zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Biovíno láká vinaře i konzumenty

09.07.2008
Zemědělství
Biovíno láká vinaře i konzumenty

- Majitelé jihomoravských tratí zavrhují chemii

- Ekologických hroznů v příštích letech přibude

České vinohrady by se měly brzy stát rájem roztočů. Stále víc tuzemských vinařů totiž upouští od chemie a pěstuje révu podle biozásad.

Místo jedů proto škůdce hubí například dravým roztočem typhlodromus pyri a do boje proti mšicím s důvěrou nasazují slunéčka sedmitečná, případně využívají i "služeb" škvorů.

Šest set biohektarů

V současnosti jsou v Česku pouze čtyři vinařství, která vyrábějí lahve v biokvalitě. Během tří let by se ale jejich počet mohl vyšplhat na mnohonásobek.

Několik desítek vinařů, především z tradičních jihomoravských oblastí, nyní prochází tříletým přechodným obdobím, po jehož skončení mohou ekologický certifikát získat.

Zavazují se tím mimo jiné k tomu, že aby mohli nalévat skutečně čistého vína, svou půdu podle pravidel bio nebudou hnojit průmyslovými hnojivy.

"V roce 2010 už by všechny naše lahve měly mít označení bio," říká Petr Marcinčák, jehož rodina obhospodařuje přes sto hektarů vinic v Novosedlech na Mikulovsku.

Kromě Marcinčákových se na trh s českými biovíny chystají například ve vinařství Procházka nebo Sonberk. Celkově o certifikát usiluje přes padesát vinařství. Ta dohromady obhospodařují necelých šest set hektarů vinic.

Pokud by všechna získala certifikát, vzrostl by podíl bioúrody z tuzemské révy asi na tři procenta, což je množství stejné jako v Německu.

Proti současnému stavu bude příliv nových biovinařů znamenat značný skok. Tuzemské biovíno bylo totiž dlouho považováno spíš za jakousi kuriozitu v nabídce.

Průkopníkem na tomto poli je Josef Abrle z Pavlova. "Od první chvíle jsme chtěli hospodařit ekologicky, dělat něco speciálního," popisuje úplné začátky v polovině devadesátých let jeho žena Jarmila.

Proti třetímu světu

S raketovým růstem trhu s biopotravinami se začali osmělovat i další vinaři.

Miloš Michlovský z jihomoravských Rakvic dnes nabízí v biokvalitě třeba odrůdy Malverina a Laurot, lednický Vlastimil Peřina má kromě těchto dvou odrůd ještě Hibernal.

"Zájem o biovína obrovsky roste, zákazníci se nás na ně stále ptají," říká k situaci na trhu Petr Marcinčák.

Jeho slova potvrzuje i Tomáš Richter, tajemník Svazu integrované produkce vína a hroznů. "Výroba biovín je pro vinaře jeden ze způsobů, jak čelit levné konkurenci ze zemí třetího světa," vysvětluje Richter.

Největší odbyt biovín je podle marketingových průzkumů ve velkých městech. "Vedou Praha a Brno," uvádí Vladimíra Červená ze Svazu ekologických zemědělců. Podle biolahve spíš než vinařští fajnšmekři kupují lidé, v jejichž nákupním košíku se objevují i jiné bioprodukty.

AUTOR: Petra Pospěchová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
21
8. 2017
21-25.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
24
8. 2017
24-26.8.2017 - Veletrh, výstava
Japonsko
ASIO, spol.s r.o.
25
8. 2017
25.8.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
25
8. 2017
25-27.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Živá škola přírodního stavitelství v Bílých Karpatech
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí