zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Putování parním vláčkem za lesními vílami

15.07.2008
Příroda
Putování parním vláčkem za lesními vílami
Z lesa stoupá dým. Ozve se zahoukání a ze zatáčky se vynoří uzoučká parní lokomotiva.

Vyrazili byste na dovolenou pozorovat výsledky své práce? Šéf a spolumajitel jindřichohradecké úzkokolejky Jan Šatava to udělal. Místo toho, aby utekl daleko od kolejí, ubytoval se v budově Střížovického nádraží uprostřed lesů České Kanady.

Z lesa stoupá dým. Ozve se zahoukání a ze zatáčky se vynoří uzoučká parní lokomotiva. Plně obsazeno. Cestující si z okének fotí nádraží. Pár lidí vystoupí, pár nastoupí a se zasyčením historický vlak odjede.

"Pane Šatavo, my jsme vaši velcí fanoušci, nedávno jsme vás poslouchali v rádiu," říkají mu dva cyklisté, kteří čekají na další vlak. Děkují mu za jeho práci a za to, jak se celý kraj díky vláčkům zvedl. A člověk se přestává divit, proč si vybral právě tento druh dovolené.

Asi čtyřicet minut po parním vlaku přijíždí motorový vlak. Opět plno. "Dobrý den, tak kam to bude?" ptá se cyklistů průvodčí a ukládá jim kola do nákladního vagonu. Většina cestujících jsou turisté - rodiny s dětmi, mladé páry, ale i důchodci. Někteří cestovali hodiny autem, aby pak "mohli jet úzkokolejkou".

Jan_Satava_sef_drahy_uzkoko.jpg"Musím říct, že mne to zatím stále těší, když vidím, jak jsou ty vlaky plné," ohlíží se Šatava za odjíždějící mašinou a vagony. Není totiž žádný svátek, stejný obrázek může vidět celé léto. Den co den.

Přitom před jedenácti lety na této části trati - tedy mezi Jindřichovým Hradcem a Novou Bystřici - České dráhy přestaly jezdit úplně. Petici za zachování tratě tehdy podepsalo 40 tisíc lidí a v celé republice to způsobilo rozruch. Úzkokolejka byla natolik silně v srdcích lidí, že jim záleželo na této zapadlé trati, která má jen velmi malý dopravní význam.

Trať rychle zarůstala travou a někteří už se obávali, že skončí v zapomnění. Lidé kolem Šatavy ji ale za korunu získali a po pětiměsíční pauze na ni vyjel první vlak. Začala tak éra, kdy parta nadšenců ukazuje, jak se dělá železnice. Byli prvními soukromníky, kteří v Česku provozují pravidelnou vlakovou dopravu. Monopol ČD tak byl v červenci 1997 nalomen. Úzkokolejka se během let změnila k nepoznání, již během tří let se dostala k zisku. Vzhůru navíc táhne celý region, úzkokolejka podle vedoucí jindřichohradeckého oddělení cestovního ruchu Zuzany Bedrnové přivádí do města stále více turistů.

Nejmarkantnější novinkou je cílená orientace na zákazníka. Co by tak zákazník mohl chtít kromě toho, že ho odvezeme? Když čeká na nádraží, neměl by třeba chuť na zmrzlinu? Co když ve vlaku dostane žízeň, nekoupil by si něco k pití? Nepřemýšlí ve vlaku o tom, co bude podnikat v cílové stanici a byl by vděčen za informace?

V Jindřichohradeckých místních drahách si uvědomili, že klást si takové otázky jim přináší nejen vyšší tržby, ale i spokojenější zákazníky. Snaží se maximálně využívat příležitostí, které se jim nabízí.

S lehkostí se postavili i k péči o historické nádražní budovy. Proč by měly být prázdné? Na stanicích tak vznikly apartmány, které jsou turistům k pronájmu.

"Celý tento rok už je téměř plný, stejně jako příští léto," říká spokojeně Šatava. Čtyřlůžkové apartmá přijde v sezoně na 1700 korun za noc.

A nedostatek osobních vagonů? Stačí připojit čistý uhlák, dát do něj lavici a hned se najde celá řada lidí, kteří chtějí jet právě s ním. Zájem je dokonce i o vagon, ze kterého není vidět ven.

"Lidé se tam rádi nechají zavřít a popíjejí si tam," vysvětluje Šatava. Prodat se dá zřejmě všechno na světě.

historicky_vlak.jpgDalší skupinu zákazníků oslovují individuální jízdy. Například za necelých 35 tisíc mohou mít "vlastní" parní vlak z Jindřichova Hradce do obce Hůrky a zpět. Dokoupit se dá nejen občerstvení, rauty a párty. Fantazii se totiž meze vůbec nekladou.

"Nejpopulárnější netradiční služba je asi hlídka veřejné bezpečnosti. Ta přijede autem v barvách VB na nádraží a chytá veksláka, který ve vlaku prodává digitálky," popisuje vládce jinřichohradecké úzkokolejky.

Ale například lidé z jedné počítačové firmy chtěli nejen pořádnou party v cílové stanici. Trvali na vílách, které budou při cestě zpět tančit u lesa. "Sehnali jsme víly, ale pokochal se snad jen strojvedoucí. Jediný byl ve stavu, kdy vnímal věci kolem trati," líčí Šatava.

Zájem mají i svatby. Kdo se objedná hodně dopředu, může se vlastním vlakem svést na raut a z něj pak může vlak svatebčany rozvážet po jednotlivých stanicích, kde budou v apartmánech přespávat. A ráno je zase vyzvednout.

Firma v zisku

  • Počet cestujících se během deseti let zvedl o více než polovinu. V roce 2007 cestovalo 350 tisíc lidí motorovými vlaky a 40 tisíc parními.
  • Obrat se zdvojnásobil a dosáhl 55 milionů korun. Firma je od roku 2000 v zisku - loni činil zhruba 5,5 milionu korun.
Další fotografie na www.iHNed.cz
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí