Rakušanům vadí čeští vodáci

Koupil jsem si povolenku za 100 eur a sotva vlezu do vody muškařit, povalí mě raft plný českých vodáků. Podobnými stížnostmi bombardují rakouští rybáři v poslední době vedení svých spolků. Rybářům vadí prý bezohledné chování Čechů, kteří na raftech hromadně sjíždějí rakouské řeky Enns, Steyer a Traun.

Češi totiž údajně nechtějí pochopit, že v Rakousku platí pro rafting zcela jiná pravidla než v Česku, kde na řeku může vyjet jakékoliv množství lodí v kteroukoli hodinu.

 „Na většině sjízdných rakouských řek nemůžete jen tak přijet k řece s vlastním raftem. Musíte se nechat svézt s rakouskou společností, která má potřebnou licenci,“ říká Šárka Borůvková z vodácké cestovní kanceláře CVOK.

 Na celé řadě dalších toků pak platí přísná omezení vodáctví, často právě kvůli rybářům, případně je řeka pro vodáky uzavřená. „Například jízda po Steyeru je od letošního května zcela zakázána,“ tvrdí Borůvková. Podle některých dalších cestovních kanceláří však údajně zákaz neplatí plošně, čeká se na oficiální vyjádření hornorakouských úřadů.

Celá řada českých vodáků i „cestovek“ každopádně odmítá vzít rakouské předpisy na vědomí. „Dali jsme dokonce k řece cedule, které v češtině oznamují, kam rafty vůbec nesmějí zajíždět, případně v jakou hodinu. Bez úspěchu,“ říká Karl Wögerbauer, předseda hornorakouské rybářské společnosti. K řekám podle něj přijíždějí plné autobusy českých vodáků, kteří okamžitě nasednou na rafty a vyjedou na vodu. Na podobnou invazi, obvyklou na české Vltavě, však nejsou Rakušané zvyklí a přibývají tak zejména konflikty mezi vodáky a muškaři.

„Máme tady každý rok stovky prominentních, dobře platících hostů, kteří dali sto i více eur za denní povolenku a pak musejí každé tři minuty utíkat z vody do bezpečí před flotilou českých raftů,“ stěžuje si Wögerbauer. Rakušané údajně chápou, že v Česku je vodáctví národní sport, na druhou stranu není možné, aby Češi nerespektovali rakouská pravidla. Před cestou do Rakouska by se proto měli pečlivě informovat o tom, jaká omezení platí na konkrétní toky.

 „V Česku žije řada dobrých vodáků, kteří se nechtějí jen tak svézt s průvodcem, ale touží sjet řeku sami. Další zase chtějí ušetřit,“ vysvětluje Šárka Borůvková, proč řada Čechů nevyužívá přes hrozbu pokuty služby licencovaných rakouských společností. Rakousko přitom omezuje počet lodí na řekách mimo jiné tím, že licenci na určitou řeku udělí jen několika firmám, které lodě nepůjčují, ale samy na nich turisty vozí . „U nás je to jinak, pokud si ale nechceme v Rakousku dělat ostudu, musíme se přizpůsobit jejich pravidlům,“ říká Borůvková.

 V Česku fungují jen podél Vltavy desítky půjčoven lodí, které půjčí bez jakékoli instruktáže loď komukoliv - i lidem, kteří nikdy pádlo nedrželi v ruce. Také počet lodí a raftů není omezen. Úvahy o možné regulaci vodáctví na českých řekách, třeba formou poplatků, však dosud vždy narazily na tvrdý odpor. V Česku se donedávna mohla prakticky volně sjíždět i horní Vltava nad Lipnem, která částečně protéká první zónou národního parku.

Marek Kerles Lidové noviny