ČEZ chce oživit také Dukovany

- Elektrárenská firma zatím žádá o posudek kvůli novým jaderným blokům pro Temelín

- Náklady výrazně přesáhnou sto miliard

Energetická společnost ČEZ spustila přípravu na stavbu nových jaderných bloků. V pátek odevzdala na ministerstvo životního prostředí žádost o posouzení studie vlivů na životní prostředí (EIA) dvou nových, výkonnějších reaktorů v Temelíně.

Čím dál reálnější jsou ale i úvahy o stavbě v areálu jaderné elektrárny v Dukovanech. A to i přesto, že stále platí koaliční dohoda vládních stran, obsahující moratorium na budování nových jaderných elektráren. "I v případě Dukovan chceme předložit ministerstvu životního prostředí stejnou žádost jako u Temelína, jsme ale limitováni lidskými kapacitami," potvrdil HN výrobní ředitel ČEZ Vladimír Hlavinka. Podle něj firma předloží žádost na Dukovany ve chvíli, kdy bude jasné, že je schopna pracovat na obou projektech současně.

Ve hře jsou čtyři reaktory

ČEZ chce v Temelíně vybudovat ještě výkonnější zdroj, než jaký tu kdysi plánovali komunističtí projektanti. Dnes mají dva reaktory, které v Temelíně pracují, kapacitu 2000 megawattů. "Naše žádost obsahuje varianty se čtyřmi typy reaktorů: americký od společnosti Westinghouse, francouzský od Arevy, ruský od Atomstrojexportu a japonský od Mitsubishi Heavy Industries. Jejich výkon se pohybuje od 1000 do 1700 megawattů," uvedl zdroj z vedení ČEZ.

Stavba přijde podle dnešních odhadů o polovinu, možná i o sto procent dráž než dnešní Temelín. Za něj ČEZ zaplatil 100 miliard korun. Po dostavbě by se tak kapacita Temelína mohla zvýšit ze současných dvou tisíc až na 5400 megawattů.

Dukovany mohou i narůst

Jak velké by měly být nové Dukovany, není zatím jasné. "Tam uvažujeme hlavně o stavbě nových bloků, které by nahradily ty dnešní, pomalu dosluhující, aby se životnost elektrárny prodloužila. Nevylučujeme ale ani variantu, při které by nové i staré bloky běžely nějakou dobu současně, takže by se načas kapacita dukovanské elektrárny zvýšila," řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Větší Temelín a Dukovany by potvrdily pozici Česka coby důležitého hráče v evropské energetice. Loni bylo Česko třetím největším čistým vývozcem elektřiny v Evropě, jak vyplývá z čerstvých statistik energetické unie UCTE.

Součástí procesu EIA, jímž musí obě stavby projít, je i veřejné projednávání.

Místní se jádra nebojí

V jižních Čechách i na Vysočině se většina lidí jaderné energetiky nebojí. Čtyři obce na Temelínsku dokonce ČEZ samy vyzvaly, aby žádost podal. Podobně se před dvěma týdny usnesli i zastupitelé kraje Vysočina v případě Dukovan.

Do diskuse o stavbě se ale nepochybně zapojí i její odpůrci zastoupení různými občanskými sdruženími. "Vláda by se s ČEZ měla o nových reaktorech bavit až poté, co zavede plnou finanční odpovědnost provozovatele za škody. Podle současného atomového zákona by ČEZ platil jen zlomek škod," říká Martin Sedlák z Hnutí Duha. Podle něho je nepřijatelné, aby v případě havárie - tak jako podle dnešního zákona - dostal provozovatel elektrárny od pojišťoven 35 miliard korun, zatímco všichni ostatní postižení dohromady jen šest miliard.

Proti novým blokům přijde nepochybně vlna odporu i z Rakouska. ČEZ proto podle Hlavinky připravuje velkou komunikační kampaň, která má dostavbu Temelína vysvětlovat i rakouské veřejnosti.

Český ministr životního prostředí a šéf Strany zelených Martin Bursík slíbil, že bude žádost ČEZ na dostavbu Temelína posuzovat jako jakoukoliv jinou průmyslovou stavbu. "Samotné rozhodnutí o dostavbě ale pak bude věcí politiků. A nebude ho dělat tato vláda," prohlásil včera v ČT.

A kam s odpadem?

V každém případě se ale mezi úředníky a investorem povede největší diskuse o ukládání jaderného paliva, což je podle zelených vůbec největší riziko jaderné energetiky. Firma zatím skladuje vyhořelé palivo z obou svých elektráren v Dukovanech a marně už několik let usiluje o povolení na vybudování dalšího provizorního úložiště.

I kdyby schvalování staveb nových reaktorů probíhalo bez nej-menších zádrhelů, potrvá jen proces EIA dva až čtyři roky. "Ještě před jeho skončením můžeme sice zahájit stavební řízení, bez schválené studie dopadů na životní prostředí ale nelze stavební povolení dostat," říká mluvčí ČEZ Kříž.

Jednání o stavebním povolení odhaduje na další zhruba tři roky. Protože samotná stavba pak potrvá nejméně další čtyři roky, nedočká se Česko nové jaderné elektrárny rozhodně dřív než po roce 2020.