Obce nechtějí skládky s jaderným odpadem

- Ministr průmyslu a obchodu Říman má variantu: vojenské újezdy

Jak vyřešit problém s ukládáním vyhořelého radioaktivního paliva z jaderných elektráren a nemuset přitom řešit nesouhlas místních obyvatelů? Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman už ví, jak na to.

Nebezpečný odpad z Temelína a Dukovan by podle jeho představ mohl navěky skončit v některém z pěti vojenských újezdů. Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) už dostala od vlády úkol, aby prozkoumala, zda by některý z nich byl z geologického pohledu pro hlubinné úložiště vhodný.

Pokud ano, stát by se tak elegantně vyhnul nekonečným válkám s místními samosprávami, které s vybudováním konečného skladu vysoceradioaktivního paliva na svém území nesouhlasí.

Právě otázka kam s vyhořelým palivem je také jednou z hlavních výhrad ekologických aktivistů vůči jaderným elektrárnám.

Někde to půjde jen těžko

A správa už s průzkumem vojenských újezdů začala. Zatím jen s papírovým. "Začali jsme prohledávat archivní geologické informace, na jejich základě uděláme předběžné hodnocení. Výsledky budou někdy v dubnu," řekl HN ředitel SÚRAO Vítězslav Duda.

V Česku je pět vojenských újezdů - Boletice u Českého Krumlova, újezd Brdy poblíž Příbrami, Březina u Vyškova, Hradiště u Karlových Varů a Libavá u Olomouce.

Před tím, než se geofyzikové vydají do terénu, bude jasno, zda jsou na některém z armádních cvičišť vhodné podmínky. Už dnes je totiž jasné, že ne všude by mohlo úložiště vzniknout. "Předběžně víme, že geologické podmínky v některých z nich jsou složitější," dodává Duda.

Správa už dříve vybrala šest lokalit, kde by vybudování hlubinného úložiště bylo díky geologickým podmínkám vhodné. Až do příštího roku je v nich kvůli hlasitému nesouhlasu obcí další průzkum pozastaven. Na stole se mezi tím objevil například návrh na vybudování centrálního úložiště pro celou Evropu.

"O některou ze šesti vytipovaných lokalit pořád stojíme," přiznává Duda. Pro další průzkum ale bude muset získat souhlas ministerstva životního prostředí. "Je ale možné, že podmínky v některém z vojenských újezdů se k nim dotáhnou relativně blízko," dodává.

Zatím jen ve Finsku

Nerudovskou otázku "kam s ním?" ale řeší provozovatelé jaderných elektráren spolu s vládami po celém světě. První zemí, která již začala s reálnou výstavbou hlubinného úložiště pro vyhořelé jaderné palivo, je Finsko. Jinde, například v dolnosaském Gorlebenu, sice plány existují již dlouhé roky, kvůli protestům se ale nezačalo stavět. Gorlebenské úložiště je tak stále jen dočasné.

V Česku se nyní vyhořelé jaderné palivo skladuje přechodně v meziskladech. Dva jsou v Dukovanech, další se nyní připravuje v Temelíně. I když pokryjí životnost elektráren, vyhořelé palivo se v nich nemůže skladovat do nekonečna. Podle plánů má být odpad uložen trvale v hlubinném úložišti, které má být uvedeno do provozu v roce 2065. Všechno ale může ještě být jinak. Vědci si slibují, že nové technologie umožní vyhořelé palivo upravit a znovu využívat.

Varianty ÚLOŽIŠŤ

dříve vybrané lokality:

- Lubenec - Blatno na Lounsku (Ústecký kraj)

- Pačejov u Horažovic na Klatovsku (Plzeňský kraj)

- Božejovice - Vlksice poblíž Milevska (Jihočeský kraj)

- Rohozná na Jihlavsku (Vysočina)

- Budišov na Třebíčsku (Vysočina)

- Pluhův Žďár - Lodhéřov u J. Hradce (Jihočeský kraj)

vojenské újezdy:

- Boletice u Českého Krumlova

- Brdy poblíž Příbrami

- Březina u Vyškova

- Hradiště u Karlových Varů

- Libavá u Olomouce

AUTOR: Martin Petříček
AUTOR-WEB: www.ihned.cz