Češi, výzkum je bomba!

Věda a výzkum Čechy moc nezajímá. Jen třetina našinců lační po zprávách a novinkách ze světa bádání. Škoda. Ostatní to nebere, prý tomu nerozumějí, nebaví je to. Možná i proto, že řada z "nezainteresovaných" neví, co vše se zkoumá!

Že Cenu za popularizaci vědy dostali začátkem roku botanik docent Jan Krekule, chemik programátor a popularizátor kosmonautiky Mgr. Antonín Vítek a ředitel Českého rozhlasu Leonardo, přírodovědec Mgr. Miroslav Bobek, se ví. Je rovněž známo, že profesor Václav Pačes je předseda Akademie věd ČR a že se profesor Antonín Holý zabývá výzkumem látek účinných proti leukemii, rakovině a virovým onemocněním! Ale víc?

Výzkumný ústav

potravinářský 50 let zkoumá vše spojené s výživou obyvatel. Třeba loni mimo jiné zelené složky potravy a bezpečné a kvalitní potraviny k podpoře snižování nadváhy. Nejasné? Vědecká mluva asi odrazuje, ale nejde o nic jiného než o sdělení, že se tu zkoumaly potraviny, jež pomůžou lidem hubnout. A není to reklamní tah. Navíc jsou z domácích surovin, tedy levnější, dostupnější. Fajn zpráva pro obézní i diabetiky. V závěsu je Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, který má v hledáčku kvasnice i mladinový koncentrát. K jeho zvláštním úkolům patří bádání na téma Vliv složení mezizrnného plynu při skla- dování na jakost sladu nebo Vliv síry na kvalitu zrna ječmene a sladu Prostě, co vede ke skvělému pivu! Toť sousto pro Čecha.

Co už teda vynalezli?

Češi mají obecně zkreslenou představu o vědcích i výzkumu: vědec dostane v pondělí úkol vynalézt lék proti stárnutí a příští středu odevzdá sérum! Když ne, je to výzkum nanic. Někdy už proto, že jde ze státních peněz! Dost pragmatické, nereálné a netrpělivé. Na druhé straně lidský věk je krátký, člověk zvědavý a našinec nejednou napálený. "Vědci mají u české veřejnosti celkem dobré jméno. Věda je považována za něco prestižního," řekl nedávno pro National Geographic profesor Václav Pačes, předseda Akademie věd ČR. A zmínil, že popularizovat vědu není jednoduché, proto by vědcům, kteří se do toho pustí, měli být všichni vděčni; třeba za to, že osloví mladé lidi. Takže možná se změní to, že zatím nám v Evropské unii v zájmu o vědu a výzkum patří 25. místo ze 27! Za námi jsou Bulhaři a Rumuni, předběhli nás i Slováci.

Přitom je to i "hlína"

A nemusí jít o Výzkumný ústav Silva-Taroucy v Průhonicích, jenž zkoumá krajinu a okrasné zahradnictví! Mimochodem, úžasný je jejich klon jírovce maďalu (kaštan koňský) odolného vůči klíněnce jírovcové. Taky nalezli hlohy nepodléhající chorobě zvané růžové padlí. Bomba, co? To je výzkum veřejnosti jistě bližší než Zkoumání mechanismu působení korozních produktů dentálních slin na imunitní systém člověka, což je jeden z cílů Výzkumného ústavu stomatologického. Že existuje Centrum výzkumu chorob srdce a cév, se ví, a nikoho podobné středisko neirituje. Stejně jako zařízení pro výzkum rakoviny, optiky aj. Výzkum v oblasti medicíny vnímají Češi kladně, ale Výzkumné centrum pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty při Univerzitě Palackého v Olomouci už mnohé znejistí, byť je taky potřebné. I když jinému směru rozvoje společnosti.

Zkoumá se ledasco

Ve Svatém Janu pod Skalou je Centrum ekologického výzkumu. V Praze, Havlíčkově Brodě, Brně a Opavě sedí roztroušeně Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, zatímco Výzkumný ústav zemědělské techniky, jenž řeší třeba Omezení emisí skleníkových plynů a amoniaku do ovzduší ze zemědělské činnosti či Využití trav pro energetické účely, sídlí jen v metropoli. Když půjdete Libčicemi nad Vltavou, můžete z tamního výzkumáku slyšet bzučení. Je totiž včelařský! A aktuální výzkum? Šlechtění včely na odolnost proti nemocem, uchování a využití genofondu včely karňské či Celoroční chov čmeláků. Kdo to věděl? A kdo ví, že Výzkumný ústav bezpečnosti práce řeší vlivy změn světa práce na kvalitu života? Teď chyták: vyhlašovatel badatelského projektu Labe I. - III. je? Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka! Neuhádli jste? Pak čtěte dál

Na železnici dějou se věci!

Proto mají Výzkumný ústav železniční, stejně jako v Českých Budějovicích při Jihočeské univerzitě Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický. Tam jsou úkoly! Využití raka říčního jako cenného bioindikátoru stíhá Výzkum zmrazování spermií a embryí ryb. Ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti nebo ve Výzkumném ústavu veterinárního lékařství zase dumají nad Ale dost zvířat, skočme na jinou výzkumnou vlnu. Dejme tomu uhlí. V jeho výzkumáčku se řeší příkladně Vývoj nových typů paliv s využitím odpadních látek včetně aditivace. U "bramborářů" v Havlíčkově Brodě je primární - ano, odolná konkurenceschopná zdravá brambora! Česká společnost pro výzkum spánku a spánkovou medicínu má za cíl nechrápajícího jedince. Jasné "bojové" úkoly mají i výzkumné ústavy pedagogiky, jaderného výzkumu, nanotechnologie, sociální politiky, meliorací a ochrany přírody, maltovin, lýkových vláken, pozemních staveb...

Výsledky "všemu lidu"

Mylná je představa, že výzkumáky v ČR patří všem! Kdepak, mnohé jsou soukromé, s. r. o. a i ty, jež patří pod státní organizace a instituty, nezřídka podnikají samy. Provádějí výzkum zadavateli, který platí a kterým může být téměř kdokoli. Dáte-li zakázku třeba Výzkumnému ústavu anorganické chemie, pak se ani nepatrný poznatek z petrochemické sekce nedostane (neměl by!) do rukou jiných než vašich. To platí pro Výzkumný ústav výroby paliv a energií z obnovitelných zdrojů, Výzkumný ústav pletařský či pro výsledky Medianu, zkoumajícího trh, média, veřejné mínění a vývoj softwaru. Tím není řečeno, že nejsou zakázky, které mají otevřít obzory nám všem. Třeba dlouhodobá vědeckovýzkumná práce docenta Petra Hlaváčka, děkana Univerzity Tomáše Bati: Obouvání dětí a diabetiků. Myslíte, že vás věda a výzkum už začaly trochu zajímat?

Finance od státu a EU

Rada pro výzkum a vývoj předkládá vládě ČR návrh výdajů ze státního rozpočtu podle zákona. Na rok 2009 to je 24,83 miliardy Kč, což je o 1,8 miliardy víc než letos. Miliardy korun jsou v programu Potenciál (součást evropského Operačního programu Podnikání a inovace) připraveny pro velké i malé podnikatele, kteří se rozhodnou investovat do výzkumu, vývoje nebo inovací.

Škoda jede!

Že utrácet za výzkum se vyplácí, ví dobře mladoboleslavská Škoda: ročně do něj vloží 2 miliardy Kč. Slušné peníze investují i některé naše farmaceutické a chemické firmy, jinak je to spíš bída Ani náhradní zdroje energie neujdou oku vědců

Nejlukrativnější výzkum

S udělením Templetonovy ceny za "pokrok ve výzkumu a objevy týkající se duchovních skutečností", která se uděluje za sbližování vědy s náboženstvím, je spojena velkorysá odměna: laureáti dostanou 1,5 milionu dolarů (26,5 milionu Kč)! Duchovním otcem je makléř, podnikatel a filantrop sir John Templeton, jenž se rozhodl investovat do duchovních sfér. První oceněná byla Matka Tereza; mezi dalšími potom literáti, fyzici, kosmologové Každý držitel známější Nobelovy ceny má nárok na finanční odměnu 10 milionů švédských korun (asi 26 milionu Kč).

Bádání v ČR
Některé další výzkumné ústavy

- geodetický, topografický a kartografický
- výživy zvířat
- bavlnářský
- biofarmacie a veterinárních léčiv
- psychiatrický
- pro hnědé uhlí
- bramborářský
- Státní výzkumný ústav ochrany materiálu
- Národní centrum pro výzkum biomolekul
- Výzkumné centrum laserových technologií
- Společnost pro výzkum a podporu Open Source (software s veřejně přístupným zdrojovým kódem)
- Výzkumné centrum aplikované kybernetiky
- Centrum pro jakost a spolehlivost výroby
- Výzkumné centrum hudební akustiky
- Centrum pro výzkum rozvoje měst a regionů
- Centrum pro výzkum neziskového sektoru

Že jich je hodně? Ani ne. V dnešní konkurenční době jsou nesmírně důležité. To za minulého režimu byla výzkumáků mračna (dokonce se říkalo, že existuje Výzkumný ústav na výzkum výzkumných ústavů), ale efektivita některých byla pro smích.

MICHAELA ŠMERGLOVÁ

Zdroj: Květy