zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Před králíkárnou

14.06.2008
Zemědělství
Před králíkárnou

Sousede, asi budete muset přijít jindy! Dneska se jim do toho nechce..."
Souhlasím, protože souhlasit musím. Ve své laické prostotě nechápu, jak to ten dobrý muž poznal. Sousedův obrovský králík přece co chvíli skáče na záda mé - o poznání menší - králice, a tak to podle příručky má být. Pravda: budoucí matka mého chovu uhýbá a vztekle dupe zadními.
Když jsem černobílou králici přijímal darem, doufal jsem, že mne více spojí s venkovem: s kusem země, na které jsme postavili dům nikoli jen proto, abychom se v něm po příjezdu z pražských povinností vyspali. Že to byla myšlenka troufalá, ukázalo se hned v několika následujících dnech:
"Tak máte samici?" opakoval znuděně staro-usedlík ze vsi, když jsem mu přednesl svou žádost - připustit mou králici do jednoho z jeho pánských kotců. "Já samce samozřejmě mám..." Jeho řeč byla pomalá a zněla neochotně. Tvářil se jako celoživotní obyvatel města, kterému jste se právě pochlubili, že už máte čtvrtletní legitku na metro. A pak to konečně zaznělo: "Ale taky si můžete koupit králíka na trhu."

Dobrý nápad, uznal jsem. Vlastní pár by mi zajistil samostatnost. Splynul bych s krajem. Nadchlo mě to tak, že jsem nechal motorovou sekačku ladem, nabrousil kosu, usušil své první seno v životě a s pocitem někoho, kdo se "ekologicky" postaral o svěřený kus půdy, jsem se předčasně pochlubil ve městě.
"Ty chceš dělat moderní noviny, a ještě k tomu chovat králíky? To přece nejde dohromady!" vyděsil se můj šéf a očividně doufal, že vyprávění je smyšlené. "Ještě aby sis tak pořídil slepice..."
Samozřejmě že příklady šéfů táhnou. Brzy se k jeho názoru přidala i řada městských přátel.
"Vždyť ta králíkárna znesvětila váš dům!"
"Ty je budeš vážně živit?"
"Já si to představit nedovedu."
Zděšení z králíků nabylo nejrůznějších podob, ale nejčastější námitka z centra moderního žití zní: Co budeš dělat, až pojedeš na dovolenou? Králíky do psích hotelů neberou!

Musel jsem uznat, že na tuto okolnost jsem nepomyslel. Nebýt kamarádů na Manhattanu, sebevědomí by se začlo hroutit: "Víš, co je tady teď velká móda? Zaměstnanci velkých firem jezdí pomáhat na sena a ve svých coopech se střídají při přehazování kompostu."
O králících ani slovo, ale přesto: nad kombinací výrazů "New York" a "kompost" by měl zpozornět každý městský modernista.
"Sousede, a je to vůbec králice?"
Dobrý muž, jenž ochotně nabídl služby svého obra, hledí do kotce, v jehož útrobách se dva králíci pokoušejí počít, stále zachmuřeněji.
"Prosím?" Nechápu otázku. "Proč by nebyla? Byl to dar."
Soused hrábne po zvířeti, bez okolků ověřuje svůj dojem, a už se ten výkřik dere ven: "Vždyť je to samec!"
Souhlasím, protože souhlasit musím. Došlo mi, že teprve teď jsem tam, kde jsem chtěl být: zpátky na zemi.

AUTOR: Michal Růžička

Zdroj: Víkend

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
24
8. 2017
24-26.8.2017 - Veletrh, výstava
Japonsko
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s.
5
10. 2017
5.10.2017 - Seminář, školení
Kobra Údlice, s.r.o. Přečaply 100, Údlice - Přečaply
ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s.
10
10. 2017
10.10.2017 - Seminář, školení
Brno
ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s.
12
10. 2017
12.10.2017 - Seminář, školení
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí