenem bylo dosaženo konsenzu, že podmínkou využívání biopaliv je jejich udržitelnost v průběhu celého životního cyklu.

Delegáti hledali v Bonnu také možnosti dalšího rozšíření i zlepšení péče a managementu chráněných území v rozvojových zemích, které si nemohou dovolit jejich financování. Výsledkem byl první závazek Indonésie vyhlásit největší světovou mořskou chráněnou oblast o rozloze 20 milionů hektarů, jejíž realizace bude spolufinancována z německé iniciativy Life Web. Samo Německo se rozhodlo investovat do ochrany světových lesů půl miliardy euro do roku 2013 a stejnou sumu v následujícím roce 2014 vzhledem k tomu, že důsledkem dosavadního neudržitelného procesu odlesňování je až 20 % celosvětových emisí skleníkových plynů. Podobný příspěvek plánuje i Norsko.  „ČR podpořila německou iniciativu Life Web a jsme připraveni adresně podporovat vznik nových chráněných území, která jsou klíčová pro uchování světové biodiverzity, nebo zlepšení jejich správy v rozvojových zemích“, doplnil Pelc.

Co je Úmluva o biologické rozmanitosti?

Úmluva o biologické rozmanitosti (Convention on Biological Diversity, CBD) se řadí k nejvýznamnějším mezinárodním úmluvám v oblasti životního prostředí. Poprvé byla vystavena k podpisu na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji (UNCED) 5. června 1992 v brazilském Rio de Janeiru a v platnost vstoupila v prosinci 1993. Úmluvu prozatím ratifikovalo, přijalo, nebo k ní přistoupilo 191 smluvních stran.

Vláda České republiky schválila Úmluvu v roce 1993. Plněním Úmluvy je pověřeno Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství. Vzhledem k tomu, že Úmluva se dotýká i dalších resortů, byl pro zajištění meziresortní spolupráce vytvořen při Ministerstvu životního prostředí v listopadu 1996 Český výbor pro Úmluvu o biologické rozmanitosti, doplněný později o zástupce nevládních organizací. Cílem Úmluvy o biologické rozmanitosti je zabezpečit ochranu biologické rozmanitosti a udržitelné využívání jejích složek a spravedlivé a rovnocenné rozdělování přínosů, plynoucích z využívání genetických zdrojů.

V současné době se Úmluva soustřeďuje na vytváření a posilování synergií, a to především v oblasti změny klimatu a biodiverzity. Věnuje se problematice chráněných území a především hledání finančních zdrojů na jejich financování. Do popředí se dostává otázka přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivé a rovnocenné rozdělování přínosů z nich (Access and benefits sharing - ABS) a nutnost stanovit jednotný mezinárodní režim pro genetické zdroje nejpozději do desáté konference Úmluvy v roce 2010. CBD se rovněž začíná zabývat aktuálními a ožehavými otázkami ochrany přírody, kterými jsou například biopaliva.

 Více informací:

www.cbd.int/cop9

www.bmu.de/un-conference2008