zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Využívání OZE: Lepší šance žádat o dotace, než je teď, už nemusí přijít

12.11.2008
Energie
Využívání OZE: Lepší šance žádat o dotace, než je teď, už nemusí přijít
Česká republika chce z evropských fondů v rámci Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) pro období let 2007 až 2013 směrovat na investice do obnovitelných zdrojů energie (OZE) a energetických úspor téměř 673 milionů eur.
Tato částka představuje obrovskou příležitost i pro města a obce, které tak mohou snáze snižovat energetickou náročnost budov ve svém vlastnictví a diverzifikovat své zdroje energií. Ačkoliv úspora energií nemusí nyní být v prioritách obcí a měst na prvním místě, je právě teď nejvhodnější chvíle začít uvažovat o využití peněz z OPŽP na tato opatření. V dalších letech výdaje na energie určitě porostou, ale příležitost dosáhnout na finanční pobídku EU se již nemusí opakovat.

Uvedená suma je alokována v prioritní ose 3 - Udržitelné využívání zdrojů energie, rozdělené do dvou oblastí:

Oblast podpory 3.1 - Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny (54 % alokace z celkové sumy). Sestává ze tří podoblastí:

3.1.1 Výstavba a rekonstrukce zdrojů tepla využívajících OZE: tj. například výstavba a rekonstrukce centrálních a blokových kotelen respektive zdrojů tepla využívajících OZE nebo výstavba a rekonstrukce lokálních zdrojů využívajících OZE;

3.1.2 Výstavba a rekonstrukce zdrojů elektřiny využívajících OZE: tj. například výstavba fotovoltaických elektráren, malých vodních elektráren, elektráren spalujících biomasu atd.;

3.1.3 Výstavba a rekonstrukce zdrojů pro kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla využívajících OZE: tj. instalace kogeneračních zařízení spalujících bioplyn, využívajících pevnou biomasu, geotermální energii atd.

Oblast podpory 3.2 - Realizace úspor energie a využití tepla u nepodnikatelské sféry (46 % alokace). Obsahuje tyto dvě dvě podoblasti:

3.2.1 Realizace úspor energie: tj. zateplení obvodových plášťů a střešních konstrukcí, výměna otvorových výplní atd.;

3.2.2 Využívání odpadního tepla: například rekuperace, výměníky atd.

PRAXE SE S TEORIÍ ČASTO NEKRYJE

Projektový záměr musí vycházet ze zcela racionálních a nezávislých propočtů a studií, a nikoliv domněnek. Zdá se to být samozřejmé, ale příklady z praxe svědčí o opaku: Nerealizovatelné projekty na zateplení památkově chráněných budov, snahy o zateplování budov za částky převyšující hodnotu budovy, projekt kogenerece s účinností v reálných podmínkách zcela odlišnou od podkladů dodaných firmou, případně projektový záměr na spalování biomasy v lokalitě bez jejího stálého zdroje mluví samy za sebe.

Rozhodně neuškodí vypravit se za zkušenostmi tam, kde podobný projekt již běží. Nejvíce pomůže zjištění, kudy cesta nevede. Například v jednom městě starosta strávil několik perných dnů ručním přikládáním štěpků do kotle, u něhož se definitivně porouchal šnekový podavač. To se zájemce o technologii rázem začne zajímat nejenom o detaily zařízení, ale třeba i o požadavky na parametry vstupní suroviny.

Podobné je to s leckde přežívajícím očekáváním zastupitelstev obcí, že přípravu rozsáhlého projektu a podání žádosti o dotaci zvládne jedna osoba, nejlépe starosta. Vhodné je však pověřit jednoho člověka, který bude mít na starosti celý projekt za žadatele. Ten už může koordinovat spolupráci s dalšími specialisty: s auditorem, projektantem, odborníkem na dotace EU či na výběrová řízení atd. Důležité je vědět, že vzejdou-li tito specialisté z transparentního výběrového řízení uskutečněného po 1. 1. 2007, lze výdaje na jejich práci uplatnit jako tzv. způsobilé.

Ve fázi vyplňování žádosti se leckdy chybuje při uvádění kontaktní osoby. Ta musí být po podání žádosti k dispozici ke konzultacím a informace bude dostávat (a vyřizovat požadavky) pouze elektronicky. Nedoplnění žádosti do tří pracovních dnů může znamenat konec celého projektu. Není proto ideální uvádět do žádosti kontaktní spojení na náměstka primátora, který se toho času nachází ve Švýcarsku.

Jedním ze základních dokumentů energetických projektů je energetický audit. Klíčový je především u projektů na zateplování (nebytových!) domů. Některé obce však jako by stále nevěřily, že údaje v auditu se musí shodovat s údaji v projektu a žádosti. Audit musí být aktuální, tedy podle aktuálně platného legislativního rámce nebo pokynů fondu a nesmí být starší než jeden rok. Vyžaduje-li projekt zpracování energetického štítku obálky budovy (například při zateplování), musí být zpracován původní stav i stav po opatření a doložen protokol k energetickému štítku.

Vztahuje-li se na záměr územní řízení, musí být územní rozhodnutí v době podání žádosti pravomocné. Je nezbytné s tím počítat v předstihu před podáním žádosti.

Je vhodné si řádně přečíst text příslušné výzvy ihned po zveřejnění. Často jsou zde omezení pro některé záměry nebo žadatele. Nestane se pak, že do výzvy na podání žádostí o dotaci na zateplení škol podáte žádost na zateplení obecního kulturního zařízení (restaurace).

NESPOLÉHEJTE NA 90 PROCENT

Zatímco obecně se hovoří až o 90% podpoře, skutečnost u každého typu žadatele i žádosti bývá jiná. Nejprve je třeba zjistit, zda záměr generuje příjmy a zda spadá pod rámec veřejné podpory, jinak řečeno nemůže-li narušit konkurenční prostředí. To lze ujasnit nahlédnutím do implementačního dokumentu nebo konzultací. Pokud si ověříme, že projekt by spadal do rámce veřejné podpory, pak to s sebou přinese její výrazné snížení - třeba podle pravidel pro regionální podporu na 36, respektive 40 %.

Pro příklad použijme záměr na vybudování zdroje na spalování biomasy spolu s rozvody po obci. Využije-li teplo obec sama a bude-li si sama zdroj také provozovat (nebo jej předá k provozování společnosti vybrané v transparentním výběrovém řízení), o veřejnou podporu nejde. Ale ani v tomto případě obec zpravidla nezíská celých 90 % dotace. Základ se sníží o nezpůsobilé výdaje (například DPH, domovní předávací stanice v rodinných domech, rekonstrukce otopné soustavy v budovách...) a především o úspory provozních nákladů vygenerované záměrem za pět let. Tato částka musí být uvedena v energetickém auditu.

Některé projekty v oblasti OZE dokonce nemohou být podpořeny vůbec, protože jejich návratnost se pohybuje v krátkém časovém horizontu (zhruba 5 let). Příkladem mohou být opatření na rekuperaci u bazénů nebo některé další ze způsobů využití odpadního tepla.

U projektů generujících příjem (viz směrnice ES 1083/2006) je nezbytné zpracovat finanční analýzu. Teprve z ní vyplyne skutečná maximální výše podpory.

KDY SE ZAHAZUJÍ ŚANCE

Příjem žádostí probíhá v rámci výzev, uveřejňovaných na www.opzp.cz. Žádosti se vyplňují v elektronickém prostředí Benefill - zadosti-opzp.sfzp.cz Vytištěný formulář žádosti včetně příloh se podává na místně příslušném krajském pracovišti SFŽP. V Příručce pro žadatele je přesně popsáno co, jak a kam doručit. Žadatelé mají na doručení žádosti celý měsíc - tedy dobu trvání výzvy. Ve skutečnosti je až 90 % žádostí odevzdáno v její poslední den. To koresponduje s dalším statistickým údajem: Až 90 % žádos-tí se totiž vrací k doplnění z formálních důvodů.

Po odevzdání žádosti se zjišťuje její obecná přijatelnost. Tedy zda splňuje podmínky výzvy a obsahuje všechny náležitosti. Pokud je žadatel (elektronicky) požádán o doplnění, má na to tři pracovní dny. Nevyužil-li možnost konzultovat svůj záměr před odevzdáním žádosti, stává se z toho pro všechny zúčastněné adrenalinový sport. Až čtvrtina žadatelů zahodí svoji šanci právě v tuto chvíli.

Je-li žádost formálně úplná, postupuje do fáze specifické přijatelnosti. V ní se posuzují projekt a žadatel z hlediska plnění základních podmínek programu - kritérií přijatelnosti. Pokud vyhoví, teprve tehdy může být žádost akceptována.

Přijetím žádosti začíná hodnocení projektu. Co se při něm sleduje?

A. Ekologická relevance projektu (váha 40 %) - posouzení ekologické potřebnosti projektu a naléhavost realizace projektu;

B. Technická úroveň projektu (váha 40 %) - posouzení technické úrovně finanční náročnosti ve vztahu k předmětu podpory;

C. Ekonomické hodnocení (váha 20 %) - posouzení ekonomické způsobilosti (bonity) žadatele.

Úspěšnost hodnocení lze ovlivnit už při přípravě žádosti. V některých opatřeních, respektive podopatřeních (například 3.2.1 - tj. zateplování) lze očekávat značný převis poptávky nad nabídkou finančních prostředků. Minimalizací finanční náročnosti projektu, tedy zvýšením míry kofinancování, lze získat vyšší bodové ohodnocení projektu (pochopitelně za předpokladu, že žadatel je takového kofinancování schopen). Klíčové je rovněž nepodcenit ekologické efekty projektu, jako jsou úspory emisí znečišťujících látek.

POSLEDNÍ "NOVÁ" ETAPA

Obdržením rozhodnutí o vydání podpory začíná nová etapa. Je třeba provést transparentní výběrové řízení na dodavatele, zajistit propagaci, připravit podklady ke smlouvě s fondem atd. Po podpisu smlouvy s fondem konečně může dojít k realizaci. Od podání žádosti přitom obvykle proběhne osm až dvanáct měsíců. Při realizaci akce žadatel může zasílat neuhrazené faktury na SFŽP spolu s výzvou k úhradě a fond bude příslušné platby zasílat přímo na žadatelův účet. Vždy je nezbytné ohlídat si dodržování smluvních podmínek nejenom s dodavatelem, ale i s fondem - tedy zda jsou plněny termíny i ekologické efekty. Pokud hrozí nedodržení smlouvy, je nezbytné včas tuto záležitost komunikovat s fondem.

A jedna povzbudivá informace závěrem: Naprostá většina projektů bývá dotažena do úspěšného konce.

AUTOR: BLANKA VELTRUBSKÁ
Státní fond životního prostředí
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí