Ekofarma v Krkonoších - prázdniny jako u babičky

Co dřív bylo běžnou činností, je dnes pro řadu lidí raritou, za kterou neváhají zaplatit. Manželé Josef a Jaroslava Kotykovi si toho všimli a přišli tak na zajímavý podnikatelský nápad.

Na své ekofarmě v podkrkonošských Roztokách u Jilemnice zřídili penzion, kde ubytovávají právě ty klienty, které už běžné "cestovkové zájezdy" nebaví. A místo nich si chtějí vychutnávat kouzlo prostého a jednoduchého života na vesnici.

Spaní na slamníku

Ukázalo se, že projekt je víc než úspěšný - už nyní má ekofarma na letní sezonu plno. Jezdí sem hlavně lidé z Prahy a velkých měst. "Nám to ani tak nepřijde, ale městští lidé vážně touží po domácké, pohodové atmosféře," říká Jaroslava Kotyková.

"Máme už své stálé hosty, třeba skupinu cyklistů z Ostravy, kteří trvají na tom, že chtějí spát na slamníku."

Ekofarma U Kotyků zahájila provoz v roce 1992, začínala ale jako klasický statek. Manželé Kotykovi získali půdu i usedlost v restituci a do začátku museli investovat více než 1,5 milionu.

Černá díra

"Nebrali jsme si žádné půjčky a ani dnes naštěstí úvěr nemáme," říká Jaroslava, která se stará o administrativu a finance, zatímco péči o zvířata přenechala manželovi.

Jelikož se nechtěli zadlužit, museli Kotykovi rozšiřovat podnik po malých částech, přesto se jim ale povedlo ze zchátralého obydlí s 15 hektary půdy udělat útulně vyhlížející farmu s 52 hektary pastvin a polí. "Hodně nám pomohlo, že jsme si jako jedni z prvních zřídili internetové stránky. Lidé se o nás dozvěděli a začali od nás kupovat jehněčí a hovězí maso," vypráví Josef Kotyk.

"Vklady se však vracely velmi pomalu, statek začal opravdu vydělávat teprve před rokem," zdůrazňují manželé, kteří kvůli neustálé potřebě investic dlouho svojí farmě říkali "černá díra".

Kotykovi začali s ekozemědělstvím až v roce 1997, důvod k tomu však nebyl morální, nýbrž ryze praktický.

"Jednoduše jsme zjistili, že biomaso a bioplodiny lidem více chutnají. Zvířata u nás nejsou stresovaná, při ustájení kolem sebe mají prostor a telata jsou pod krávou tak, jak je to přirozené. A na brambory nebo obilí nepoužíváme ani chemické postřiky, ani hnojiva. To vše se na chuti výrazně projeví," vysvětluje hlava rodiny Josef Kotyk.

Právě pěstování a chov přináší statku největší finanční zisky, zhruba 250 tisíc korun ročně. Agroturistika představuje pro farmu roční výdělek asi 150 tisíc. To by však na provoz podniku a jeho rozšiřování zdaleka nestačilo.

Bez dotací by to nešlo

"Jsme certifikovaní ekozemědělci, takže máme nárok na speciální dotace od státu i od Evropské unie, což dohromady činí přes 600 tisíc korun ročně," vysvětluje Jaroslava Kotyková.

Po roce 2013 se však možná situace s evropskými dotacemi změní. "Jestli o ně přijdeme, bude to problém, bez nich by farma fungovat nemohla," obává se paní statku.

Kdo má ruce, pomáhá

Ekofarma U Kotyků je rodinný podnik v pravém slova smyslu. Kromě manželů Kotykových tu často pracuje i syn Josef, pokud zrovna nemá službu u hasičů, a vnučka Míša, jež se stará o dva koně. Ti jsou zde jednou z hlavních atrakcí.

"Stalo se, že nám zavolal host, který chtěl přijet pouze pod podmínkou, že ho pustíme ke koním a že bude moct kydat hnůj a čistit kopyta. Samozřejmě jsme mu s radostí vyhověli," směje se Josef Kotyk. Podle jeho slov je právě široká škála nabízených aktivit pro statek velkou výhodou.

Návštěvník si tu může zkusit naprosto všechno, co se týká farmaření, může si ugrilovat zdejší hovězí nebo jehněčí biopěčínku či se vydat na romantickou vyjížďku na koni nebo v bryčce.

Ceny jsou přitom velmi příznivé. Jedna noc v penzionu s kapacitou deset míst stojí 280 korun, hodinová vyjížďka na koni vás přijde na 180 korun a kdo dává přednost pohodlné bryčce, bude ho to stát 400 korun za hodinu.

Nedobrovolné kyselo

Penzion Kotykovi provozují teprve čtvrtou sezonu. Ovšem, jak tvrdí, zájem o pobyty v tomto venkovském ráji se stále zvyšuje. Oproti době, kdy začínali, vzrostl počet hostů téměř o polovinu, nyní u nich přespí průměrně 150 zákazníků ročně.

Mezi nejšťastnější návštěvníky patří zpravidla děti, které fascinuje život mezi domácími zvířaty. Není výjimkou, že tito nejmladší zákazníci při odjezdu od Kotyků brečí.

Farma je otevřená po celý rok, léto však bývá bezkonkurenčně nejvytíženější. "Reklamu nemáme téměř žádnou - tedy když nepočítám internetové stránky. Nejvíce zákazníků sem chodí kvůli dobré zkušenosti a každoročně se vracejí," pochvaluje si Jaroslava Kotyková.

"Jednou o nás ale noviny mylně napsaly, že tu každý pátek vaříme pravé krkonošské kyselo. Zafungovalo to neuvěřitelně. Od té doby sem opravdu začali lidé chodit a požadují ho. Nezbývá nám, než ho tedy každý pátek servírovat," stěžuje si Kotyková jen tak naoko a hrdě odbíhá ohřát pár porcí.


Farma u kotyků

- Ekofarma U Kotyků Poloha: Roztoky u Jilemnice

- Majitelé Josef a Jaroslava Kotykovi začínali v roce 1992, eko provoz zahájili v roce 1997

- Statek získali v restituci, do začátku investovali 1,5 milionu korun

- Pozemek: 52 ha pastvin a polí

- Zvířata: 17 krav, 18 ovcí, 2 koně

- Ubytování: 10 lůžek ve 2 pokojích

- Průměrný roční zisk: 1 000 000 Kč (z toho 600 000 dotace)

- Výdaje na provoz: 500 000 Kč/rok

AUTOR: Zuzana Keményová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz