zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Stromovka: "Do tý země nikdo nevidí"

16.10.2008
Geologie
Stromovka:  Do tý země nikdo nevidí

- Firmy a instituce spojené se stavbou tunelu Blanka si mezi sebou přehazují zodpovědnost za propad půdy v parku

Dvacetimetrový kráter v pražském parku Stromovka projektanti tunelu Blanka nečekali. "Do tý země nikdo nevidí," odpovídá šéf firmy Satra, která projekt tunelu vypracovala, na otázku, proč se v parku propadla louka.

Ludvík Šajtar tvrdí, že Satra pro bezpečnost stavby udělala maximum.

Betonovou injektáž, která zpevnila podloží Stromovky v okolí někdejší Šlechtovy restaurace, prý nebylo možné použít po celé trase tunelu.

"To musíte jít za zelenejma. Oni to nechtěli povolit," říká Šajtar. Naráží na fakt, že Ministerstvo životního prostředí povolilo před rokem betonování v omezené míře, aby nebyl poničen park, který je chráněnou přírodní památkou.

Podloží se původně mělo zpevňovat zezdola, z vyhloubené štoly, což by ekologům nevadilo. Kvůli úspoře peněz však magistrát nakonec rozhodl, že těžká technika bude pracovat na povrchu.

Úředníci nepočítají

U firmy Satra zatím končí dlouhý řetěz vzájemného přehazování viny, kterého se v těchto dnech účastní všechny subjekty spojené s tunelem Blanka.

"Plnou zodpovědnost nese projektant," říká Jan Heroudek, ředitel odboru dopravy na pražském magistrátu, který stavbu povoloval.

Úřad podle Heroudka pouze ověří, zda práci provádí firma s příslušnou autorizací, zda je ošetřeno vlastnictví pozemků a podobně. "Úředník přece nebude přepočítávat výpočty odborníka," má jasno šéf dopravního odboru.

Diskusi o tom, že by magistrát zvolil trasu, na které zkrátka není možné stavět bezpečně, odmítá. Předtím, než se vedení hlavního města rozhodlo pro tuto ze tří možných variant, prý nechalo udělat průzkum podloží.

Dušan Havel z Českého báňského úřadu je však právě ke kvalitě této části přípravných prací skeptický.

"Vyhodnocení geologických poměrů bylo nedostatečné," řekl včera HN s tím, že tento fakt ohlásil dopravnímu odboru magistrátu před několika měsíci.

"Geologické poměry jsou tam velmi nepříznivé," říká Havel o místech, kudy povede tunel, který má být nejdelší stavbou svého druhu v Evropě.

Policie podruhé

Báňský úřad podle Havlových slov již po prvním propadu země, k němuž při stavbě došlo v květnu, nařídil posílení bezpečnostních opatření, aby se propad nemohl opakovat.

V takovém případě ovšem úřad podle zákona nenavrhuje konkrétní opatření: ta musí zvolit stavební firma. Společnost Metrostav, která stavbu realizuje, například změnila způsob ražby tunelu.

Zda byla přijatá opatření dostatečná, posoudí správní řízení. To v příštích dnech zahájí báňský úřad. Pokud by se ukázalo, že byla zanedbána bezpečnost, může udělit až milionovou pokutu.

Práce na tunelu jsou nyní zastaveny, zaměstnanci Metrostavu místo toho odklízejí následky propadu. Okruh kolem jámy je obehnán plechovou ohradou.

Kvůli kráteru podaly trestní oznámení na neznámého pachatele magistrát a ekologická organizace Arnika.

Ta se na policii obrátila již po prvním propadu země ve Stromovce.

Policisté v září případ odložili s tím, že podezření z trestného činu veřejného ohrožení se neprokázalo.

AUTOR: Petra Pospěchová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí