USA hledají recept proti emisím

Jedenáct let poté, co Senát v červenci 1997 jednomyslně odmítl ratifikovat Kjótský protokol, se američtí zákonodárci poprvé vážně pokoušejí o zákon, který by zavázal Spojené státy k omezení skleníkových plynů.

Vlivní senátoři, republikán John Warner a demokrat Joe Lieberman, včera navrhli snížení emisí o 70 procent do roku 2050, při čemž navrhovanou metodou je systém zavedený v Evropě, tedy obchodování s emisními povolenkami.

Podle médií není pravděpodobné, že by zákon mohl projít v tomto roce celým Kongresem. "Svým způsobem je to generálka na příští rok," předpověděl demokratický senátor Byron Dorgan v listu Washington Post, že debata, která začíná v Senátu v těchto dnech, vyústí pod novou administrativou, v roce 2009 nebo 2010, v přijetí emisního zákona.

Americká situace se za poslední dva roky proměnila v tom, že politici, včetně všech tří současných kandidátů na prezidenta, se ve většině shodují na potřebě omezení emisí.

Republikáni jsou sice obecně skeptičtější k akutnosti problému, ale principiálních odpůrců jakékoli akce už ani mezi nimi mnoho není.

"My sledujeme je a oni sledují nás," vysvětlil ale Joe Lieberman deníku Wall Street Journal, že Spojené státy se mohou vyvarovat chyb, kterých se při zavádění systému dopustila Evropa. Podle senátora se jeho a Warnerův návrh snaží vyloučit možnost, aby společnosti, jak se to stalo právě v Evropě, na jedné straně bohatly z obchodování s povolenkami, ale zároveň zdražovaly energie s důvodem, že musejí kompenzovat ekologická opatření.

Spor o metodu přidělování povolenek už ovšem stačil rozdělit alianci velkých amerických firem, které se na začátku loňského roku spojily ve sdružení U.S. Climate Action Partnership, které se přihlásilo k programu omezování emisí. Zapojení společností, jako jsou General Electric, General Motors, Alcoa, Duke Energ či Shell, bylo tehdy jasným potvrzením, že energetický a výrobní sektor si vyhodnotil, že emisní legislativa se dříve či později stane realitou a že je lepší být u jejího vzniku.

Což se ukazuje právě teď, když se některé firmy, například energetická společnost Duke Energy provozující klasické uhelné elektrárny, postavily proti návrhu, aby byly emisní povolenky obchodovány v aukcích.

Vedle rozličných zájmů podnikatelské sféry se budou muset zákonodárci vyrovnat také s protichůdnými studiemi, které hodnotí ekonomické dopady emisního zákona. Například podle analýzy konzervativního think tanku Heritage Foundation by navrhovaný systém vedl k výraznému oslabení hrubého domácího produktu, ke ztrátě pracovních míst a skokovému růstu cen energií.

Materiál z Kalifornské univerzity v Berkeley, hodnotící dopady tamního emisního zákona, který na konci roku 2006 prosadil guvernér Arnold Schwarzenegger, oproti tomu mluví o pozitivním vlivu na rozpočet státu i na vytváření nových pracovních příležitostí.