zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Vzácná přírodní památka Brna - Stránská skála

21.06.2008
Příroda
Geologie
Vzácná přírodní památka Brna - Stránská skála
Brněnská Stránská skála je svérázným místem smíru mezi člověkem a přírodou  
Šrámy, které jí kdy člověk uštědřil, se zde podivuhodně ztrácejí, stávají se z nich jen doklady potvrzující starou pravdu, že totiž člověk a příroda jedno jsou.
Stránská skála
Zdejší osídlení je prastaré. V paleontologických a archeologických kruzích je Stránská skála známá především jako lokalita s nejstarším doloženým užíváním ohně ve střední Evropě lidmi druhu Homo erectus. Po dlouhá staletí se zde těžíval krinoidový vápenec jako dekorační kámen pro stavby v širokém okolí, později se stránskoskalský vápenec používal i pro pálení vápna.
Za poslední světové války se tady razily štoly, do nichž se měly nastěhovat tovární haly se zbrojní výrobou. S člověkem si tedy tento vrch zadal nesčetněkrát.
Stránská skála
Přes všechny tyto skutečnosti patří Stránská skála k botanicky nejhodnotnějším lokalitám Brna, vždyť v minulosti byl údajně na tomto místě zaznamenán výskyt 578 druhů rostlin.
V nižších křovinatých partiích skály vykvétají s novým jarem typicky hajní rostlinné druhy. Bělají se zde zapalice žluťuchovité (Isopyrum thalictroides), modravě lesknou jaterníky (Hepatica nobilis) a svými ostruhami třepetají dymnivky (Corydalis cava).
Step ve střední časti Stránské skály však v této době patří konikleci velkokvětému (Pulsatilla grandis). Při naší jarní návštěvě jitřní jinovatka na jejich květech vytvářela něžný protějšek k bělosti strmých stěn zdejšího jurského vápence. Žlutě mezi tou bělomodrofialovou nádherou pobíhají kvítky mochny písečné (Potentilla arenaria) a příznivce tučnicovitých jistě potěší hojný výskyt ke skále přitlačených rozet netřesků (Jovibarba globifera) a chomáčů rozchodníků (Sedum album, Sedum acre), vše za doprovodu loňských lodyh česneku žlutého (Allium flavum).
Stránská skála
Ze skalních štěrbin vyhání své klásky ke světlu pěchava vápnomilná (Sesleria caerulea) a ostré stěny v horní části lomu jsou údajně i domovem posledního brněnského exempláře tařice horské (Alyssum montanum).
Stránská skála
Později se skála zasvítí květy bělozářky větevnaté (Anthericum ramosum), lnu tenkolistého (Linum tenuifolium), modřence chocholatého (Muscari comosum), čistce přímého (Stachys recta), hlaváče žlutavého (Scabiosa ochroleuca), svízele syřišťového (Galium verum), hvězdnice zlatovlásku (Aster linosyris), šalvějí, kavylů a řady dalších druhů.
Stránská skála

Výjimečnost Stránské skály přitahovala člověka od nepaměti, ať již to byla její minulost spojená s lidským konáním, či s přírodním bohatstvím.

Z geologického hlediska je Stránská skála tvořena ukloněnou krou krinoidových vápenců které se tvořili v poměrně mělké úžině která šla v juře přes naše území. Moře bylo teplé, prokysličené s minimálním přínosem terrigenního materiálu. Oblast na jihu a východě od lokality je tvořena vápnitými jíly( tégly ) a písky spodního tortonu. Na západ to jsou spodnotortonské bazální štěrky a písky. Na severu odděluje oblast pás téglů a písků s pásem granodioritů brněnského masívu (obr. 1).
Geologie okolí Stránské skály. Výřez z geologické mapy. (mapový server ČGS).


ZDROJ:www.botany.cz, agent.website.cz
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí