zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

V Krnově chtějí zpracovat bioodpad fermantací

11.08.2008
Odpady
V Krnově chtějí zpracovat bioodpad fermantací

Krnov - Krnov už představil veřejnosti konkrétní podobu zařízení na zpracování bioodpadu, které má vzniknout na průmyslové zóně Červený Dvůr. Cílem je snížit množství využitelného odpadu, který končí na skládkách, a současně vyrábět kompost a alternativní palivo z trávy, větví, listí a dalších zbytků zeleně a při tom současně využít kaly z čističky odpadních vod (ČOV).

Návrhová kapacita zařízení je tři tisíce tun odpadu za rok, takže může zpracovat také odpad z okolních obcí. V mikroregionu Krnovsko bylo v roce 2006 vyprodukováno přibližně 4 700 tun biologicky rozložitelných komunálních odpadů. Krnov dosud vozí nákladními automobily každoročně 4,5 tisíce tun kalů z ČOV do prostějovské kompostárny.

„Výsledný produkt - biopalivo bude schopna vykupovat a spalovat společnost Dalkia, která je v Krnově hlavním dodavatelem tepla,“ uvedla starostka Krnova Renata Ramazanová.

Jedná se o velkou investici v řádu kolem sto milionů korun, takže Krnov bude s tímto projektem usilovat o evropské dotace. Zařízení se skládá z ocelové haly, ve které budou umístěny takzvané bioreaktory. V nich probíhá řízený proces fermentace bioodpadů. Použití uzavřených bioreaktorů vylučuje možnost chemické či biologické kontaminace vod, které hrozí u klasické kompostárny vystavené dešti.

Fermantace probíhá v zastřešené hale, v bezodtokové uzavřené nádobě. Záměr je koncipován tak, aby odpady z údržby zeleně byly zpracovány do 24 hodin, tedy dříve, než se rozběhnou rozkladné procesy. Právě klasická kompostárna a bioreaktor schopný vyrábět kompost i alternativně palivo byly základní varianty, mezi kterými se investor rozhodoval. Varianta kompostárny se ukázala ekonomicky nejistá kvůli obtížnému uplatnění kompostu na trhu, zatímco stabilní dlouhodobá poptávka po biopalivu je přímo v Krnově díky teplárnám. Kompostárna má výrazně horší vliv na životní prostředí kvůli pachům i produkci odpadních vod. Uzavřený fermentor žádné odpadní vody neprodukuje. Vlhkost se vlivem vysokých teplot odpaří a po průchodu biofiltrem odejde do ovzduší ve formě páry.

Významnou roli rovněž hraje vhodné umístění záměru v průmyslové zóně vzdálené od souvislé městské zástavby téměř dva kilometry. V areálu budou skladovány jen stabilní odpady a suroviny jako větve, štěpka či sláma. Travní hmota přivážená v kontejnerech bude okamžitě zpracovávána, aby nedocházelo k rozkladu. Kaly z ČOV budou naváženy v kontejnerech přímo do reaktoru. Vzhledem k blízkosti ČOV nebudou vůbec skladovány. Záměr vytvoří nový zdroj znečišťování ovzduší. Nepředpokládá se vnášení prachu a podobných tuhých látek a vznik pachových látek by měl snížit dostatečný přístup vzduchu.

Na rozdíl od klasického kompostování navržené fermentory mají provzdušňování řízené počítačem, který vyhodnocuje obsah kyslíku v reaktoru. Toto řešení téměř vylučuje anaerobní procesy doprovázené vznikem zápachu. Další pojistkou bude vzduchotechnika s biofiltrem, který je schopen pachové látky pohlcovat.

Bruntálský a krnovský deník

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí