Zateplování budov patří mezi výjimečné stavební technologie, které jsou velmi přátelské k investorovi.
Tepelná ochrana budov
Základem snížení energetické náročnosti budov jsou úpravy jejich stavebního řešení, které se obvykle označují souhrnným pojmem "zateplování budov", odborně "tepelná ochrana budov". Protože jsou tyto investice přímo finančně návratné, v případě nového objektu je třeba s nimi počítat již ve stádiu projektové přípravy.
Zateplování budov patří mezi výjimečné stavební technologie, které jsou velmi přátelské k investorovi. Jsou s nimi ovšem spojeny určité povinnosti z hlediska legislativy. Požadavky jsou uvedeny v české technické normě ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov - Část 2: Požadavky, její platné znění je z dubna 2007.
Na tuto normu se odkazují:
> stavební zákon č. 183/2006 Sb.
(v rámci normových hodnot v prováděcí vyhlášce o obecných technických požadavcích na výstavbu č. 137/1998 Sb.)
> zákon o hospodaření energií č. 406/2006 Sb. (prostřednictvím porovnávacích ukazatelů v prováděcí vyhlášce o energetické náročnosti budov č. 148/2007 Sb.). Nové úplné znění je v zákoně č. 61/2008 Sb.
Uvedené odkazy v závazných předpisech, kterými se zajišťuje veřejný zájem na kvalitě budov, činí požadavky v ČSN 73 05440-2 také závaznými.
ENERGETICKÝ ŠTÍTEK
Obálky budovy
Tento energetický štítek je dílčím hodnocením v rámci komplexního sledování energetické náročnosti budov, kterým se popisuje kvalita zateplení obálky budovy podle ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov - Část 2: Požadavky. Je obdobou známých energetických štítků elektrických spotřebičů.
Je výborným nástrojem pro dílčí hodnocení stavebně energetických úprav obvodových konstrukcí budov, které tvoří obálku budovy a používá se například při prokazování kvality navrhovaného zateplení budov přihlášených k dotaci ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP) nebo při architektonických soutěžích.
Klasifikuje stavební řešení budovy do sedmi kategorií od A do G, tedy od velmi úsporných v kategorii A až k mimořádně nehospodárným v kategorii G. Požadavkům normy vyhovují kategorie A až C.
Barevná stupnice šipek A až G je grafickým vyjádřením výsledku normového hodnocení průměrného součinitele prostupu tepla Uem obálky budovy.
Součástí energetického štítku obálky budovy je protokol, který obsahuje vlastnosti a podmínky hodnocení jednotlivých konstrukcí a přehledný výpočet bilance úniků tepla obálkou budovy. Z protokolu je zřejmý podíl jednotlivých konstrukcí obálky budovy na dosaženém hodnocení (a nasnadě i závěr, na které konstrukce je vhodné se zaměřit).
Povinnost hodnocení průměrného součinitele prostupu tepla Uem obálky budovy platí pro novostavby a větší změny dokončených budov (stejně jako dále popisovaná povinnost průkazů ENB), avšak již s termínem platnosti současné normy od počátku května 2007. Zpracování výsledku do grafické podoby energetického štítku obálky budovy již povinné není, je však vhodné pro snazší prezentaci tepelně izolační kvality stavebního řešení budovy.
Nejedná se přitom o převratnou změnu, obdobná povinná hodnocení a nepovinný energetický štítek jsou v tepelně technické normě ČSN 73 0540-2 již od roku 2002.
PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY
Je výsledkem hodnocení celkové energetické náročnosti budovy (ENB). Hodnotí nejen její stavební řešení (kde je základem), ale souhrnně bilanci všech základních dodávaných energií při provozu dané budovy podle vyhlášky č. 148/2007 Sb.
Jedná se tedy o součet dílčích potřeb energií na vytápění, větrání, chlazení, klimatizaci, přípravu teplé vody a osvětlení. Zohledňují se účinnosti technických zařízení v těchto energetických systémech budovy, včetně ztrát energie po cestě k místu konečné spotřeby. Respektují se přitom využitelné tepelné zisky.
Průkazem ENB dokládá podle odst. 2 v § 6a zákona č. 406/2006 Sb. vlastník budovy, společenství vlastníků a u novostaveb stavebník splnění požadované nízké energetické náročnosti budovy a porovnávacích ukazatelů. Je považován za součást dokumentace:
- při výstavbě téměř všech nových budov,
- při větších změnách dokončených budov s celkovou podlahovou plochou nad 1000 m2, které ovlivňují jejich energetickou náročnost.
Za větší změnu dokončené budovy se přitom považuje taková změna, která probíhá na více než 25 % celkové plochy obvodového pláště obálky budovy, nebo změna technických zařízení ovlivňující více než 25 % původní celkové spotřeby energie.
Celková podlahová plocha se přitom zjišťuje jako součet půdorysných ploch všech podlaží měřených mezi vnějšími stěnami, bez nevytápěných sklepů a oddělených nevytápěných prostor. Nejedná se tedy jen o povinnost doložit průkaz ENB, ale o realizační povinnost splnit požadavek na nízkou energetickou náročnost budovy. Tato povinnost platí podle § 15 zákona č. 406/2006 Sb. s účinností od počátku ledna 2009.
Dalším okruhem povinných subjektů jsou podle odst. 6 v § 6a zákona č. 406/2006 Sb. provozovatelé budov využívaných pro účely školství, zdravotnictví, kultury, obchodu, sportu, ubytovacích a stravovacích služeb, zákaznických středisek odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací a veřejné správy, které mají celkovou podlahovou plochou větší než 1000 m2.
V těchto budovách musí být na veřejně přístupném (dobře viditelném) místě umístěn průkaz ENB. V tomto případě se nejedná nutně o realizační povinnost zajistit požadovanou ENB, ale jen zpracovaný průkaz ENB (obdobně jako energetické audity).
Od července 2006 do prosince 2007 byla tato povinnost uváděna ve správních deliktech zákona v § 12a s termínem do čtyř let od nabytí účinnosti zákona, tj. od července 2010. To však již neplatí, neboť změna zákona č. 393/2007 účinná od počátku ledna tohoto roku původně uvedený termín pro veřejné umísťování průkazů ENB zrušila. To znamená, že pro provozovatele uvedených budov platí povinnost vyvěšení průkazů ENB nově již od ledna 2008. Nevyvěšení se považuje za správní delikt s pokutou do milionu korun. Tato povinnost zatím zřejmě uniká obecné pozornosti.
Průkaz ENB obsahuje protokol a grafické znázornění (štítek), jejichž náležitosti podrobně popisuje vyhláška č. 148/2007 Sb. Seznam přezkoušených oprávněných či autorizovaných osob ENB podle bodu 7 v § 6a zákona je postupně zveřejňován na webových stránkách MPO ČR.
Výjimek ze všech výše uvedených povinností není mnoho, jsou souhrnně uvedeny v odst. 8 v § 6a zákona č. 406/2006 Sb.
ENERGETICKÝ AUDIT
Jde o souhrn informací o způsobech a úrovni využívání energie v budovách a energetických hospodářstvích. Jako nástroj pro energeticky úsporné užívání budov se uplatňuje od roku 2001 (podle vyhlášky č. 213/2001 Sb. a vyhlášky č. 425/2004 Sb. k zákonu o hospodaření energií; tyto vyhlášky nadále platí i se změnou zákona).
Je cenný zejména tím, že analyzuje vhodná opatření ke snížení energetické náročnosti s hlediska technického, environmentálního a zejména ekonomického. Jedná se tedy o speciální případ technicko-ekonomické studie proveditelnosti. Tato hodnocení v energetickém auditu tvoří garantovaný technicko ekonomický podklad:
> pro investiční rozhodování v oblasti, kde se dosud vycházelo z odhadů,
> pro stanovení výjimek z tepelně technických požadavků při změnách budov,
> pro rozhodování o státních podporách (v této oblasti byl nově nahrazen jednak jednoduchou formou energetického štítku obálky budovy při zateplování a jednak při komplexních stavebně technologických úpravách budov průkazem energetické náročnosti budov),
> pro jednání s bankami o příznivějších úvěrech,
> nově pro výběr doporučených opatření ke snížení energetické náročnosti povinně vyžadovaných v průkazu ENB.
Z uvedeného výčtu je zřejmé, že dobře zpracovaný energetický audit je nadále výborným podpůrným podkladem i při zavádění nových průkazů energetické náročnosti budovy.
AUTOR: Jiří Šála
ředitel firmy ŠÁLA - MODI
člen představenstva Cechu pro zateplovaní budov ČR
Nástroje optimálního zateplení
> Označení CE a tedy evropský průkaz shody je od roku 2007 podmínkou zařazení příslušného ETICS do kvalitativní třídy A. Kategorizaci systémů do tříd A a B zpracovává Cech pro zateplování budov ČR. Nové požadavky pro kvalitativní třídu A jsou shrnuty ve vydaných technických pravidlech CZB:
- TP CZB 05-2007 - Kritéria pro kvalitativní třídy vnějších tepelně izolačních kontaktních systémů (ETICS)
> Charakteristiky ETICS vyplývající z evropského průkazu shody vymezují použití v konkrétních podmínkách, tedy pro konkrétní stavbu. Nejzávažnější se týkají bezpečnosti lidí při užívání stavby.
> Rozhodující jsou rovněž tepelně technické charakteristiky sloužící pro výběr ETICS z hlediska jeho prioritní funkce - tepelné ochrany. Platí zde následující nově zpracovaná pravidla:
- TP CZB 01-2007 - Tepelně technický návrh vnějších tepelně izolačních kontaktních systémů (ETICS)
- TP CZB 02-2007 - Posouzení spolehlivosti připevnění vnějších tepelně izolačních kontaktních systémů (ETICS)
> Pro správné zabudování ETICS do stavby limitujícího předpokládanou životnost byla CZB nově zpracována technická pravidla, která shrnují podmínky a požadavky plynoucí z nových českých a evropských technických specifikací pro provádění ETICS včetně kontroly, přepravy a skladování, užívání a údržby:
- TP CZB 04-2007 - Specifikace a provádění vnějších tepelně izolačních kontaktních systémů (ETICS)
> K zajištění odborné způsobilosti provádějících pracovníků, zahajuje CZB v současné době dobrovolné ověřování stavebních firem ve spolupráci s nezávislou osobou - Technickým a zkušebním ústavem stavebním. Obdrží Osvědčení o odborné způsobilosti k provádění ETICS a budou uvedeny na webových stránkách TZÚS.
Z podkladů CZB ČR
Doporučení
> Každý dům se musí individuálně posoudit a nalézt vyvážený soubor navzájem se doplňujících energeticky úsporných úprav. Účinek stavebních úprav lze doložit energetickým štítkem obálky budovy podle platné ČSN 73 0540-2 z roku 2007.
> Je třeba vybrat nejvhodnější systém zateplení pro specifické podmínky konkrétního domu, navrhnout materiály a výrobky pro zateplení, jeho dimenze a detaily, včetně návazností.
> Nezbytné je zajistit správné provádění odbornou firmou, s průběžnou kontrolou kvality díla technickým dozorem stavebníka.
> Energeticky úsporné úpravy obvodových plášťů budov jsou základem pro docílení požadované nízké energetické náročnosti budov, dokladované průkazem ENB povinně od ledna 2009 a vyvěšované v budovách pro veřejnost povinně od ledna 2008.
Zateplování budov patří mezi výjimečné stavební technologie, které jsou velmi přátelské k investorovi. Jsou s nimi ovšem spojeny určité povinnosti z hlediska legislativy. Požadavky jsou uvedeny v české technické normě ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov - Část 2: Požadavky, její platné znění je z dubna 2007.
Na tuto normu se odkazují:
> stavební zákon č. 183/2006 Sb.
(v rámci normových hodnot v prováděcí vyhlášce o obecných technických požadavcích na výstavbu č. 137/1998 Sb.)
> zákon o hospodaření energií č. 406/2006 Sb. (prostřednictvím porovnávacích ukazatelů v prováděcí vyhlášce o energetické náročnosti budov č. 148/2007 Sb.). Nové úplné znění je v zákoně č. 61/2008 Sb.
Uvedené odkazy v závazných předpisech, kterými se zajišťuje veřejný zájem na kvalitě budov, činí požadavky v ČSN 73 05440-2 také závaznými.
ENERGETICKÝ ŠTÍTEK
Obálky budovy
Tento energetický štítek je dílčím hodnocením v rámci komplexního sledování energetické náročnosti budov, kterým se popisuje kvalita zateplení obálky budovy podle ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov - Část 2: Požadavky. Je obdobou známých energetických štítků elektrických spotřebičů.
Je výborným nástrojem pro dílčí hodnocení stavebně energetických úprav obvodových konstrukcí budov, které tvoří obálku budovy a používá se například při prokazování kvality navrhovaného zateplení budov přihlášených k dotaci ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP) nebo při architektonických soutěžích.
Klasifikuje stavební řešení budovy do sedmi kategorií od A do G, tedy od velmi úsporných v kategorii A až k mimořádně nehospodárným v kategorii G. Požadavkům normy vyhovují kategorie A až C.
Barevná stupnice šipek A až G je grafickým vyjádřením výsledku normového hodnocení průměrného součinitele prostupu tepla Uem obálky budovy.
Součástí energetického štítku obálky budovy je protokol, který obsahuje vlastnosti a podmínky hodnocení jednotlivých konstrukcí a přehledný výpočet bilance úniků tepla obálkou budovy. Z protokolu je zřejmý podíl jednotlivých konstrukcí obálky budovy na dosaženém hodnocení (a nasnadě i závěr, na které konstrukce je vhodné se zaměřit).
Povinnost hodnocení průměrného součinitele prostupu tepla Uem obálky budovy platí pro novostavby a větší změny dokončených budov (stejně jako dále popisovaná povinnost průkazů ENB), avšak již s termínem platnosti současné normy od počátku května 2007. Zpracování výsledku do grafické podoby energetického štítku obálky budovy již povinné není, je však vhodné pro snazší prezentaci tepelně izolační kvality stavebního řešení budovy.
Nejedná se přitom o převratnou změnu, obdobná povinná hodnocení a nepovinný energetický štítek jsou v tepelně technické normě ČSN 73 0540-2 již od roku 2002.
PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY
Je výsledkem hodnocení celkové energetické náročnosti budovy (ENB). Hodnotí nejen její stavební řešení (kde je základem), ale souhrnně bilanci všech základních dodávaných energií při provozu dané budovy podle vyhlášky č. 148/2007 Sb.
Jedná se tedy o součet dílčích potřeb energií na vytápění, větrání, chlazení, klimatizaci, přípravu teplé vody a osvětlení. Zohledňují se účinnosti technických zařízení v těchto energetických systémech budovy, včetně ztrát energie po cestě k místu konečné spotřeby. Respektují se přitom využitelné tepelné zisky.
Průkazem ENB dokládá podle odst. 2 v § 6a zákona č. 406/2006 Sb. vlastník budovy, společenství vlastníků a u novostaveb stavebník splnění požadované nízké energetické náročnosti budovy a porovnávacích ukazatelů. Je považován za součást dokumentace:
- při výstavbě téměř všech nových budov,
- při větších změnách dokončených budov s celkovou podlahovou plochou nad 1000 m2, které ovlivňují jejich energetickou náročnost.
Za větší změnu dokončené budovy se přitom považuje taková změna, která probíhá na více než 25 % celkové plochy obvodového pláště obálky budovy, nebo změna technických zařízení ovlivňující více než 25 % původní celkové spotřeby energie.
Celková podlahová plocha se přitom zjišťuje jako součet půdorysných ploch všech podlaží měřených mezi vnějšími stěnami, bez nevytápěných sklepů a oddělených nevytápěných prostor. Nejedná se tedy jen o povinnost doložit průkaz ENB, ale o realizační povinnost splnit požadavek na nízkou energetickou náročnost budovy. Tato povinnost platí podle § 15 zákona č. 406/2006 Sb. s účinností od počátku ledna 2009.
Dalším okruhem povinných subjektů jsou podle odst. 6 v § 6a zákona č. 406/2006 Sb. provozovatelé budov využívaných pro účely školství, zdravotnictví, kultury, obchodu, sportu, ubytovacích a stravovacích služeb, zákaznických středisek odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací a veřejné správy, které mají celkovou podlahovou plochou větší než 1000 m2.
V těchto budovách musí být na veřejně přístupném (dobře viditelném) místě umístěn průkaz ENB. V tomto případě se nejedná nutně o realizační povinnost zajistit požadovanou ENB, ale jen zpracovaný průkaz ENB (obdobně jako energetické audity).
Od července 2006 do prosince 2007 byla tato povinnost uváděna ve správních deliktech zákona v § 12a s termínem do čtyř let od nabytí účinnosti zákona, tj. od července 2010. To však již neplatí, neboť změna zákona č. 393/2007 účinná od počátku ledna tohoto roku původně uvedený termín pro veřejné umísťování průkazů ENB zrušila. To znamená, že pro provozovatele uvedených budov platí povinnost vyvěšení průkazů ENB nově již od ledna 2008. Nevyvěšení se považuje za správní delikt s pokutou do milionu korun. Tato povinnost zatím zřejmě uniká obecné pozornosti.
Průkaz ENB obsahuje protokol a grafické znázornění (štítek), jejichž náležitosti podrobně popisuje vyhláška č. 148/2007 Sb. Seznam přezkoušených oprávněných či autorizovaných osob ENB podle bodu 7 v § 6a zákona je postupně zveřejňován na webových stránkách MPO ČR.
Výjimek ze všech výše uvedených povinností není mnoho, jsou souhrnně uvedeny v odst. 8 v § 6a zákona č. 406/2006 Sb.
ENERGETICKÝ AUDIT
Jde o souhrn informací o způsobech a úrovni využívání energie v budovách a energetických hospodářstvích. Jako nástroj pro energeticky úsporné užívání budov se uplatňuje od roku 2001 (podle vyhlášky č. 213/2001 Sb. a vyhlášky č. 425/2004 Sb. k zákonu o hospodaření energií; tyto vyhlášky nadále platí i se změnou zákona).
Je cenný zejména tím, že analyzuje vhodná opatření ke snížení energetické náročnosti s hlediska technického, environmentálního a zejména ekonomického. Jedná se tedy o speciální případ technicko-ekonomické studie proveditelnosti. Tato hodnocení v energetickém auditu tvoří garantovaný technicko ekonomický podklad:
> pro investiční rozhodování v oblasti, kde se dosud vycházelo z odhadů,
> pro stanovení výjimek z tepelně technických požadavků při změnách budov,
> pro rozhodování o státních podporách (v této oblasti byl nově nahrazen jednak jednoduchou formou energetického štítku obálky budovy při zateplování a jednak při komplexních stavebně technologických úpravách budov průkazem energetické náročnosti budov),
> pro jednání s bankami o příznivějších úvěrech,
> nově pro výběr doporučených opatření ke snížení energetické náročnosti povinně vyžadovaných v průkazu ENB.
Z uvedeného výčtu je zřejmé, že dobře zpracovaný energetický audit je nadále výborným podpůrným podkladem i při zavádění nových průkazů energetické náročnosti budovy.
AUTOR: Jiří Šála
ředitel firmy ŠÁLA - MODI
člen představenstva Cechu pro zateplovaní budov ČR
Nástroje optimálního zateplení
> Označení CE a tedy evropský průkaz shody je od roku 2007 podmínkou zařazení příslušného ETICS do kvalitativní třídy A. Kategorizaci systémů do tříd A a B zpracovává Cech pro zateplování budov ČR. Nové požadavky pro kvalitativní třídu A jsou shrnuty ve vydaných technických pravidlech CZB:
- TP CZB 05-2007 - Kritéria pro kvalitativní třídy vnějších tepelně izolačních kontaktních systémů (ETICS)
> Charakteristiky ETICS vyplývající z evropského průkazu shody vymezují použití v konkrétních podmínkách, tedy pro konkrétní stavbu. Nejzávažnější se týkají bezpečnosti lidí při užívání stavby.
> Rozhodující jsou rovněž tepelně technické charakteristiky sloužící pro výběr ETICS z hlediska jeho prioritní funkce - tepelné ochrany. Platí zde následující nově zpracovaná pravidla:
- TP CZB 01-2007 - Tepelně technický návrh vnějších tepelně izolačních kontaktních systémů (ETICS)
- TP CZB 02-2007 - Posouzení spolehlivosti připevnění vnějších tepelně izolačních kontaktních systémů (ETICS)
> Pro správné zabudování ETICS do stavby limitujícího předpokládanou životnost byla CZB nově zpracována technická pravidla, která shrnují podmínky a požadavky plynoucí z nových českých a evropských technických specifikací pro provádění ETICS včetně kontroly, přepravy a skladování, užívání a údržby:
- TP CZB 04-2007 - Specifikace a provádění vnějších tepelně izolačních kontaktních systémů (ETICS)
> K zajištění odborné způsobilosti provádějících pracovníků, zahajuje CZB v současné době dobrovolné ověřování stavebních firem ve spolupráci s nezávislou osobou - Technickým a zkušebním ústavem stavebním. Obdrží Osvědčení o odborné způsobilosti k provádění ETICS a budou uvedeny na webových stránkách TZÚS.
Z podkladů CZB ČR
Doporučení
> Každý dům se musí individuálně posoudit a nalézt vyvážený soubor navzájem se doplňujících energeticky úsporných úprav. Účinek stavebních úprav lze doložit energetickým štítkem obálky budovy podle platné ČSN 73 0540-2 z roku 2007.
> Je třeba vybrat nejvhodnější systém zateplení pro specifické podmínky konkrétního domu, navrhnout materiály a výrobky pro zateplení, jeho dimenze a detaily, včetně návazností.
> Nezbytné je zajistit správné provádění odbornou firmou, s průběžnou kontrolou kvality díla technickým dozorem stavebníka.
> Energeticky úsporné úpravy obvodových plášťů budov jsou základem pro docílení požadované nízké energetické náročnosti budov, dokladované průkazem ENB povinně od ledna 2009 a vyvěšované v budovách pro veřejnost povinně od ledna 2008.
Zdroj:STAVITEL
Sdílet článek na sociálních sítích
