Pátek, 19. dubna 2024

Investice do energetických projektů? Ano, pro každého

Rostoucí ceny energie nás provází na každém kroku. Každého z nás. Bez výjimek, celosvětově.
Investice do energetických projektů? Ano, pro každého

Zvyšují se účty za elektřinu, teplo, teplou vodu, plyn. Proč?

Diskuse o globálním oteplování, snižování emisí skleníkových plynů, výstavbě jaderných elektráren, prolomení limitů těžby uhlí, či o výstavbě velkých elektráren na bázi současných paliv (uran, ropa, uhlí) jsou především v ekonomicky vyspělé části zeměkoule zataženou brzdou dalšího ekonomického růstu. Nový trend, silně podporovaný pokřivením trhu formou dotací a zákonných výhod nejen v Evropské unii přeje obnovitelným zdrojům a projektům úspor energie. Taktéž se této oblasti říká EKO-energetika.

Pro informace o rostoucích cenách energie nemusíme chodit daleko. Dnes a denně jsou všude kolem nás. "Cena ropy v létě překročila hranici 145 dolarů za bare". (V roce 1998 stál barel ropy méně než 20 dolarů.) Je jen otázkou času, kdy se tato cena projeví v cenách benzinu a nafty u benzinových pump. "ČEZ plánuje zvýšení cen elektřiny od nového roku až o 15 %." Důvodem je fakt, že na burzovních trzích se elektřina na příští rok prodávala až o 40% dráže než tomu bylo loni. Hlad po energii v rostoucích asijských ekonomikách spojený s nedostatkem kapacit evropských zdrojů způsobeným zmrazením výstavby nových jaderných elektráren po havárii v Černobylu ovlivňují všechna hospodářství států vyspělého světa.

Pačesova komise řekla jasně - navýšenou kapacitu Temelína i uhlí ze severočeského revíru budeme v budoucnu nevyhnutelně potřebovat. Jakékoliv odkládání a váhání s rozhodnutím o dostavbě Temelína nebo posunutí limitů těžby znamená další zdražování energie pro každého z nás.

Co dělat s rostoucími účty za energii?

Co tedy můžeme dělat my, kterým nezbývá než platit horentní částky za rostoucí ceny energie? Hledat vlastní úspory, investovat do zateplení, regulace, úspornějších spotřebičů či rekonstrukce zdroje energie. Nebo se můžeme pustit do výstavby vlastní elektrárny. Šetřit, či chcete-li vydělávat na současném stavu, může kdokoliv. Jistotu máme jednu - cena energie poroste.

Evropská unie a tedy i Česká republika na jedné straně striktně "znepříjemňuje život" špinavým zdrojům energie (spotřební a nově ekologické daně - ekologická daňová reforma vstoupila v platnost v lednu 2008), na straně druhé pak zároveň čisté zdroje podporuje přímými dotacemi prostřednictvím řady Operačních či národních programů na úspory energie a využívání obnovitelných zdrojů.

Fyzické osoby (tedy my všichni vlastníci rodinných domů či domácností, které neslouží k podnikatelským aktivitám, resp. slouží především k bydlení) mohou žádat o dotace na čisté zdroje energie, či nově na zateplení budov prostřednictvím Státního fondu životního prostředí.

Momentálně je ekonomicky nejvýhodnějším zdrojem, který nám poslouží k ohřevu teplé vody či k přitápění objektu, solární soustava. Poměrně jednoduše lze získat státní dotaci na úrovni až 60 000 Kč a návratnost vložené investice se pak může pohybovat již okolo 7 let! A to bez započtení strmého růstu cen energie. S uvážením, že jde o zařízení, jehož životnost se pohybuje na úrovni 25-30 let, by tato návratnost byla vítána kterýmkoli podnikatelem.

Solární kolektory (na obr. v pravé části střechy) mají i několik dalších výhod:

- min. provozní náklady - pouze elektřina oběhových čerpadel, solární energie je zdarma;

- možnost integrace do střechy objektu - další úspory nákladů na střešní krytinu;

- pohlcováním záření se výrazně snižuje teploty pod střechou objektu (podkrovní byty);

- architektonický doplněk objektů.

Jiným dotovaným obnovitelným zdrojem pro fyzické osoby mohou být např. kotle na biomasu či tepelná čerpadla. I zde máme jistotu, že provozní náklady zůstanou minimální. Náročnější je investice. Dotace pro tyto zdroje je opět na max. úrovni 60 000 Kč, avšak netýká se každého z nás - přechodně se nepodporují novostavby či objekty, které je možné vytápět plynem. To nejsou zrovna rovné možnosti pro všechny, ale s navýšením dotačních prostředků díky výnosu ČR z prodeje povolenek za uspořené emise skleníkových plynů by se škála podporovaných fyzických osob měla rozšířit.

ČR by měla díky prodeji emisních povolenek získat cca 10-25 mld. Kč, v závislosti na tom jak výhodně dokáže zástupce státu povolenky prodat. Jisté je, že výnos z prodeje by měl být příjmem SFŽP ČR. Ten by pak výnos měl přerozdělit jako příspěvek domácnostem na šetrné zdroje vytápění či na řešení úspor energie. Především státní dotace na zateplování rodinných a bytových domů bude jistě účelně vynaloženou státní pobídkou. Program se momentálně připravuje a jeho spuštění očekáváme počátkem roku 2009.

Podnikatelské subjekty, mají aktuálně možnost vylepšit cash-flow svých projektů v oblasti úspor energie a využití obnovitelných zdrojů díky nabídce Operačního programu Podnikání a inovace a agentury Czechinvest. K 1. říjnu byla vyhlášena výzva k příjmu žádostí do II. výzvy tzv. programu "EKO-energie".

Před uzávěrkou tohoto článku nebyly na stránkách Czechinvestu bližší aktuální informace. Registrační žádosti by se měly přijímat od 13. 11. 2008 do 28. 2. 2009.

Podle informací z resortu MPO však nebude podporována výroba elektřiny pomocí fotovoltaických panelů, větrných či geotermálních elektráren. Jde o logický krok, neboť zde je podpora dostatečná díky zákonu o OZE a výkupních cenách. Priority, které napoví v jaké oblasti lze předpokládat úspěšnost projektů a kde naopak bude získání podpory obtížnější, by měly být následující:

Priorita 1 - Zvyšování účinnosti při výrobě a spotřebě energie, využití druhotných zdrojů energie

Priorita 2 - Elektřina a kombinovaná výroba elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie a teplo z obnovitelných zdrojů energie

Minimální absolutní výše dotace činí 0,5 mil. Kč, maximální výše dotace je pak 100 mil. Kč. Dotace na takovýto projekt může dosáhnout až 40 % celkových nákladů.

Finanční prostředky, které jsou na celé programovací období k dispozici ve výši cca 8,5 mld. Kč, by měly být podnikatelskému sektoru nabídnuty především na úspory energie (zateplování, regulace, využití odpadního tepla) a dále na podporu výroby tepla z OZE. Klíčovou roli v hodnocení projektů by pak měla hrát měrná investiční náročnost na 1 GJ uspořené energie. Z pohledu externího hodnotitele agentury Czechinvest jsou zvýhodňovány projekty komplexního řešení úspor energie s využitím některého z obnovitelných zdrojů.

Veřejný sektor - velmi zajímavou nabídku finančních prostředků pro potenciálního investora nabízí Operační program životní prostředí. Jeho garantem je MŽP a zprostředkujícím subjektem pak Státní fond životního prostředí. Dotace na úrovni 40-80 % celkových nákladů lze získat na celou oblast šetrného využívání energie a hospodaření s ní.

Realizace projektů ve veřejném sektoru souvisí zpravidla velmi úzce s potřebami konkrétní obce, Vhodnými projektem z oblasti obnovitelných zdrojů tak může být např. solární soustava na budově léčebny dlouhodobě nemocných, instalace tepelného čerpadla v základní škole, kde se doposud vytápí LTO, nebo centrální výtopna na biomasu v obci, kde není zaveden plyn atd.. Návratnost vynaložených finančních prostředků dosahuje v těchto projektech zpravidla pouze několika let.

Získání dotace na smysluplný projekt využití obnovitelného zdroje není při splnění základních podmínek problematické. Podstatně složitější je čerpání slíbených finančních prostředků. Proč? Tak například realizace, které proběhly na jaře roku 2008, ještě nemají uzavřeny se Státním fondem životního prostředí tzv. smlouvy o podpoře. Obce či města musely proto projekty profinancovat ze svého nebo využít pružných nabídek bankovních úvěrů, což navyšuje náklady projektu. Problém tkví v nízkém počtu projektových manažerů Fondu v kombinaci s vysokou administrativní náročností celého systému, odsouhlasení projektových podkladů a profinancování projektu. Současná situace, kdy nastavení procesů brzdí čerpání dotačních prostředků a komplikuje situaci žadatelů o dotace, je tedy především výzvou pro vrcholový management Fondu.

Jiná situace je v oblasti zateplení budov. Budovy veřejného sektoru nejen že se desítky let nezateplovaly, ale vesměs jsou i ve stavu, který jakoukoli investici do rekonstrukce kdykoliv přivítá. Lze tedy očekávat obrovský příliv projektů, jak tomu ostatně bylo již v rámci dvou proběhlých výzev na příjem žádostí. Vzhledem k poptávce po programu by bylo jistě na místě razantnější snížení procentuální výše dotace.

Dosud jsme se věnovali dotacím, tedy nesystémové podpoře státu do oblasti úspor energie a obnovitelných zdrojů. Pro běžného investora však existuje mnohem zajímavější oblast, totiž zákonem garantované výkupní ceny za elektřinu vyrobenou pomocí obnovitelných zdrojů.

Zákonem garantovaný zisk

Zajímavou oblast podnikání vytvořil Zákon č. 180/2006 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Garantuje investorovi pevně dané výkupní ceny pravidelně vyhlašované Energetickým regulačním úřadem (ERÚ). Ten je povinen nastavit takové ceny pro investora, aby se jeho investice vrátila nejpozději za 15 let. Vyhlášené výkupní ceny pro rok 2006 rozpoutaly vlnu výstavby větrných elektráren, bioplynových stanic a především fotovoltaických elektráren.

Nejen podle nárůstu výroby elektřiny z fotovoltaických polí (na obr. je patrný téměř 10 násobný nárůst ve výrobě mezi jednotlivými měsíci let 2007 a 2008), která se značně šíří po naší kotlině, lze usuzovat, že jde opravdu o lukrativní nabídku našeho státu na podporu jednoho vybraného sektoru energetiky. Pro investora je velmi pozitivní fakt, že garantovaná výkupní cena je další prováděcí vyhláškou prodloužena na 20 let!

Výkupní ceny jsou ERÚ vyhlašovány každým rokem, pro investora je rozhodující, kdy elektrárnu uvedl do provozu. Následující rok má již výkupní cenu navýšenu o tzv. index růstu průmyslových cen (lidově řečeno o inflaci průmyslu). Boom výstavby fotovoltaických elektráren je zajímavý, vzhledem k tomu, že cena této technologie klesá rychleji než možnost ERÚ snižovat výkupní cenu od nastaveného základu v roce 2006. Zákon totiž ERÚ neumožňuje meziroční změnu ceny o více jak 5 %!

V neposlední řadě je velmi zajímavý tzv. zelený bonus (forma garantované platby za veškerou vyrobenou elektřinu), kdy si investor může vyrobenou elektřinu sám spotřebovat - elektřinu nenakupovat od distributora, současně inkasovat tento zelený bonus a další případné přebytky ještě za tržní cenu svému distributorovi prodat. Současné nastavení rozdílu výkupní ceny a zeleného bonusu umožňuje investorovi. Který má v místě výroby i významný odběr elektřiny zajímavější finanční výnos.

Výstavba fotovoltaické elektrárny je snadnou záležitostí vhodnou pro každého jednotlivce, neboť lze investovat i do několika málo panelů. Zároveň nemusí být toto podnikání výsadou pouze několika jednotlivců. Vzhledem k tomu, že na zvýhodněné výkupní ceny a zelené bonusy díky zákonu č. 180/2006 Sb. přispíváme v platbách za elektřinu my všichni, se tato podnikatelská aktivita (stejně jako pořízení větrné elektrárny nebo bioplynové stanice) řídí heslem "kdo nevlastní elektrárnu přispívá v cenách energie každému jejímu majiteli". n

Autor je ředitelem Energy Benefit Centre o.p.s.

Zdroje:

Ministerstvo životního prostředí, www.env.cz

Ministerstvo průmyslu a obchodu, www.mpo.cz

Státní fond životního prostředí ČR www.sfzp.cz, www.opzp.cz

Czechinvest, www.czechinvest.cz

Internetový portál TZB-info, www.tzb-info.cz

Dotace na úspory energie a obnovitelné zdroje

Typ investora - žadatele Obnovitelné zdroje Úspory energie

Objem dostupných prostředků Pravděpodobnost Objem dostupných prostředků Pravděpodobnost v letech 2007-2013 získání dotace v letech 2007-2013 získání dotace (mld. Kč) (%) (mld. Kč) (%)

Fyzické osoby 10,0-25,0 *) 100 **) 10,0-25,0 *) 100 **) Podnikatelský sektor 4,0 25 4,5 75 Veřejný sektor 9,0 80 18,0 50 *) očekávané finanční zdroje z výnosů za prodeje emisních povolenek - výše alokace pro OZE a úspory bude upřesněna **) u programů pro fyzické osoby financovaných z národních zdrojů je dotace přidělována dle splněných podmínek do vyčerpání finančního rámce (historicky, v posledních 10 letech, byl vždy dostatek financí)

Alokace finančních prostředků 2007-2013

Oblast podpory Podporovaná opatření Výše alokace (program) (mil eur)

2.1 * Pořízení nízkoemisního zdroje a realizace energetických úspor 348,4 * Rekonstrukce či výstavba nového CZT * Výsadba a regenerace izolační zeleně

2.2 * Rekonstrukce spalovacích zdrojů větších než 5 MW 285,7 * Rekonstrukce zdrojů vedoucích ke snížení emisí NO či VOC

3.1 * Výroba elektřiny - výstavba elektráren 362,3 (VE, MVE, FV, biomasa, geotermální) * Výroba tepla - využití slunečních kolektorů, TČ, kotle na biomasu * Vvýstavba kogeneračních jednotek na biomasu

3.2 * Zateplovací systémy 310,4 * Řešení výplňových otvorů * Zrušení tepelných mostů * Měření a regulace * Využití odpadního tepla

Celkem 1 307,12 Zdroj: MŽP, www.opzp.cz

O autorovi:

Ing. Libor Novák (1974), vystudoval ČVUT, fakultu stavební. Dlouhodobě se věnuje oblasti životního prostředí, zejména pak obnovitelným zdrojům energie a úsporám energie. Pět let pracoval na SFŽP ČR, podílel se na přípravě Státního programu, v posledních letech jako vedoucí odboru krajských pracovišť. Od roku 2006 je poradcem internetového portálu TZB-info, následně se stává ředitelem společnosti Energy Benefit Centre o.p.s.

Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů