Vodáci, odvážejte si odpadky!

Českokrumlovsko - Nepořádek po neukázněných turistech musí města v regionu uklidit za vlastní peníze.

Sezona začala, ale především v negativním slova smyslu. Tak si už posteskli někteří obyvatelé českokrumlovského regionu. Zvláště ti, kteří bydlí poblíže vodáckých center.

„V noci mě budí halas a ráno najdu před domem povalenou a rozsypanou popelnici. No, kde to jsme?“ Taková reakce vyšebrodských i českokrumlovských občanů nebývá v tuto dobu ojedinělá. Právě poházené popelnice, vyvrácené dopravní značky a další prohřešky, které zatím kulminovaly především v pátek a o víkendu, tento stav dostatečně ilustrují. Původci těchto problémů bývají podle vyšebrodského starosty Milana Zálešáka především alkoholem posilnění vodáci.

„Naši strážníci se nyní soustředí především na dodržování veřejného pořádku ve městě a ve veřejných tábořištích u řeky,“ nastínil Zálešák. Jak doplnil strážník Roman Kozel, město monitoruje úsek od kempu až po křižovatku U veverek. „Pokud si sjedete tento úsek řeky, napočítáte na dvě stovky pohozených PET lahví,“ přiblížil strážník s tím, že stará garda vodáků byla zvyklá po sobě více uklízet a odpad si odvážet s sebou.

Při takové návštěvnosti odpad kolem řeky nutně vznikat musí. A podél řeky nestojí kontejnery a odpadkové koše. Na druhou stranu, kdo by očekával mezi keříky popelnici? A kolik úsilí musí vodák vyvinout k tomu, aby si několik PET lahví a obal od polotovaru uklidil do igelitové tašky a dovezl do nejbližšího kempu?

„My, čo sa kde zastavíme na nějaké jedlo, väčšinou odpadkov vyhadzujeme v kempoch,“ hájil včera vodáckou čest slovenský turista Ján Janík během přistání v Českém Krumlově. Ale jsou i jiní, kteří kontejnery ignorují.

Kdo zaplatí úklid?
Největším paradoxem ovšem je, že úklid nepořádku a jeho financování jdou za městy a obcemi daného regionu. Peníze na to by do rozpočtů měly teoreticky plynout nejen od místních obyvatel, ale i především od samotných podnikatelů. V případě vodácké turistiky tedy logicky od půjčoven lodí nebo restaurací, které vodáci navštěvují.

Poplatky za odpady a daně ale firmy odvádějí zpravidla do míst svého trvalého sídla. Jenomže takových firem nebo restaurací, které podnikají v českokrumlovském regionu a zároveň sídlí například v Ústí nad Labem, Praze a podobně, je ve městě spousta.

V praxi to znamená jedno – dotyčný podnikatel odpady zlikviduje někde ve městě nebo v jeho okolí. Paradoxně tedy může nastat situace, kdy obec nebo město jako turistická centra nakonec na turistický ruch budou doplácet, místo toho, aby na něm vydělávaly. A města nemají jakoukoliv zákonnou páku na to, aby tento stav změnila.

Kolik stojí binec?
Celkem vydává Český Krumlov na odpadové hospodářství kolem jedenácti a půl milionu korun ročně. Přitom za posledních pět let lidé a firmy dlužili Českému Krumlovu za svoz komunálního odpadu 1,9 milionu korun.

Jak doplnila například mluvčí českokrumlovské radnice Jitka Augustinová, dotovalo město v loňském roce systém odpadového hospodářství částkou pohybující se kolem 5,3 milionu korun. Občan platí svými 492 korunami ročně 49 procent skutečné ceny.