Velké problémy s vodou ve Středomoří
Kypr není jedinou zemí na březích Středozemního moře, kterou trápí rekordní sucho a s ním spojený nedostatek vody a šířící se požáry.
Teploty až ke 40 stupňům Celsia, sucho a také požáry vyschlého porostu přinesla letní vlna tropických veder do téměř celé jižní Evropy. Ve Španělsku a Portugalsku vyhlásily už minulý týden úřady v řadě provincií nebezpečí z veder, řecké Atény nedávno ohrožoval rozsáhlý požárv okolí Ymmitu, běh klimatizací a chladicích zařízení způsobil rekordní spotřebu elektřiny a lokální výpadky proudu.
Kvůli suchům je v Jižní Evropě citelný nedostatek vody. Potíže s ním mají už od května i v Itálii či ve španělské Barceloně, kam museli dovážet vodu vlakovými cisternami z Francie. "Celá oblast Středozemního moře patří k místům, která značně postihla globální změna klimatu," říká kyperský ekolog Charalambos Theopemptou. "Zvyšuje se průměrná teplota, vytrvale ubývá srážek." Kyperská krize se ale rozsahem ostatním zemím vymyká.
"Předpokládáme, že do letošního 15. listopadu přivezeme z Řecka okolo osmi milionů krychlových metrů vody," sdělil M. Ioannides, ředitel řecké přepravní společnosti Ocean Tankers.
Kypřané jsou z pohromy velmi nešťastní. Nedovolí si umýt auto, na okna sedá prach. Turisté na plážích Afroditina ostrova totiž nesmí ani na okamžik zažít pocit, že není čím se sprchovat. Pověst Kypru jako turistického ráje by se ocitla v troskách, proto se nesmí nic podcenit.
Na ostrově, rozděleném od doby turecké invaze v r. 1974 na větší řeckou a menší tureckou část, je nedostatek vody stejně jako elektřiny či otázka kanalizace v hlavním městě jednou z věcí, která je oběma komunitám společná. Přestože právě probíhají nadějné rozhovory mezi řeckokyperskou a tureckokyperskou delegací, s řešením vodních zdrojů si chce poradit každá z obou částí po svém. Podle neověřených zpráv se na okupovaném severu uvažuje o stavbě podmořského vodovodu z Turecka.
ZDROJ: HN, upraveno