Pátek, 29. března 2024

Bankéři přebili potravinovou krizi. Zatím

Bankéři přebili potravinovou krizi. Zatím

Budou lidé umírat hlady? Rusko zvažuje potravinové lístky. Svět svírá potravinová krize.

Tyhle titulky světového tisku jsou - překvapivě - sotva půl roku staré. Ještě na jaře zmítala planetou krize, již i šéf OSN Pan Ki-mun označil za hrozivější než tehdy už klíčící krizi finanční.

Co se stalo, že nouze o jídlo, která měla podle expertů sužovat lidstvo řadu příštích let, už zmizela z prvních stránek? Podařilo se světu hrozbu hladových bouří zažehnat?

Ani náhodou. To především zárodečná hypoteční krize vyrostla natolik, že vymazala z mysli většiny politiků potravinový průšvih. Ale ten doutná dál - i když jinak než před pár měsíci.

Cenová bublina splaskla

Spolu s krachem na Wall Streetu se v uplynulých pár měsících staly další dvě klíčové události.

Zřítily se ceny ropy - z vrcholu 147 dolarů za barel na polovinu. Ropa představuje v zemědělství jeden ze základních vstupů, náklady na ni výrazně ovlivňují ekonomiku farmářů.

A podobně jako ropa (i když někdy ne tak strmě) padají donedávna rekordní ceny všech nejdůležitějších zemědělských komodit: pšenice, kukuřice, sóji a rýže, ale i másla a sušeného mléka.

Pád cen agrární produkce se zdá být nepochopitelný. Aspoň soudě podle toho, jaké důvody k zdražování ještě nedávno uváděli renomovaní ekonomové: totiž obrovský nárůst spotřeby v nejlidnatějších zemích světa (Indie, Čína, snad i Rusko), a především biopaliva.

Oba důvody však dnes, kdy jsme o pár měsíců chytřejší, neobstojí.

Biopaliva jako otloukánek

Je pravda, že Indie nebo Čína hlásí nárůst konzumace masa, mléka, rýže. Tyto země bohatnou, lidé mění své návyky. Ale už před časem, kdy se apetyt asijských obrů vydával za hlavní příčinu cenového skoku u potravin, pár skeptiků pochybovalo: Že by se Číňané začali ládovat dvojnásobnými porcemi ze dne na den?

Světová banka zase našla viníka problémů v biopalivech. Ještě před dvěma měsíci zveřejnila zprávu svého předního ekonoma Dona Mitchella. Podle ní stojí z plných 75 procent za zdražením potravin právě příklon k obnovitelným zdrojům paliv. Kukuřice, pšenice a řepka olejná končí jako biolíh nebo bionafta v nádržích automobilů, místo v potravinách.

Jenže dnes vidíme, že nenasytná Asie ani biopaliva za vše zdaleka nemohou. Číňané zase ze dne na den nezačali půst, a spotřeba biopaliv ve světě se během pár měsíců nijak dramaticky nezměnila.

Takže kde je skutečný hlavní viník?

Spekulace

"Přikláním se k tomu, aby chicagská burza a další klíčové trhy aspoň dočasně zabránily působení spekulantů," prohlásil v době kulminace cen obilí Marko Pařík, muž s mnohaletými zkušenostmi z byznysu po celé Evropě a spolumajitel největších středoevropských pekáren United Bakeries.

Následující vývoj dal plně za pravdu názoru, že za cenovou bublinou u potravin stojí hlavně spekulace, nebo jinými slovy investice do zemědělských komodit.

K nafouknutí a vzápětí splasknutí této bubliny přitom nejvýrazněji přispěl vývoj na světových finančních trzích.

Když se už před více než rokem začala nad světem vznášet hrozba hypotečního průšvihu, začali investoři raději dávat peníze do komodit. Nejen do ropy, ale i do pšenice, kukuřice či rýže.

Ceny obilí trhaly rekordy. Například Thajci vzápětí navrhli, že zřídí "rýžový kartel". V Egyptě musela organizovat výdej chleba na lístky armáda. A Evropská komise začala vykřikovat, že to s biopalivy nikdy nemyslela tak vážně, a že ze svých smělých bioplánů vycouvá...

Jenže jak se z hypotečního krizového vejce vyklubal problém, postihující finance celého vyspělého světa, spekulanti začali své investice do komodit opouštět. A to je ta nejdůležitější příčina pádu cen zemědělských komodit.

Hlad hrozí dál

Farmáři tak mají levnější ropu, potravináři zase pšenici nebo kukuřici. A stejně jako se nedávno na poplašné informace o nedostatku obilí nabalovaly další katastrofické zprávy o špatné úrodě, dnes se rojí ty optimistické: Austrálie má mít dvojnásobně vyšší sklizeň pšenice, USA aspoň o 12 procent. I v Česku bude úroda vyšší.

Je tedy potravinářská krize zažehnána?

Ne. Téměř jedné miliardě lidí v nejchudších zemích - podle posledních průzkumů humanitární organizace Oxfam - hrozí podvýživa dál. Příčin, a to nejrůznějších, je tolik, že by vydaly na knihu. Například:

1. Levnější pšenice na chicagské burze automaticky nezpůsobí zlevnění chleba třeba v Zimbabwe.

2. Finanční krize postihující bohatý svět znamená méně porozumění pro problémy chudých.

3. Chudobu a hlad v řadě zemí způsobují celkové místní politické poměry, ne momentální úroveň cen obilí.

4. Ceny komodit jdou sice dolů - ale stále jsou vyšší než před rokem.

5. Nikdo nikomu nezaručí, že se investoři na komodity opět někdy nevrhnou. Ani vývoj cen ropy si nikdo dlouhodobě odhadnout netroufá.

6. Faktory, jako vliv biopaliv nebo zvýšená spotřeba potravin v Číně a Indii, sice nejsou rozhodující - ale vliv na ceny mají.

Rohlíky nezlevní

Stejně jako nepocítí pád cen obilí ti nejchudší, "nehrozí" zlevňování potravin ani ve vyspělých zemích. Česko jde příkladem.

Sice se zdaleka nenaplnily katastrofické scénáře z počátku roku, že ceny budou šplhat stále vzhůru. Máslo dokonce výrazně zlevnilo, protože jeho předchozímu skokovému zdražení vydatně pomohla i mediální kampaň.

Ale chléb a rohlíky si drží v posledních měsících stabilní cenu. A jsou dražší než před rokem. Přitom tuna potravinářské pšenice je dnes k mání za 3500 korun - před rokem stála šest tisíc.

Pro tuzemce samozřejmě zatím nejsou dosavadní krize nijak fatální. Kvůli té ropné asi nikdo autem jezdit nepřestal. Potravinová možná znamenala, že se tolik neplýtvá pečivem, a místo másla je oblíbenější rostlinný tuk. Dopady té finanční teprve pocítíme.

Pro chudší část světa je ale mediální "výměna" potravinové krize za tu finanční špatnou zprávou. Jak řečeno: Pád cen na komoditních burzách chudé nespasí. A pozornost bohatého světa se přesouvá jinam. Šéfka Světového potravinového programu OSN Josette Sheeranová shání pro hladovějící jednu miliardu eur. Jenže teď se sypou stamiliardy do krachujících bank.

AUTOR: Martin Mařík
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů