zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Naučná stezka Jedovnické rybníky - Rudické propadání

29.06.2008
Příroda
Geologie
Naučná stezka Jedovnické rybníky - Rudické propadání
Za malé vody se voda ztrácí již ve dně, za velké vody zde může být až 50 m dlouhé jezero

Jedovnický potok napájí před Jedovnicí soustavu rybníků - Olšovec, Budkovan, Vrbový rybník. Zatímco horní rybníky jsou v přirozeném stavu, je největší Olšovec využíván především rekreačně - je zde několik koupališť, ubytování, kempy. Naučná stezka obchází nejzajímavější části rybníků a vrací se téměř zpět. Dále pak pokračuje po proudu potoka.
Údolí se mění v závislosti na geologickém podloží. Rybníky jsou na břidlicích a drobách. Voda je nedokáže rozpustit, proniká do nich jen obtížně. Právě rybníky jsou důkazem nepropustnosti skalního podkladu.
Pod Jedovnicí se potok dostává do krasové oblasti. Vápenec je voda schopná sice pomalu, ale spolehlivě rozpouštět. Neteče pak po povrchu, ale vnitřkem vápencové plošiny. Potoky vytvářejí slepá údolí - tedy údolí, která končí strmou skalní stěnou. Pod ní voda mizí v ponorech do podzemí. Jedovnický potok vytvořil nejmohutnější slepé údolí v naší republice.
Voda mizí do propadání (je to vlastně soustava propastí). Za malé vody se voda ztrácí již ve dně, za velké vody zde může být až 50 m dlouhé jezero. Potok pod zemí teče až 220 m pod povrchem. Vytéká v údolí Křtinského potoka, což je od ponoru 4 km vzdušnou čarou. Veřejnosti je tento systém nepřístupný, dostanou se do něj jen speleologové. Ani ti však do jeskyní nevstupují vlastním ponorem, ale ponorem starým, který voda již dávno opustila. Teprve dole, 85 m pod propadáním, se tato cesta napojuje na aktivní podzemní koryto Jedovnického potoka. Horizontální tok začíná jezerem, do kterého potok přitéká mohutným vodopádem.
Lidé využívali propadání po svém. Voda odnesla vše, co se do ní vhodilo - tak se tedy do ní ve velkém vhazovala struska z okolních železáren. Dodnes se s ní můžeme setkat v jeskyních i několik kilometrů po toku podzemního potoka. Jiný z nápadů, který naštěstí nebyl realizován, byla výstavba podzemní vodní elektrárny.
Podzemní prostory jsou zde opravdu velké. S průzkumem se začalo až v minulém století a dlouho se udávala délka podzemních prostor 3 km. V jeskyních jsou velké dómy, průtočné chodby, nádherná krápníková výzdoba, ale nakonec se strop snižuje natolik, že dál nešlo proniknout. Co se však nepodařilo po proudu, podařilo se jeskyňářům od jeskyně Býčí skála proti vodě. Dnes je celková délka podzemních chodeb 13 km. I zde jsou však místa, která čekají na svého objevitele. Můžeme si být jisti, že zdejší jeskynní systém bude ve skutečnosti ještě větší.
Druhý konec systému - jeskyně Býčí skála má také své tajemství. V části zvané Předsíň bylo při archeologických vykopávkách nalezeno větší množství lidských koster, části vozů, bronzové, jantarové a skleněné ozdoby, nádoby, zuhelnatělé tkaniny, obilí. Jde o pohřeb velmože, přepadení a vyvraždění skupiny lidí nebo požár při kterém se nepodařilo uniknout? Dnes to již nerozřešíme. V jeskyni byla Němci vybudována za války dílna. Nic neobvyklého - výstavbou továrny Němci zcela zničili i blízkou krápníkovou jeskyni Výpustek a další jeskyně v Moravském krasu.
Vraťme se však na povrch na naučnou stezku. Zavede nás přes skalní amfiteátr s vápencovými skalami na povrch krasové plošiny. V mírně zvlněná krajině, zemědělsky využívané, jsou nápadné mísovité závrty - pokleslá místa, ve kterých mizí voda, která odnáší hlínu a kamení do podzemních prostor. Závrt může být cestou k objevu jeskyní. Jen málokdy je však cesta volná, většinou je nutno se kamenitou ucpávkou prokopat. I největší jeskyně Moravského krasu - Amatérská - byla objevena prokopáním závrtu.
Další zajímavé naučné stezky v okolí jsou u Sloupsko - šošůvské jeskyně, v Adamově Josefovské údolí a od Kateřinské jeskyně vede naučná stezka Macocha.

ZDROJ: www.env.cz

 

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí