Čtvrtek, 28. března 2024

Petice Arniky požaduje lepší ochranu stromů

Petice Arniky požaduje lepší ochranu stromů

JIHLAVA – Předloni v zimě se stala Vysočina dějištěm masového kácení historických alejí. Arnika dnes v Jihlavě zahájila celostátní petici „Zachraňme stromy - za lepší paragrafy na ochranu zeleně“ (1). Cílem pěti požadavků (2) je zlepšit právní ochranu stromů ve městech a v krajině (3), zrušit výjimky pro silničáře a zajistit náhradní výsadbu. „Právě teď, kdy končí vegetační období a podle zákona se může začít s kácením, jsou stromy nejohroženější,“ vysvětlil Martin Skalský z Centra pro podporu občanů sdružení Arnika. Petice apeluje na Ministerstvo životního prostředí, obce i státní správu. Jedním z požadavků je umožnit občanům dozvědět se o plánovaném kácení a účastnit se rozhodování o osudu zeleně.

Centrum pro podporu občanů se každoročně zabývá desítkami případů kácení stromů, ať už pod záminkou údržby silnic, estetických zásahů nebo kvůli nové výstavbě (4). Podle právního experta Arniky Lukáše Matějky je zákon o ochraně přírody a krajiny z roku 1992 pro dnešní podmínky již zastaralý a potřebuje změny. „Ke kácení je sice nutné povolení obecního úřadu, nicméně zákon úředníky nijak nenutí k ochraně zeleně. Výsledkem je situace, kdy je povolení vydáno téměř vždy a z posuzování, zda je kácení skutečně nezbytné, se stává pouhá formalita“, vysvětlil právník.

Arnika připravuje návrhy ke změně zákona, který chce spolu s peticí předat Ministerstvu životního prostředí a parlamentu. Lidé se mohou k petici připojovat na petičních stáncích a dalších akcích pořádaných Arnikou, případně na internetové stránce arnika.org.

Účast v petičním výboru přijala zpěvačka Hana Hegerová, Hana a Petr Ulrychovi ze skupiny Javory, Jan Pokorný z Ústavu systémové biologie a ekologie Akademie věd ČR v Třeboni, děkan Zahradnické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně Petr Kučera, herečka Luba Skořepová, dětská lékařka z Ostravy Eva Schallerová, spisovatelka Marie Hrušková a moderátor Přemek Podlaha.

Podle děkana Petra Kučery není zachování stromů a zejména alejí jen otázkou ochrany přírody. „Česká krajina je nepředstavitelná bez typických alejí, které jsou její součástí už po mnoho staletí. A naší zodpovědností je tento kulturní charakter krajiny zachovat i pro další generace jinak, než jen na obrazech či fotografiích“, podotýká Petr Kučera. Návrh Arniky na změnu zákona vítá Česká inspekce životního prostředí, která eviduje rok od roku vyšší počet podnětů veřejnosti, aby zabránila zamýšlenému kácení alejí, parkové zeleně a dalších stromů, které k tomu místní úřady formálně schválily. „Určité nejasnosti a nedotaženosti v platné právní úpravě mají ve spojení s častými vadami při jejím používání za následek nedůvodné, necitlivé kácení, kterému může ČIŽP zabránit jen v jednotlivých případech, nikoli obecně,“  uvádí k tomu vedoucí právního odboru ředitelství České inspekce životního prostředí Jitka Jelínková.

Vedle děravé legislativy je příčinou nadměrného kácení i absence nezávislých odborných posudků a nedostatečná kompetence úředníků, kteří o kácení rozhodují. Požadavky nové petice proto chápe také vedoucí odboru životního prostředí jihlavského magistrátu Katarína Ruschková. „Rozhodování o povolení kácení dřeviny nemusí vždy končit vydáním souhlasného rozhodnutí, především je důležité věc opravdu objektivně posoudit ve všech souvislostech. Rozhodnutí může kácení nepovolit,“ zdůrazňuje Katarína Ruschková s tím, že v opodstatněných případech musí být nařízena náhradní výsadba, případně finanční náhrada ekologické újmy, použitá na novou výsadbu. „Prioritou by však mělo být vždy zachování zeleně v místě, kde ji dnes máme,“ dodává.

Vědomí si nezbytnosti nové výsadby stromů přimělo v roce 2004 vedení obce Slavičky k přijetí programu obnovy zeleně pro celé území obce. „V minulosti zde byly vysázeny stromy podél cest, v alejích i jednotlivě, za posledních několik let byly však káceny bez náhrady, případně byly zvoleny nevhodné druhy stromů,“, vysvětluje starosta obce Slavičky Jiří Válal. Za uplynulé 4 roky tu vysázeli více než 1500 stromů mimo lesy a na 400 keřů. „Velmi důležitá je domluva s majiteli a nájemci pozemků o vhodném umístění a volbě druhu zeleně. Není to vždy jednoduché, ale je to nutné, protože bez stromů je příroda chudá“.

Tisková zpráva sdružení Arnika

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů