zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Fermentační stanice dokáže z odpadu vyrobit elektřinu

23.09.2008
Odpady
Energie
Fermentační stanice dokáže z odpadu vyrobit elektřinu

Vysoké Mýto - Ve Vysokém Mýtě byl včera spuštěn „ostrý provoz“ bioplynové neboli fermentační stanice, v níž se bioodpad přeměňuje na plyn a následně elektrickou energii a teplo.

Projekt „Integrovaný systém nakládání s bioodpady ve Vysokém Mýtě“ je jedním z prvních svého druhu v republice, protože problematiku nakládání s bioodpadem řeší komplexně. Ačkoli se otázka využití obnovitelných zdrojů energie dostává stále více do popředí, Česká republika pořád pokulhává za zahraničím.
 

Ve Vysokém Mýtě vznikla myšlenka projektu bioplynové stanice už v roce 2004. Protože se město věnuje separaci odpadů především díky odboru životního prostředí dlouhodobě, projekt byl v období od dubna loňského roku do letošního ledna realizován. „Projekt se rodil dlouho a v bolestech, dolaďoval se i ve zkušebním provozu,“ připomněl starosta Martin Krejza. Po několika měsících zkušebního provozu byla stanice v srpnu zkolaudována a včera byla první den v „ostrém“ provozu.
 

Stanice je jako „bachor krávy“
 
Integrovaný systém tvoří sběr bioodpadu ve městě do 379 sběrných nádob, sběr a svoz bioodpadů od podnikatelských subjektů v oblasti potravinářského průmyslu, jako jsou jatka nebo pekárny, z restaurací i kalů z čistírny odpadních vod, která s fermentační stanicí sousedí. Bioodpad se následně zpracovává v bioplynové stanici, výsledným produktem je elektrická energie a teplo. „Bioplynová stanice je něco jako velký bachor krávy, jejím hlavním produktem je bioplyn, který se na zařízení spaluje s tím, že vzniká elektrická energie, která je dodávána do veřejné sítě za státem garantovanou výkupní cenu a přebytečné teplo je použito k vytápění objektu i čistírny,“ přiblížil Tomáš Dvořáček, který je „duchovním otcem“ projektu.
 

Unikátní projekt podpořila Unie
 
Při včerejším slavnostním otevření stanice jí účastníky provedl její vedoucí Josef Tupec. Stanici s kapacitou 8 tisíc tun odpadů za rok tvoří objekty příjmu s drticími a hygienizačními jednotkami a samotný objekt, kde vzniká fermentací bioplyn: v bezkyslíkatém prostředí se kal ohřívá na 40 stupňů Celsia, anaerobní organizmy hmotu rozkládají a při tom vzniká oxid uhličitý, vodík a metan. Plyn se v kogenerační jednotce přeměňuje na elektrickou energii a zároveň vzniká teplo.
 

Celkové náklady unikátního projektu se vyšplhaly na 75,5 milionu korun. Na financování se částkou 48,6 milionu podílela Evropská unie, 6,4 milionu Státní fond životního prostředí, 3 miliony Pardubický kraj. Investor – město – využil i půjčku SFŽP. Provozovatelem jsou Vodovody a kanalizace Vysoké Mýto, s. r. o. Hlavním dodavatelem byla VCES, a. s.

Orlický deník

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
7
8. 2017
7-11.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
14
8. 2017
14-18.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Bílé Karpaty (hranice ČR/SR tábor Polana - Vrbovce/Javorník)
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí