Česko v energii z větru zaostává
Česká republika má nízký podíl elektrické energie z větru ve srovnání s jinými
státy Evropské unie. V loňském roce se v Česku sice více než zdvojnásobil výkon
větrných elektráren na 116 megawattů, přesto je až ve druhé desítce zemí podle
celkového výkonu nebo podílu větrné energie na celkové spotřebě. Vyplývá to z
údajů Evropské asociace pro větrnou energii (EWEA).
Česká republika má nízký podíl elektrické energie z větru ve srovnání s jinými státy Evropské unie. V loňském roce se v Česku sice více než zdvojnásobil výkon větrných elektráren na 116 megawattů, přesto je až ve druhé desítce zemí podle celkového výkonu nebo podílu větrné energie na celkové spotřebě. Vyplývá to z údajů Evropské asociace pro větrnou energii (EWEA).
Ve všech zemích Evropské unie bylo ke konci loňského roku ve větrných elektrárnách instalováno 56 535 MW, což představuje výkon zhruba 28 temelínských elektráren. Podle instalovaného výkonu jsou lídry Německo a Španělsko, které jako jediné mají výkon vyšší než 10 tisíc MW.
Podle podílu větrné energie na celkové spotřebě zase vede Dánsko s více než 20procentním podílem. Následuje Španělsko, kde v uplynulém roce nejvíce přibylo instalované kapacity.
Celkový instalovaný výkon ve větrných elektrárnách je nyní podle České společnosti pro větrnou energii (ČSVE) 133 MW. V provozu je zhruba padesátka větrných elektráren s výkonem od 100 kilowattů do 42 megawattů. Letos ČSVE očekává zdvojnásobení výroby elektřiny z větru oproti loňsku na hranici 250 gigawatthodin. "Potenciál výroby elektřiny z větru je v Česku okolo šesti terawatthodin, což je spotřeba asi čtyř milionů lidí, a je to takřka výroba jednoho velkého jaderného bloku," dodal předseda ČSVE Michal Janeček.
Loni přispěla rozhodující měrou k navýšení domácího výkonu svými 21 větrníky větrná farma Kryštofovy Hamry na Chomutovsku. S celkovým instalovaným výkonem 42 MW je nyní největším fungujícím větrným parkem v Česku.
Takzvané obnovitelné zdroje energie mají v české i evropské energetice stále větší význam, i když podle většiny expertů budou oproti tradičním zdrojům vždy v menšině.
Česko by mělo do roku 2020 podle návrhu Evropské komise více než zdvojnásobit podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energií. Zatímco dosud činil něco přes šest procent, na konci příštího desetiletí by to mělo být 13,5 procenta. Mezi obnovitelné zdroje patří vedle větru také biomasa, vodní a sluneční energie. Do roku 2010 má Česko dosáhnout osmiprocentního podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny.
Ve všech zemích Evropské unie bylo ke konci loňského roku ve větrných elektrárnách instalováno 56 535 MW, což představuje výkon zhruba 28 temelínských elektráren. Podle instalovaného výkonu jsou lídry Německo a Španělsko, které jako jediné mají výkon vyšší než 10 tisíc MW.
Podle podílu větrné energie na celkové spotřebě zase vede Dánsko s více než 20procentním podílem. Následuje Španělsko, kde v uplynulém roce nejvíce přibylo instalované kapacity.
Celkový instalovaný výkon ve větrných elektrárnách je nyní podle České společnosti pro větrnou energii (ČSVE) 133 MW. V provozu je zhruba padesátka větrných elektráren s výkonem od 100 kilowattů do 42 megawattů. Letos ČSVE očekává zdvojnásobení výroby elektřiny z větru oproti loňsku na hranici 250 gigawatthodin. "Potenciál výroby elektřiny z větru je v Česku okolo šesti terawatthodin, což je spotřeba asi čtyř milionů lidí, a je to takřka výroba jednoho velkého jaderného bloku," dodal předseda ČSVE Michal Janeček.
Loni přispěla rozhodující měrou k navýšení domácího výkonu svými 21 větrníky větrná farma Kryštofovy Hamry na Chomutovsku. S celkovým instalovaným výkonem 42 MW je nyní největším fungujícím větrným parkem v Česku.
Takzvané obnovitelné zdroje energie mají v české i evropské energetice stále větší význam, i když podle většiny expertů budou oproti tradičním zdrojům vždy v menšině.
Česko by mělo do roku 2020 podle návrhu Evropské komise více než zdvojnásobit podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energií. Zatímco dosud činil něco přes šest procent, na konci příštího desetiletí by to mělo být 13,5 procenta. Mezi obnovitelné zdroje patří vedle větru také biomasa, vodní a sluneční energie. Do roku 2010 má Česko dosáhnout osmiprocentního podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích