Čtvrtek, 28. března 2024

Plastová polévka pálí

Přemýšleli jste někdy o tom, kam se poděl odpad za poslední půlstoletí?
Plastová polévka pálí

Jeden z postrachů dávných plavců bylo Sargasové moře: voda v něm je prý hustá řasami a vládne tam stálé bezvětří. Noční můra odvážných objevitelů má nyní moderní verzi; v roce 1997 ji objevil americký jachtař Charles Moore.

Dědic bohaté naftařské dynastie se právě vracel na svém katamaranu z jachtařských závodů, přičemž zvolil málo užívanou trasu přes Tichý oceán. Jaké bylo jeho zděšení, když se najednou ocitl uprostřed obrovského množství odpadků! "Celý týden jsem se plavil mořem smetí. Kdykoli jsem vystoupil na palubu, naskytl se mi stejně skličující pohled," vzpomíná dnes. Děsivý zážitek ho přiměl k tomu, že celé své jmění postupně zpeněžil a získané prostředky vložil do výzkumu a ochrany oceánů.

Dvě Ameriky odpadků

Nešťastný objev potvrdila řada dalších pozorování a Havajská univerzita v této souvislosti nyní spouští i dlouhodobý výzkum. Považuje se přitom za prokázané, že takzvaná pacifická plastová polévka (PPP), jež má dvě hlavní jádra, pokrývá území o velikosti dvojnásobku rozlohy USA; začíná ve vzdálenosti zhruba 500 námořních mil od pobřeží Kalifornie a táhne se téměř až k Japonsku. Proč největší smetiště planety dlouho unikalo pozornosti? Za prvé většina odpadků je průsvitných a vznáší se těsně pod hladinou vody, takže jsou skryty kamerám satelitů. Za druhé pak jsou v oblasti, kde nebývají velká hejna ryb a silné proudění větrů: proto sem nemíří rybáři ani jachtaři. Vědci se dokonce domnívají, že v jiných podobně nenavštěvovaných oceánských končinách se ještě skrývají přinejmenším tři další podobné plovoucí skládky. Chilští oceánologové tak třeba uvádějí, že objevili "plastovou polévku" také nedaleko Antarktidy. Obrovskou masu odpadků pocházejících z USA, Číny, Mexika, Austrálie a dalších států na pobřeží Tichého oceánu drží pohromadě mořské proudy. Neustále je stlačují do dvou nesmírně velkých vírů, které se navíc v oceánu pohybují. "Točí se dokola jako velká zvířata uvázaná na krátký řetěz," vysvětluje oceánograf Curtis Ebbesmeyer. Přesně uprostřed mezi nimi leží Havajské ostrovy, jejichž pláže proto v pravidelných intervalech zaplavují hory plastového smetí.

Zase si to sníme

Asi pětinu objemu odpadu mají na svědomí posádky lodí a námořních plošin, které samozřejmě všechno házejí do vody; zbylých 80 procent pak vyhodili lidé z pevniny. Velkou roli přitom sehrály "popelářské mafie", které po léta inkasují dlouhé peníze za ekologickou likvidaci odpadků, jež však místo toho nakládají na lodě a za nocí vysypávají do moře. PPP má podle odhadů obsahovat na 100 milionů tun umělých hmot - i to je ale jen asi 2,5 procenta všech plastů vyrobených od roku 1950. Kam se poděl zbytek? "Někteří lidé mají představu, že masa odpadků představuje téměř pevnou hmotu, po které se dá chodit. Není to ale pravda - spíš jde o roztok s obrovským množstvím plastových částic, které se neustále rozpadají," vysvětluje doktor Marcus Eriksen z Nadace Algalita, kterou kvůli výzkumu PPP založil Michael Moore. Mezi odpadky se najde prakticky cokoli, co plave - od miliard umělohmotných nákupních tašek přes injekční stříkačky, zubní kartáčky, míče, zapalovače, hračky a rozbité kajaky až třeba po figuríny z výloh. V místech dnešní PPP se odpadky vyhozené do moře shromažďovaly i dříve. Bylo jich však méně a hlavně byly biologicky odbouratelné. To plasty nejsou. Působí na ně ovšem sluneční svit, který je činí křehkými. Pak se plasty rozpadají na stále menší a menší částice, z nichž některé mají obzvlášť zákeřnou vlastnost: jako houba nasávají jedovaté látky typu DDT, PCB apod. Větší kousky umělé hmoty zabíjejí mořské ptáky, savce a ryby, kteří si je pletou s potravou (podle statistik OSN jde každoročně o více než milion ptáků, 100 000 savců a bezpočet ryb). Miniaturní kousíčky pak vodní tvorové polykají spolu s planktonem. Ve vzorcích odebraných na několika místech PPP připadalo zhruba 50 částeček plastů na 1 kousek planktonu! Umělá hmota a jedy v ní obsažené z velké části zůstávají v tkáních mořských tvorů, jež pak my lidé jíme. Odpady, které jsme lehkovážně vyhodili do zdánlivě nekonečného a všeočišťujícího oceánu, se k nám tak vracejí v ještě nebezpečnější podobě.

Recyklace? Pozdě!

Domníváte se, že situaci by vyřešilo pár stovek recyklačních lodí, jež by plastovou polévku "cedily" a likvidovaly? Odborníci však tvrdí, že recyklace už dnes není možná - mimo jiné proto, že by znamenala filtraci velké části světového oceánu. Problém se přitom neustále zhoršuje. Pokud se něco zásadního nestane, objem plovoucích smetišť se za 10 let zdvojnásobí. To "zásadní" ovšem může být jen tvrdé omezení spotřeby umělých hmot a zákaz jejich vyhazování do moře. Pak teprve přijdou desetiletí čekání a dohadů, zda samočisticí schopnost slané vody zvládne i tuto pohromu. Mezitím se budeme muset smířit s tím, že v oblastech plastových polévek vznikne zcela nový biotop s nepoživatelnými a možná i geneticky zmutovanými živočichy...

IVO BARTÍK

Zdroj: Květy

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů